Wikipedista:SLPavel/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Morkovice-Slížany[editovat | editovat zdroj]

Morkovice-Slížany
Domky na náměstí v Morkovicích-Slížanech
Domky na náměstí v Morkovicích-Slížanech
Znak města Morkovice-SlížanyVlajka města Morkovice-Slížany
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecMorkovice-Slížany
Obec s rozšířenou působnostíKroměříž
OkresKroměříž
KrajZlínský
Historická zeměMorava
Základní informace
Rozloha21,15[1] km²
Nadmořská výška292 m n. m.
PSČ768 33
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa městského úřaduNáměstí 115
Morkovice
768 33 Morkovice-Slížany
mesto@morkovice-slizany.cz
StarostaMgr. Pavel Horák
Oficiální web: www.morkovice-slizany.cz
Další údaje
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Morkovice-Slížany jsou město v okrese Kroměříž ve Zlínském kraji. Město má rozlohu 2 115 ha, 848 domů a žije zde téměř 3 tisíce obyvatel. Morkovice-Slížany vznikly v roce 1960 spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany.

Zeměpisná poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se 15 km jihozápadně od Kroměříže, téměř na spojnici mezi městy Kroměříž a Vyškov v nadmořské výšce 292 m. n. m.[2]. Nejvyšší vrch v okolí se nazývá Kleštěnec v nadmořské výšce 493 m. n. m., druhý nejvyšší bod v katastru města je pole Padílky nad Slížanami (351 m n. m.).

Historie Morkovic[3][editovat | editovat zdroj]

1222 - Morkovice již byly sídlem šlechtickým. Dovídáme se o tom z latinsky psané listiny sepsané 8. února 1222 v Kyjově. Na této listině byl podepsán též Zemslaus de Morcowycz, který byl majitelem Morkovic. Zemslaus byl pánem v Morkovicích ještě roku 1238. Dokládá to i listina sepsaná v Hulíně.

1355 - Markvart z Morkovic, který vlastnil jejich největší část s tvrzí, trhy, polnostmi, dvorci v Prasklicích, Uhřicích a Počenicích odkázal městečko markraběti Janovi.

1408 - Udělení lenních panství pánům moravským olomouckým biskupem Konrádem, mezi nimi i Václavovi a Michalovi z Morkovic.

1480 - Začíná se významné období, kdy se Morkovice staly majetkem "pánů ze Zástřizlů". Milota z Morkovic, bohatý majitel morkovských a okolních statků přijal za spolumajitele bratry: Václava, Jaroše a Jiříka ze Zástřizlů.

1538 - Jiří ze Zástřizlů zjednal městečku od cisaře Ferdinanda I. majestát na 2 výroční trhy a jiné svobody.

1555 - Morkovice byly již českobratrské, postaven dům českobratrský a dosazen kazatel.

1612 - Panství převzal Václav Morkovský ze Zástřizlů, který byl zprvu českým bratrem, ale v roce 1615 přijal katolickou víru a byl po bitvě na Bílé hoře ušetřen konfiskace statků.

1647 - 1664 majitelem panství byl Oldřich Desider ze Zástřizlů, poslední Morkovský pán, byl bezdětný, panství bylo zpustošeno po třicetileté válce.

1687 - Umírá Jan Bohuslav Václav Morkovský ze Zástřizlů, vymírá slavný panský rod Zástřizlů, většina pánů je pochována v rodinné hrobce v kostele v Boskovicích.

1755 - Morkovské panství prodáno Antonínovi svob. pánu Braidovi, který nechal založit poutní místo a kapli na Křébách a s manželkou Marií Annou zakoupili obraz Panny Marie umístěny dosud v kostele sv. Jana Křtitele v Morkovicích.

1795 - Panství prodáno Marií Annou bohatému vlašskému kupci Janu Baptistovi z Arioli, rytíři z Morkovic a po jeho smrti v roce 1805 přešlo na jeho syna Františka Arioli z Morkovic.

1902 - Morkovské panství prodané Františkovými dětmi hraběnce z Thun Hohenštejna zdědil její syn, říšský hrabě, poslanec a císařský komoří dr. Jaroslav Thun Hohenštejn, pán na Kvasicích.

1909 byla do Morkovic přivedena lokální železnice, roku 1998 byla zrušena.

1912 - v Morkovicích byl založen klášter (sirotčinec) ve správě kongregace sester Dominikánek, který byl v roce 1950 zrušen a v současné době slouží jako kulturní zařízení.

2000 - Morkovice- Slížany získaly s účinností od 19.5. 2001.[4] statut města.

Historie Slížan[3][editovat | editovat zdroj]

1350 - Nejstarší zmínka o Slížanech (starší název Slezany). Majetek zde měli Jan ze Slížan a Necháč z Troubek. Byly nepatrnou dědinou s malou pevnůstkou, zbořenou již v 15. století.

1437 - Majiteli Slížan se stali dva bratři Levík a Jan ze Slížan.

1533 - Ve Slížanech bylo sídlo seniora (biskupa) českých bratří a zvolili je svým nejdůležitějším místem v celém kraji pod ochranou Zástřizlů.

