Heinrich Kraus von Elislago
Heinrich Kraus von Elislago | |
---|---|
Velitel 22. zeměbranecké pěší divize | |
Ve funkci: 1913 – 1914 | |
Předchůdce | Franz Josef von Hortstein |
Nástupce | Ignaz Schmidt von Fussina |
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko |
Hodnost | polní podmaršál (1913), generálmajor (1910) |
Narození | 2. května 1862 Praha |
Úmrtí | 30. července 1932 (ve věku 70 let) Lilienfeld |
Titul | rytíř |
Alma mater | Tereziánská vojenská akademie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Heinrich Wilhelm Peter rytíř Kraus von Elislago (uváděn též jako Krauss-Elislago) (2. května 1862 Praha – 30. července 1932 Lilienfeld) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1883, působil jako štábní důstojník u různých jednotek a na generálním štábu. Několik let byl pobočníkem a ředitelem vojenské kanceláře následníka trůnu Františka Ferdinanda (1898–1902), uplatnil se také jako vojenský diplomat v Bulharsku (1903–1905). V roce 1913 dosáhl hodnosti polního podmaršála a jako divizní velitel byl na začátku první světové války povolán na východní frontu. Jako vojevůdce projevil v Haliči fatální nerozhodnost a již na podzim 1914 byl z bojiště odvolán a odeslán do penze. V soukromí později žil v Dolním Rakousku.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z rodiny povýšené v roce 1782 do šlechtického stavu, byl synem vojenského komisaře Wilhelma Krausse. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě[1] a do armády vstoupil v roce 1883 jako poručík k pěšímu pluku č. 14 v Linzi.[2] Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka (1888) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Miskolci,[3] v letech 1890–1892 působil na 5. oddělení ministerstva války a v letech 1892–1897 u operační kanceláře generálního štábu. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1891, major 1897). V roce 1897 se stal šéfem štábu 13. pěší divize ve Vídni[4] a následně byl jmenován křídelním pobočníkem (Flügeladjutant) následníka trůnu Františka Ferdinanda (1898–1902).[5][6] Vedl následníkovu vojenskou kancelář a v roce 1900 byl povýšen na podplukovníka. Kvůli neshodám byl ale v roce 1902 odvolán a přeložen jako velitel praporu k 17. pěšímu pluku v Klagenfurtu.[7]
V letech 1903–1905 působil jako vojenský attaché v Sofii[8][9] a v roce 1904 dosáhl hodnosti plukovníka.[10] Po návratu do Vídně byl v letech 1905–1910 šéfem operační kanceláře generálního štábu.[11] V roce 1910 byl povýšen do hodnosti generálmajora[12] a převzal velení 55. pěší brigády v Terstu.[13] Poté přešel k c. k. zeměbraně a v hodnosti polního podmaršála (1913)[14] se stal velitelem 22. zeměbranecké pěší divize ve Štýrském Hradci.[15][16] S touto jednotkou byl na začátku první světové války zařazen do 3. armády na východní frontě.[17] Zúčastnil se bitvy o Halič, počínal si ale nerozhodně a již 1. října 1914 byl odeslán do penze.[18]
V roce 1894 se oženil s Valerií von Lindheim (1873), dcerou bankéře a politika Alfreda von Lindheim.[19] Z manželství se narodily čtyři dcery. Po první světové válce žila rodina na zámku Berghof v Lilienfeldu.[20]
Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]
Od narození užíval šlechtický titul rytíře, který byl rodině udělen v roce 1845. Během vojenské služby získal několik vyznamenání, vzhledem k několikaleté funkci pobočníka následníka trůnu a službě v diplomacii byl oceněn i v zahraničí.[21]
Rakousko-Uhersko[editovat | editovat zdroj]
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1896)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Řád železné koruny III. třídy (1902)
- rytířský kříž Leopoldova řádu (1908)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- Řád železné koruny II. třídy (1910)
Zahraničí[editovat | editovat zdroj]
- Řád červené orlice II. třídy (Německo)
- komandér Řádu meče (Švédsko)
- velkodůstojník Královského řádu za vojenské zásluhy (Bulharsko)
- Řád Osmanie II. třídy (Osmanská říše)
- Řád lva a slunce II. třídy (Persie)
- Řád bílého slona IV. třídy (Siam)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SWOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 99 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1884; s. 297 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 166 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1898; Vídeň, 1897; s. 196 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1899; Vídeň, 1898; s. 87, 147 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 38, 255 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 430 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 282 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1904; Vídeň, 1903; s. 201 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 175 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1909; Vídeň, 1909; s. 116, 175 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1913; Vídeň, 1912; s. 143 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 4 dostupné online
- ↑ Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1914; Vídeň, 1951; s. 51 dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Heinricha Krause-Elislago in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 94 dostupné online
- ↑ Valerie von Lindheim na webu geneanet dostupné online
- ↑ Zámek Berghof v Lilienfeldu na webu burgen-austria dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 328 dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Rakousko-uherští generálové
- Rakousko-uherské osobnosti první světové války
- Diplomaté Rakouska-Uherska
- Rakouští šlechtici
- Nositelé Řádu železné koruny
- Nositelé Řádu Leopoldova
- Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko)
- Nositelé Vojenského jubilejního kříže
- Nositelé Řádu červené orlice
- Nositelé Řádu meče
- Nositelé Řádu Osmanie
- Nositelé Řádu bílého slona
- Nositelé Řádu slunce a lva
- Nositelé Královského řádu za vojenské zásluhy
- Absolventi Tereziánské vojenské akademie
- Narození 2. května
- Narození v roce 1862
- Narození v Praze
- Úmrtí 30. července
- Úmrtí v roce 1932