Wikipedista:Zdbocm/Pískoviště

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Eduard Cmunt

Eduard Cmunt (2. srpen 1878 Annahof - 21. květen 1967 Praha) byl český lékař - profesor balneologie, jeden ze zakladatelů vědeckého pojetí české balneologie, fyziatrie a revmatologie.

Biografie

Narodil se v myslivně Annahof nedaleko obce Kozárovice. Studoval na gymnáziu v Písku a poté na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze.

Věnoval se interní medicině. Jako jeden z mála lékařů té doby si zvolil obor fyzikální medicína a balneologie, studoval na pracovištích fyzikální medicíny v zahraničí a navštívil významné evropské lázně, kde se seznamoval s metodickými i provozními postupy. V roce 1916 byl potvrzen docentem, v roce 1928 jmenován mimořádným a 1945 řádným profesorem balneologie Lékařské fakulty Karlovy univerzity. Jako první si uvědomil, že pro správné využití výhod fyzikální léčby je nutná klinika. Na II. interní klinice vybudoval a vedl první fyzikálně léčebné oddělení, které disponovalo lůžky. Jeho školou prošlo mnoho budoucích primářů a vedoucích sanatorií, kteří později zaváděli fyzikální medicínu na svých pracovištích. V roce 1936 byl jmenován přednostou Balneologického ústavu Karlovy univerzity, který sám zřídil jako první takový ústav na univerzitní půdě. Byl zakládajícím členem České fyziatrické společnosti a jejího Věstníku (nástupcem je dnes Společnost rehabilitační a fyzikální medicíny a časopis Rehabilitace a fyzikální lékařství), mnoho let byl předsedou této společnosti, jejíchž schůzí se aktivně účastnil do vysokého věku.

Balneologie

V letním období lázeňské sezony působil v lázních Luhačovice jako vedoucí lékař vodoléčby (1907-1914) a od roku 1922 v lázních Piešťany, které pozvedl na úroveň světových lázní. Léčebné procedury obohatil o subakvální masáže a léčebný tělocvik. Inicioval hydrogeologický výzkum, výzkum přírodních zdrojů a radioaktivity.

Revmatologie

Studoval revmatizmus jako chorobu jako takovou, vzbudil zájem o revmatologii mezi odbornou veřejností. Stal se naším prvním revmatologem, založil celou moderní revmatologickou školu. Poukázal na sociální škody, které revmatizmus působí, věnoval se organizaci boje proti revmatizmu a založil první bezplatnou poradnu pro revmatiky.

Účastnil se založení Mezinárodní ligy proti revmatismu a založil Českou ligu proti revmatismu, jejíž byl dlouholetým sekretářem až do odchodu na odpočinek.

vyznamenání a členství

• Řád Sv. Sávy III. třídy udělený králem Jugoslávie Alexandrem I.
• Řád čestné legie (po podpisu Mnichovské dohody toto vyznamenání vrátil francouzskému velvyslanci v Praze)
• čestný člen „Polskiego Towarzystwa Balneologicznego“
• čestný člen rumunské revmatologické společnosti v Bukurešti
• čestný člen Československé lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně za vynikající zásluhy o rozvoj lékařské vědy
• místopředseda říšského spolku Péče o zdraví venkova
• dopisující člen „Société de Médicine de Paris“
• Člen „Balneologische Gesellschaft „v Berlíně
• Člen „Association Internationale de Médicine physique et de Physiothérapie
• místopředseda „International Society of Medical Hydrology“ v Londýně

Od mládí se ve všech svých oborech aktivně a hojně účastnil vědeckého života i na mezinárodním poli, zajímal se o vše co souviselo s jeho zvolenými obory. Účastnil se a vystupoval se svými příspěvky na sjezdech Ligy proti revmatismu, balneologických, fyziatrických, klimatologických, hydrologických společností. Byl členem prezidií těchto mezinárodních sjezdů, a řídil vědecká zasedání.Ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu, polštinu a ruštinu slovem i písmem a publikoval v zahraničí.

Publikační činnost

Je autorem prvních českých odborných publikací o revmatismu a fyzikální léčbě, napsal velmi vyhledávanou příručku masáží

• Rheumatismus jako choroba sociálně důležitá (1930)
• Rheumatismus (1932)
• Chronický rheumatismus (1934)
• Fysikální léčení (1935)

po celý život publikoval vědecké články v odborných časopisech, ale i populární články v novinách;