Babí hřbet
| Babí hřbet | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | 455 m n. m. (Sychrov) |
| Rozloha | 11,61 km² |
| Nadřazená jednotka | Lipovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Řečkovický prolom, Medlánecká sníženina, Bystrcká kotlina, Jinačovický prolom, Kuřimská kotlina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | žula, granodiorit, diorit, diabas |
| Povodí | Svratka, Svitava |
| Souřadnice | 49°16′11″ s. š., 16°32′55″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IID-2B-3 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Babí hřbet je geomorfologický okrsek na jižní Moravě, severně od města Brna. Je součástí podcelku Lipovské vrchoviny, která je částí Bobravské vrchoviny.
Jedná se o hrásť ve formě úzkého hřbetu tvořeného žulami, granodiority, diority a diabasy brněnského masivu. Nejvyšším bodem je vrchol Sychrova (455 m n. m.).[1] Severojižní hřbet, začínající na severu Kuřimskou horou a na jihu končící u Mniší hory, je obklopen množstvím sníženin – Řečkovickým prolomem, Medláneckou sníženinou, Bystrckou kotlinou, Jinačovickým prolomem a Kuřimskou kotlinou.
Území Babího hřbetu je z převážné části zalesněno a tvoří rekreační zázemí města Brna. Byl zde zřízen přírodní park Baba.[1] Zástavba zasahuje na území hřbetu pouze okrajově, na severu se jej dotýká Golf Resort Kaskáda.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 71.
