Diskuse:Rukávečská obora (přírodní památka)

Z hesla Rukávečská obora (přírodní památka) byla v období od 25. do 31. března 2013 uvedena na hlavní straně následující zajímavost:

„Víte, že … přírodní památka Rukávečská obora, která byla vyhlášena již roku 1929 z důvodu ochrany cenného bukového lesa, je nejstarším chráněným územím v okrese Písek?“

Recenze v rámci WikiProjektu Kvalita

Jan Polák

• Vyřešeno Porost přírodní památky je od roku 1998 obory oplocen – to nějak moc nedává smysl…, ačkoliv asi tuším, cos tím měl na mysli
• VyřešenoÚzemí bylo vyhlášeno již v roce 1929, což z něj činní nejstarší chráněné území v okrese Písek.[4] Území přírodní památky je součástí ptačí oblasti Údolí Otavy a Vltavy.
• VyřešenoSpráva AOPK České Budějovice. – šlo by to nějak stylističtěji začlenit do textu?
• Vyřešeno Její území leží na mírném severním svahu 538 metrů vysokého kopce – jakého kopce?
• Vyřešeno První zmínky o místních lesích pocházejí do 40. let 16. století, kdy jsou zmiňovány jako lovecký objekt. V roce 1734 jsou pak opět zmiňovány v rámci zprávy visitační komise, ve které se uvádí, že revír Rukáveč obsahuje silné dříví používané většinou pro potřeby panství. – raději „uváděny“, „připomínány“, „popisovány“…
• VyřešenoVI. věkové třídy – věděl bys, co to je? Pokud ano, bylo by to vhodné do článku zmínit.
  • vysvětleno poznámkou v textu
• VyřešenoOplocená část obory byla v roce 1998 oplocena
• Vyřešeno což mělo zásadní vliv na rozvoj přirozené obnovy stávajícího bukového porostu. – ten vliv je kladný či záporný? Uveď to v článku.
• Vyřešeno Oplocení nerespektovalo rozlohu vyhlášeného území z roku 1929 a ani rozlohu přehlášené přírodní památky z roku 1992 dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/92Sb. – v roce 1992 se přehlašovala přírodní památka? Do té doby o tom v textu nebyla ani zmínka.
  • text upraven, nicméně se s ohledem na rok 1929 (asi) nedá dohledat, jaký přesný ochranářský termín území byl použit při založení lokality.
    • Bylo to myšleno tak, že najednou je nějaká zmínka o roce 1992, přičemž předtím o tom nebylo ani slovo. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2013, 13:32 (UTC)
• Vyřešeno Přírodní památka spadá klimaticky do mírně teplé oblasti, konkrétně do okrsku MT 10. – nejen pro rozšíření článku můžeš rozvést, co že to ten okrsek MT 10 představuje.
• Hydrologie – nějaké dešťové srážky či výška sněhové pokrývky by se nenašly?
  • Nemyslím si, že přesně tuto lokalitu bude někdo měřit, nicméně našel jsem "fádní" zdroj k celé oblasti. Tak jsem vložil aspoň ten.
    • Spíš jsem to myslel tak, zda by se něco dalo vytěžit z toho okrsku MT 10. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2013, 13:32 (UTC)
• Nejrozšířenějším lesním typem je zde svěží bučina šťavelová a kyselá bučina se šťavelem. Méně výrazně je zastoupena svěží bučina s bikou chlupatou, kyselá bučina biková, svěží dubová jedlina a vlhká bučina netýkavková. – to „svěží“ to je nějaký terminus technikus, že ho pořád užíváš?
  • S tím svěží nic neuděláme, to je dle zdroje termín, který se pro to používá.
    • OK, na to jsem se právě ptal… --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2013, 13:32 (UTC)
• VyřešenoV místech s otevřenými plochy ve vrcholové části památky zarůstají třtinou rákosovitou (Calamagrostis arundinacea) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos).
• VyřešenoNicméně na přístupové cestě k lokalitě – vede tam nějaká turistická značka či cyklotrasa nebo je najednou u jakési cesty cedule?
  • je to přesně, jak píšeš. Jdeš po lesní cestě (neznačené) a najednou zčista jasna cedule (nicméně krapet jsem upravil text).
    • Aha. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2013, 13:32 (UTC)

Tolik asi za mne. --Jan Polák (diskuse) 9. 6. 2013, 11:58 (UTC)

Ahoj, díky ti za komentáře a vylepšení textu. Dost mu to pomohlo! S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 9. 6. 2013, 12:55 (UTC)

Marek Koudelka

Vyřešeno Ahoj, všiml jsem si jen formulace „… zmínky o místních lesích pocházejí do 40. let …“ − buď bych napsal „… pocházejí ze 40. let …“ nebo „… sahají do 40. let …“ (spíš to první), ale současná verze se mi nezdá (spíš pocházíš „z“ než „do“). --Marek Koudelka (diskuse) 9. 6. 2013, 16:44 (UTC)

Leotard

• Celý text je přetížen odbornými výrazy, které nejsou dále vysvětleny ani odkazovány, např. "aviofauna" nebo "entomofauna", případně "intruze".

