Wilhelm Wien
| Wilhelm Wien | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. ledna 1864 Parusnoje |
| Úmrtí | 30. srpna 1928 (ve věku 64 let) Mnichov |
| Alma mater | Univerzita v Göttingenu Mnichovská univerzita Humboldtova univerzita |
| Pracoviště | Mnichovská univerzita RWTH Aachen Univerzita Giessen Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku Fyzikálně-technický spolkový ústav |
| Obory | fyzika, záření a teplo |
| Ocenění | Nobelova cena za fyziku (1911) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925) Guthrieho přednáška (1925) |
| Manžel(ka) | Luise Mehler |
| Děti | Karl Wien |
| Příbuzní | Max Wien (bratranec) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik. V roce 1911 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev zákona, podle něhož je maximum záření černého tělesa na vlnové délce tím kratší, čím vyšší je teplota tělesa. Wienova argumentace přispěla k formulaci kvantové mechaniky.
Život a působení[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v pruském Gaffkenu (dnes Primorsk, Rusko) v rodině zámožného statkáře, ale rozhodl se studovat fyziku. V letech 1880-1882 studoval na městské škole v Heidelbergu a pak na univerzitách v Göttingenu a v Berlíně. Pracoval v laboratoři Hermanna Helmholtze, kde roku 1886 obhájil doktorát na téma rozptylu světla na různých kovech. V letech 1896-1899 přednášel na TH Aachen, roku 1900 nahradil Wilhelma Conrada Röntgena na univerzitě ve Wurzburgu a roku 1919 v Mnichově.
Roku 1896 empiricky odvodil zákon záření černého tělesa. Jeho kolega Max Planck, který nedůvěřoval empirickým zákonům, ho odvodil z elektromagnetické teorie a opravil jeho chybu v oblasti nižších teplot (Planckův zákon). Wienův posunovací zákon, který stanoví vztah mezi teplotou černého tělesa a frekvencí maxima vyzařované energie, je stále užitečný. Wien byl přesvědčen, že všechna hmota je elektromagnetického původu a roku 1900 navrhl vzorec m = (4/3) E / c² pro vztah mezi elektromagnetickou masou a energií. Téhož roku publikoval Wien Lehrbuch der Hydrodynamik (Učebnice hydrodynamiky).
Wien byl také politicky činný jako konzervativní nacionalista, nepatřil však k zastáncům "německé fyziky" a naopak uznával dílo Alberta Einsteina.
Jeden z kráterů na Marsu nese jeho jméno.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Wien na Wikimedia Commons
- Němečtí fyzici
- Teoretičtí fyzici
- Fyzici 19. století
- Fyzici 20. století
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Němečtí nositelé Nobelovy ceny
- Nositelé Maxmiliánova řádu za vědu a umění
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Absolventi Univerzity v Göttingenu
- Narození v roce 1864
- Narození 13. ledna
- Narození v Kaliningradské oblasti
- Úmrtí v roce 1928
- Úmrtí 30. srpna
- Úmrtí v Mnichově
- Pohřbení na Lesním hřbitově v Mnichově
- Pedagogové na Mnichovské univerzitě