1557 - Nejvýznamnější koncil Jednoty bratrské, při němž byli zvoleni dva noví biskupové Jiří Izrael a Jan Blahoslav. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 nastala persekuce členů Jednoty bratrské a také bratrská obec Slížanská našla útulek v Uhrách.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Vývoj osídlení[editovat | editovat zdroj]

Místo, kde se dnes město nachází, vykazuje známky osídlení již v mladší době kamenné. Kdy a kým Morkovice byly založeny nevíme.[3] Zdá se být pravděpodobné, že nebyly založeny dříve než koncem 11. nebo začátkem 12. století. Soudíme tak podle polohy ve které se nachází, protože osady v zalesněné krajině byly osídlovány v pozdějších dobách narozdíl od osad v úrodných rovinách a údolích podél řek a větších potoků.

Morkovice byly v těch dobách rozděleny na několik částí dle vlastnictví půdy, lesů a dvorců různými zemany. V té době je pravděpodobné, že Morkovice již byly středověkým městečkem s tvrzí, vodním příkopem, soudem, pivovarem i trhy. Okolní vesnice byly z větší části majetkem pánů morkovských, kteří měli nad nimi moc soudní. Město mělo hrdelní právo, což připomíná pranýř nedaleko kostela.

Jména polí: za Drvárnou, Krátký, Újezd na Rychtářově, Mrtevíze, Hranečky, Gréty, na Kamenné, Záhony, Kopec, Stadliska, Kopaniny, Padělky nad kněžskou loukou, Padělky od Pančochy, Písečňáky, Pod rybníky, U spravedlnosti, Díly od Počenic, Frauvíze, Díly od Prasklic.

Jména oddílů lesa: Strašná, Sady, Nad revírem, Hřeben, u Rozárky, Krahule, Šlapák, Syc, Boří, na Babě, Kopec, Okrouhlá, Bělá.

Urbanismus[editovat | editovat zdroj]

Morkovice leží na okresní silnici II/428 z Kroměříže do Vyškova a ze Slížan vede silnice do Troubek a Zdounek. Důležitou dopravní stavbou byla od roku 1909 lokální železnice z Nezamyslic, která končila v Morkovicích. Přestože existovaly v meziválečném období plány na její propojení do Zdounek a Zborovic k tomuto propojení nikdy nedošlo. V roce 1998 byla zrušena a svršek železniční trati byl přebudován na cyklostezku vedoucí do Nezamyslic.

Z Urbanistického hlediska se jedná o typ návesní vesnice. Historicky procházíte od nízkých domků směrem k Náměstí, kde se prostor rozevírá a po obou stranách silnice je rozložena dlouhá řada domků, většinou se jedná o domky přízemní - rolnická stavení.

Dodnes upomínají na dobu bratrskou pozemky ve Slížanech zvané Bratrská.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Ráz okolní krajiny je mírně pahorkovitý, Morkovice leží pod nejzápadnějším výběžkem moravských Karpat.

Klimatická oblast: B2 - mírně teplá s převážně mírnou zimou

Průměrná nadmořská výška: 297 m

Vegetační stupeň: Dubohabřina ostřicovitá (Carici pilosae Carpinetum)

Průměrná roční teplota: 8,5 oC

Průměrný roční úhrn srážek: 650 mm

Půdní typ: hlinité (45 – 30 %)

Půdní druh: hnědozemě středoevropské

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]


Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Narození svatého Jana Křtitele
    Kostel Narození svatého Jana Křtitele
  • Zámek
    Zámek
  • Kolaříkova ulice
    Kolaříkova ulice
  • Náměstí
    Náměstí

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Morkovice-Slížany [online]. Regionální informační servis, 2012 [cit. 2014-01-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :1 není určen žádný text
  3. ↑ a b c KUBÍČEK, František. Paměti městečka Morkovic. Morkovice: Tiskem Jindřicha Slováka v Kroměříži - Nákladem vlastním, 1905. 118 s. 
  4. ↑ Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené :0 není určen žádný text

[1]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1]Morkovice-Slížany[editovat | editovat zdroj]

Město Morkovice-Slížany se nachází téměř uprostřed na spojnici mezi městy Kroměříž a Vyškov. Vzniklo spojením dříve samostatných obcí Morkovice a Slížany v roce 1960.

Zeměpisná poloha města[editovat | editovat zdroj]

Umístění v krajině[editovat | editovat zdroj]

Symboly města[editovat | editovat zdroj]

Znak města[editovat | editovat zdroj]

Morkovice, mapa stabilního katastru z roku 1827
historický znak Morkovic

V červeném štítě jsou umístěny zlaté váhy přeložené postaveným zlatým mečem. Jde o atributy personifikované spravedlnosti, která se ve známé podobě ženské postavy se zavázanýma očima a mečem a váhami v rukou objevuje na pečeti Morkovic o středověku a která odkazuje na hrdelní právo, které Morkovice měly.

Nahoře po stranách a dole na meči jsou stříbrné lilie, které odkazují na na heraldický znak Zástřizlů jako nejvýznamějších držitelů místního panství.

Více zde: http://www.morkovice-slizany.cz/mesto/

Hlavní etapy vývoje[editovat | editovat zdroj]

[2]

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.[editovat | editovat zdroj]

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Při editování je nejdůležitější odvaha – nebojte se editovat Wikipedii! [3]

  1. ↑ a b PEŘINKA, František. Vlastivěda moravská. II. Místopis - Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně - Tiskem Moravské akciové knihtiskárny, 1910. 490 s. S. 198-225. 
  2. ↑ ŘÍHOVSKÝ, Jiří. MORKOVICE Z historie zámku a panství. Brno: [s.n.], 1998. 32 s. 
  3. ↑ Obecní kronika Morkovic-Slížan. Roč. 2001. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:SLPavel/Pískoviště&oldid=18216313“