  Aviofauna a entomofauna již byly linkovány, přidal jsem odkaz na intruzi. Díky za pondět (nicméně v obecné rovině, nemyslím si, že každé odborné slovo má být v textu vysvětlováno/opisováno, čtenář na Wikipedii má mít možnost kliknout na link, pokud chce vědět více, což snad nyní plníme :)

• Pojem "fragment původního porostu acidofilních bikových bučin asociace Luzulo-Fagetum" na mne působí jako zaklínadlo z filmu o čarodějnicích. Prosil bych odkázat, vysvětlit.

  Podstatná slova jsem prolinkoval, nicméně tohle je bohužel dosti "terminus technicus" pro lesní společenstva, který bohužel jinak moc lépe nevysvětlíme. Pokud čtenář čte dále, pak pochopí, že jsou to lesy tvořená převážně buky...

• Výraz "je součástí ptačí oblasti …" je zde redundantně uveden 2x.

  Tady nevím, co s tím. Je to proto, že se u lepších hesel trvá na tom, aby první odstavce se pokoušely sumarizovat celkově heslo. Po jejich přečtení by měl mít člověk pocit, že se dozvěděl vše podstatné. Tedy každá informace v úvodu pak musí být někde duplicitně zmíněna, pokud tomuto chceme učinit zadost.

• Stálo by za to uvést, kdo je majitelem lesů: stát? obec? Švarcnberkové? ještě někdo další?

Zítra si udělám čas a článek si doopravdy přečtu, zatím jen to, co mne praštilo do očí. --Leotard (diskuse) 10. 6. 2013, 18:52 (UTC)

• Nenapadá tě, kde to dohledat? Ve zdrojích, co jsem já měl k dispozici jsem tuto informaci nenašel.

  A i tobě moc děkuji za připomínky. --Chmee2 (diskuse) 10. 6. 2013, 20:17 (UTC)

Prolinkování může být dokonce lepší, než vysvětlování. Odborníka neurazí, laikovi pomůže. Ohledně majitele, být to v Praze, lze majitele pozemku dohledat v digitalizovaných katastrálních mapách. Ty jsou na webu zdarma. Že by byly digitalizovány i mapy lesních pozemků v jižních Čechách, o tom pochybuji, nezkoumal jsem. --Leotard (diskuse) 11. 6. 2013, 06:17 (UTC)

Faigl.ladislav

Jsem teď s časem na štíru, tak se k recenzi dostávám až teď.

• LHC LS Orlík nad Vltavou – rozepsat zkratky, takto nevhodné. LHC je lesní hospodářský celek, nevím co je LS
• Ref č. 12 je nekompletní. Doplnit a uvést v citační šabloně.

Jinak jsem tradičně upravil přírodní poměry, aby byly informace tam, kde mají být. Doplnil jsem geomorfologické zařazení, uvedl v rámci jakéže klasifikace zmiňuješ podnebí, upravil typografii. Určitě bude třeba se vypořádat s těmi šablonami kdy? a doplnit zdroj. Jinak nemám dalších připomínek. --Faigl.ladislav _slova^činy 29. 6. 2013, 10:25 (UTC)

Ahoj Láďo, omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale já jsem úplně tvou recenzi přehlédl a naopak si říkal, že se tu už dlouho nic neděje :) Fakt sorry. Opravil jsem výše přeškrtané. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 2. 8. 2013, 19:26 (UTC)

Zákupák

Červený odkaz Ministerstva by se dal zamodřit, viz heslo MŠANO.--Zákupák (diskuse) 29. 6. 2013, 10:41 (UTC)

