Wikipedista:R.pechan/Pískoviště
| František Dvorský | |
|---|---|
 František Dvorský - dle fotografie J. Tomáše v Praze nakreslil Jos. Mukařovský | |
| Narození | 3. říjnau 1839 Sobotka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 28. října 1907 (ve věku 68 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | historik,archivář, spisovatel |
| Národnost | česká |
| Stát | Rakousko (později Rakousko-Uhersko) |
František Dvorský (3. 10. 1839 v Sobotka (okr. Jičín), - 28. 10. 1907 v Praze) byl český archivář, historik a spisovatel.
Život[editovat | editovat zdroj]
František Dvorský se narodil jako čtvrté dítě rodičům Anně a Janu Nepomuku Ignácovi Dvorským v Sobotce v domě č.p. 133 na náměstí. František Dvorský měl dvě sestry, Marii a Annu. Třetí sourozenec, bratr Jan, zemřel ve věku 4 let dříve, než se František Dvorský narodil. Otec Františka Dvorského byl členem vedení města, hrával ochotnické divadlo a zasloužil se o vznik kamenného divadla v bývalé sobotecké solnici.
František Dvorský byl dvakrát ženatý. Jeho první žena Aloisie roz. Procházková byla vlastenka a přátelila se s Karolínou Světlou, Eliškou Krásnohorskou, Sofií Podlipskou. Zemřela ve věku 27 let po pětiletém manželství na tuberkulozu.
S druhou ženou Marií roz. Bečvarovskou měl František Dvorský šest dětí, z nichž pouze dvě se dožily vyššího věku.
Františka Dvorského si lze připomenout v Sobotce, kde mu byla odhalena pamětní deska na místě jeho rodného domu na náměstí. Na Vyšehradě odpočívá téměř v sousedství hrobů spisovatelů Františka Langra a Karla Čapka.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
František Dvorský navštěvoval triviální trojtřídní školu v Sobotce za kostelem. Gymnaziální studia zahájil v Mladé Boleslavi, kde v letech 1851 - 1853 absolvoval primu a sekundu. Tercii, kvartu a kvintu studoval v letech 1853 - 1857 na gymnáziu v Jičíně. Zde mezi jeho spolužáky patřili například budoucí spisovatel, novinář a politik Jan Matouš Černý nebo filolog a básník Jindřich Niedrle.
Již ve dvanácti letech byl František Dvorský veden jako člen Matice české, od roku 1854 byl odběratelem časopisu Památky archeologické a místopisné. Podle dopisu z roku 1856 určenému knihovníkovi Muzea Království českého Václavu Hankovi byl František Dvorský již v této době zapálený pro archiválie.
Od roku 1858 František Dvorský soukromě doplňoval vzdělání na univerzitě v Praze, kde navštěvoval přednášky z historie.
Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]
Většinu profesního života (celých 40 let) strávil František Dvorský jako pracovník Zemského archivu Království českého. Podílel se na vzniku mnoha význačných děl (Česká encyklopedie, Ottův slovník naučný, Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae, Monumenta Bohemiae Vaticana res gestas bohemicas illustrantia ad.) a spolupracoval s řadou významných osobností jako např. Tomáš G. Masaryk, Jan Otto, František Palacký, F. L. Rieger. Především ale jako ředitel jedné z mála tehdejších vědeckých institucí - Zemského archivu Království českého v Praze spoluvytvářel povahu českého archivnictví a historiografie.
1860 - 1863 - František Dvorský opisoval různé listiny pro Karla Jaromíra Erbena, tehdejšího městského archiváře pražského.
1863 - 1866 - na základě doporučení Františka Palackého, Josefa Emlera, K. J. Erbena a Františka Ladislava Riegra nastoupil do nově vzniklého Zemského archivu Království českého jako provizorní pomocná síla - kopista.
1866 - 1892 - na místě prvního adjunkta Zemského archivu Království českého opisoval složitější listiny, opatřoval opisy regesty, vytvářel lístkový katalog a prováděl výzkum mimopražských archivů.
1892 - 1903 - po smrti dosavadního ředitele Zemského archivu Antonína Gindleyho, se stal František Dvorský jeho nástupcem.
Roku 1891 byl František Dvorský zvolen na návrh tří univerzitních profesorů (Josefa Emlera, A. Gindleyho a Josefa Kalouska) mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Konec kariéry Františka Dvorského byl poznamenán odbornými neshodami s kolegy a nástupníky, v nichž důležitou roli hrála skutečnost, že František Dvorský neměl vlivem životních okolností formální historické vzdělání.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Albrecht z Valdštejna až na konec roku 1621 : nové listy do knihy třistaleté paměti, Dvorský, František Ivan, v Praze : Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1892
- Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXVII, Dopisy Karla st. z Žerotína z let 1591-1610 / nákladem Domestikálního fondu království Českého vydává kommisse k tomu zřízená při Královské české společnosti náuk ; redaktor Josef Kalousek ; pomocí úředníků archivu zemského vydal František Dvorský
- divadelní referáty, literární zprávy a zprávy o K. J. Erbenovi, Antonínu Gindelym či o dění na Smíchově do Krásova Času
- editor Archivu českého
- vydal velké množství staročeských památek, zvláštní pozornost věnoval Zuzaně Černínové z Harasova a Albrechtovi z Valdštejna
- autor veršů, článků, povídek
- s Eliškou Krásnohorskou je tvůrcem divadelní hry Harantova teta
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BÍLEK, Karol. Archivář František Dvorský a Sobotka: nejen Čtyři ze Sobotky. Sobotka: Městské kulturní středisko Sobotka, 2010. 83 s. ISBN 978-80-254-6832-6.