Západní Český hřbet
| Západní Český hřbet | |
|---|---|
 | |
| Nejvyšší bod | 1435 m n. m. (Kotel) |
| Nadřazená jednotka | Český hřbet |
| Sousední jednotky | Východní Český hřbet, Slezský hřbet, Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet, Žalský hřbet |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Povodí | Labe, Jizera |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Západní Český hřbet je geomorfologický podokrsek Krkonoš. Nachází se v jejich západní části ve východní části Libereckého kraje. Menší část hřbetu se nachází na území Královéhradeckého kraje[1].
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Západní Český hřbet náleží do geomorfologického celku Krkonoš, podcelku Krkonošské hřbety a okrsku Český hřbet[2]. Od severněji položeného rovnoběžného Západního Slezského hřbetu jej oddělují Labský důl a Mumlavský důl. Z jižního svahu postupně vybíhají Krkonošské rozsochy. Od západu Vilémovská hornatina, Vlčí hřbet a Žalský hřbet. Na východě jej od Východního Českého hřbetu odděluje tok Labe v prostoru Dívčích lávek. Hřbet se nachází na území Krkonošského národního parku.
| Geomorfologické členění Krkonoš | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| KRKONOŠSKÉ HŘBETY |
Slezský hřbet | |
| Český hřbet | ||
| KRKONOŠSKÉ ROZSOCHY |
Vilémovská hornatina |
|
| Vlčí hřbet | nečlení se (Vlčí hřeben, 1140 m)
| |
| Žalský hřbet | nečlení se (Mechovinec, 1081 m)
| |
| Černohorská hornatina |
||
| Růžohorská hornatina |
||
| Rýchory | nečlení se (Dvorský les, 1035 m)
| |
| VRCHLABSKÁ VRCHOVINA |
Janský hřbet | nečlení se (Zlatá vyhlídka S, 810 m)
|
| Lánovská vrchovina | nečlení se (Sovinec, 765 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vrcholy[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Jednotlivé vrcholy tvoří v rámci hřbetu souvislou řadu. Boční vrcholy do něj již geomorfologicky nepatří, náleží do jednotlivých Krkonošských rozsoch.
Od západu:
- Ptačinec (951 m)
- Plešivec (1209 m)
- Lysá hora (1344 m)
- Kotel (1435 m, nejvyšší vrchol)
- Harrachovy kameny (1421 m)
- Vrbatovo návrší (1412 m)
- Zlaté návrší (1411 m)
- Medvědín (1235 m)
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Severně od centrální části hřbetu se nachází Pančavská louka, která je pramenným prostorem Labe a Mumlavy. Obě řeky odvodňují severní svahy hřbetu, přičemž Labe odtéká k východu a Mumlava, levý přítok Jizery, k západu. Potoky a říčky odvodňující jižní svahy hřbetu spadají, stejně jako Mumlava, do povodí Jizery. Pod Kotelními jamami se nachází jediné ledovcové jezero na české straně Krkonoš Mechové jezírko. V severovýchodním svahu Harrachových kamenů se nachází Pančavský vodopád.
Stavby[editovat | editovat zdroj]
Ve vrcholových partiích hřbetu je nejdůležitější stavbou Vrbatova bouda. Západněji umístěné Jestřábí boudy již zanikly. Na blízkém Vrbatově návrší stojí mohyla Hanče a Vrbaty. V okolí se nachází množství lehkých objektů vz. 37 budovaných v rámci výstavby československého opevnění proti nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Pro tento účel byla k Vrbatově boudě vybudována do současnosti využívaná vojenská silnice z Horních Míseček[3]. Ze stejného důvodu byla v roce 1938 v západním svahu Ptačince zřízena dnes již neexistující kolejová svážnice[4]. K vrcholům hřbetu vede dvojice lanových drah, konkrétně Lanová dráha Špindlerův Mlýn - Medvědín[5] a Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora[6]. Obě jsou součástí velkých lyžařských areálů.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Západní Český hřbet na Mapách.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Radan Lášek - Opevnění z let 1936 - 1938 v Krkonoších
- ↑ Svážnice v článku na ŽelPage
- ↑ Lanovka Špindlerův Mlýn - Medvědín na stránkách Lanové dráhy v České republice
- ↑ Lanová dráha Rokytnice - Lysá hora na stránkách Lanové dráhy v České republice