Připomínky k článku

@Martin Marek, Chmee2, Jan Polák, Marek Koudelka, Leotard, Faigl.ladislav, Zákupák: Článek měl především nevhodný a zavádějící název, protože Rukávečská obora je mnohonásobně větší než "přírodní památka", která je podle ní pojmenovaná. Vzhledem k tomu pak ani není jasné, když se v článku píše o oplocení obory, kdy jde o oplocení přírodní památky a kdy skutečně o oplocení obory – informace v úvodu článku si poněkud protiřečí s informací v textu článku. Fotka kaple svatého Huberta patří do (zatím neexistujícího) článku o oboře, s funkcí přírodní památky snad kaple nemá žádnou souvislost. Také není jasné, kdy bylo chráněné území zvětšeno ze 3 ha na 6 ha (z věty „v roce 1992 byla lokalita přehlášena dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 395/92Sb., kterou se zaváděla nová označování chráněných území“, mi tedy vůbec není zřejmé, že by to znamenalo rozšíření chráněného území na dvojnásobek rozlohy.) V článku pak zcela postrádám informace o oboře samotné, tedy kdy byla založena, jakému účelu sloužila a jak je vlastní účel obory sklouben s ochranou přírodní památky (tedy že vnitřní oplocení znamená, že oblast PP tvoří vlastně enklávu, které je z funkce obory vyjmuta). V článku se dozvídáme, že "správcem oblasti je AOPK České Budějovice, ale není zřejmé, zda se to týká jen státní správy, nebo i majetkové správy, a jaký je tedy vztah mezi AOPK a vlastníkem obory, tedy Schwarzenberskou správou lesů. Skoro bych řekl, že článek o staletí staré oboře o rozloze 8,5 km² tu měl existovat dříve než článek o úřední ochraně její relativně nepatrné části, ale každopádně oba tyto články by měly být obsahově provázané. (Závislý zdroj o oboře od jejího vlastníka lze nalézt třeba zde.) A celkově vzato by asi články o chráněných územích měly být více o území samém než o momentální formě a vymezení ochrany, zejména v těch případech, kdy přírodní hodnota a identita dané lokality existovala už před vyhlášením ochrany a tedy jsou na tomto úředním institutu v podstatě nezávislé (což by přírodě mělo být vlastní), resp. dané území nevzniklo úředním úkonem, ale právě naopak byla ochrana vyhlášena proto, že dané přírodní území mělo nějaké přírodní hodnoty samo o sobě. --ŠJů (diskuse) 11. 5. 2020, 01:50 (CEST)

Proč jste mě zahrnul do šablony {{ping}}? Nevidím souvislost. --Marek Koudelka (diskuse) 11. 5. 2020, 04:36 (CEST)

@Marek Koudelka: Protože jste jeden z pěti lidí, kteří článek "recenzovali" a tím přispěli k jeho zařazení mezi dobré články, a tedy lze přepokládat, že jste jednak měl o téma nějaký zájem a jednak jste nějak garantoval jeho kvalitu? Samozřejmě nechci nikoho nijak úkolovat, ale k diskusi je obvyklé a účelné přizvat lidi, kteří se v daném tématu nějak angažovali. Mimochodem, banální překlepy či chyby ve větné vazbě je na Wikipedii asi jednodušší opravit a měl by to udělat ten, kdo si jich první všimne, celkem nevidím důvod na ně v rámci recenze upozorňovat kohokoliv z tvůrců či editorů článku. A pokud už bych nějakou konkrétní připomínku měl a nemohl bych sám ihned provést nápravu, asi bych to do diskuse napsal někam jinam a nezakládal bych pro ni samostatný oddíl v rámci "recenzního řízení", jinak by někdo mohl nabýt mylného dojmu, že ti připomínkáři opravdu něco recenzovali. Recenze by asi měla článek hodnotit tak nějak komplexněji, z hlediska jeho obsahové úplnosti, koncepce, případně celkové kvality atd. Ale chápu, před 7 lety jsme byli všichni méně zkušení, dnes už toto asi všichni chápou, že? Já vím že ne a že to tzv. recenzování je většinou jen hledání nepodstatných hnid, ale mohli by už konečně. :-) Nic ve zlém osobně vůči Vám - já vím, dělají to tady tak všichni a odjakživa a člověk z toho pak má pocit, že to tak je správně a že jinak to být ani nemůže. --ŠJů (diskuse) 20. 5. 2020, 22:36 (CEST)

Téma mě nijak nezajímá, jen jsem doplnil odkaz a upozornil na divnou formulaci, což ze mně určitě nedělá recenzenta (což jsem si uvědomoval už tehdy a proto jsem samostatný oddíl nezakládal – Speciální:Rozdíl/10400407 :-)) a k lepší kvalitě jsem nepřispěl, takže to označení bylo mimo. Končím. --Marek Koudelka (diskuse) 21. 5. 2020, 09:19 (CEST)