Wikipedistka:Sophia0406/Pískoviště
Matka Boží Životodárného pramene – nebo také Životodárné fontány (řec.Ζωοδόχος Πηγή, překl. Zōodóchos Pēgḗ; rus. Живоно́сный Исто́чник) je epiteton svaté Bohorodičky, které vzniklo s jejím zjevením posvátného pramene (řec. ἁγίασμα, překl. hagíasma) ve Valoukli v Konstantinopoli vojákovi jménem Lev Marcellus, který se později stal byzantským císařem Leonem I. (457-474).
Leon nad tímto místem později postavil chrám zasvěcený Matce Boží Životodárného pramene, který se v průběhu staletí stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst řeckého pravoslaví a svědkem mnoha zázračných uzdravení. Památka této události se v pravoslavné církvi a v těch Východních církvích, které následují byzantský ritus, slaví v pátek Světlého týdne a také 4.dubna (17.4.greg.kal.).[1][2]
Legenda[editovat | editovat zdroj]
Poblíž hlavního města Konstantinopole se v 5.století u Zlaté brány nacházel háj, který byl zasvěcen Přesvaté Bohorodici i s léčivým pramenem, který se tam nacházel. Časem háj zarostl křovím a pramen byl zanesen blátem.
- ↑ Nástěnný kalendář a diář. pravoslav.or.cz [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Ty, která jsi nazvána Životodárným Pramenem blahodatných uzdravení…. PRAVOSLAVNÁ CÍRKEVNÍ OBEC [online]. 2021-05-07 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online.