Zruč nad Sázavou (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zruč nad Sázavou
Nádraží ve Zruči nad Sázavou
Nádraží ve Zruči nad Sázavou
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoZruč nad Sázavou
Souřadnice
Zruč nad Sázavou
Zruč nad Sázavou
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice561365
TratěČerčany – Světlá nad Sázavou, Kutná Hora – Zruč nad Sázavou
Nadmořská výška335 m n. m.
V provozu od28. září 1903
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo K-2002
Dopravní koleje4
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)
Prodej jízdenekAno
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WC
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zruč nad Sázavou je železniční stanice v jižní části města Zruč nad Sázavou v Středočeském kraji v okrese Kutná Hora při řece Sázavě. Leží na neelektrizované jednokolejné trati Čerčany – Světlá nad Sázavou, přezdívané též Posázavský pacifik a Čerčany – Světlá nad Sázavou. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Zruč nad Sázavou zastávka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla otevřena 28. září 1903 spolu s odbočnou tratí vlastněnou soukromým subjektem Místní dráha Světlá-Ledeč-Kácov (SLK) z Kácova do Světlé nad Sázavou. Trasa hlavní trati budované společností Místní dráha Kolín-Čerčany-Kácov vedla od 15. prosince 1900 z Kolína, kudy od roku 1845 vedla železnice společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy, do Ratají nad Sázavou.

Odtud byla dráha 6. srpna 1901 prodloužena do Čerčan, kudy od roku 1871 procházela trať společnosti Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Nádraží Františka Josefa I. v Praze. Stanice vznikla dle typizovaného stavebního vzoru. Dne 1. listopadu 1905 dobudovala do Zruči společnost Kutnohorská místní dráha trať z Kutné Hory (stanice Kutná Hora město).

Provoz na obou tratích zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 Československé státní dráhy (ČSD), místní dráhy byly zestátněny roku 1925.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nachází se zde čtyři nekrytá jednostranná nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]