Wikipedista:Kolarma7/Pískoviště
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
[[Soubor: | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Petrovice (okres Hradec Králové) |
| Základní informace | |
| Diecéze | Diecéze královéhradecká |
| Děkanát | Nový Bydžov |
| Farnost | Nový Bydžov |
| Současný majitel | Obec Petrovice |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Datum posvěcení | 1993 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1724 - 1737 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
| Adresa | Petrovice (okres Hradec Králové), Česko |
 galerie na Commons | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Petrovice)[editovat | editovat zdroj]
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel v obci Petrovice (okres Hradec Králové, Královéhradecký Kraj). Nachází se na uměle vytvořeném návrší v místě původního hřbitova, ve svahu při místní komunikaci a jedná tak se o dominantu obce.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V místě dnešního kostela se původně nacházel dřevěný kostelík sloužící jako zvonice. Později zde byla postavena kaple sv. Václava. Ta zde stála již od poloviny 14. století a měla být údajně zděná. Již od roku 1350 je Petrovický kostel farní. Později byl filiální k obci Smidary, a v roce 1716 se stává opět farním. V roce 1724 započala výstavba nového kostela. Již v tomto roce došlo ke sklenutí lodi k západnímu průčelí. V roce 1926 byla loď prodloužena.[2] Současná barokní podoba kostela pochází z roku 1737, kdy byla jeho výstavba dokončena stavbou věže a presbytáře, jejichž stavba započala v roce 1730. V roce 1860 došlo v obci k požáru a objekt tak musel být opraven.[3] Dne 3.5. 1958 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek.[2] Kostel byl v roce 1993 znovu vysvěcen.[3]
Od roku 2009 kostel spadá pod farnost a děkanát v Novém Bydžově. Přístup do kostela je veřejnosti uzavřen z důvodu narušení statiky samotné stavby. V současnosti je kostel ve vlastnictví obce Petrovice.[3]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Exteriér[editovat | editovat zdroj]
Areál kostela je obehnán zdí s hvězdicovými motivy. Vstupy do areálu jsou celkem dva. První je situován na západ směrem k západnímu průčelí. U západního vstupu zároveň stojí socha ukřižovaného Krista vytesaná z pískovce. Druhý vstup je ze severní strany kostela, který směřuje k předsíni.[1] Kostel je vystavěn v pozdně barokním slohu, jméno architekta však není známo. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem (o šíři 6,78 m a délce 10 m) a jednopatrovou věží přistavěnou ze severní strany. Na severní straně lodi jsou rovněž dvě vytesané pískovcové desky s nápisy. Samotná loď je 17,8 metrů dlouhá a 9,07 metrů široká. Kostelní loď je rozdělena na tři pole, dvěma páry třídílných toskánských pilastrů.[2] Západní lodní průčelí je konvexně-konkávně zprohýbané, což je typické pro pozdně barokní sloh. Zároveň je v západním průčelí vytesán prostý, kamenný znak rodu Harrachů, kteří obec vlastnili od roku 1829 až do konce druhé světové války kdy všechen majetek Jana Nepomuka Harracha propadl státu. V dlažbě u vchodu do kostela se nachází náhrobek přibližně z roku 1600.[1] Zvonů v kostele bylo původně pět, včetně malého zvonku v sanktusníku, který je nepřístupný.[2] V r. 2019 proběhla rekonstrukce střechy.
-
Vstup do areálu kostela s Křížem a zdí s hvězdicovými motivy -
Severní strana kostela -
První pískovcová deska na severní straně kostela -
Druhá pískovcová deska na severní straně kostela -
Západní lodní průčelí -
Znak rodu Harrachů v západním průčelí -
Jižní strana kostela s rekonstruovanou střechou
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Zařízení kostela se skládá ze tří oltářů. Hlavní oltář prošel v r. 1749 obnovou a byl doplněn o původní sochy sv. Petra a Pavla s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, pocházejících z roku 1888. V postranní hlavního oltáře stojí dvě zlacené sochy andělů v životní velikosti. Podle vyprávění a obecní kroniky, by právě od hlavního oltáře měla vést podzemní chodba, jejíž konec měl ústit v bývalé Petrovické tvrzi, která se nacházela v místě zvaném "Na Valech".[2] Pravý oltář, který pochází z 18. století, je bohatě řezaný pro sedm obrazů. Ve středu oltáře je sv. Anna s Pannou Marií. Levý oltář je z 18. století. Nachází se na něm obraz s výjevem ukřižovaného Ježíše Krista s Matkou Boží. Křtitelnice o výši 53 cm a šíři 28 cm, pochází z roku 1712. Monstrance je ze zlacené mědi. Kalich je na noze zdoben reliéfy Ježíše, sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Součástí zařízení jsou rovněž varhany, které jsou nepřístupné kvůli nestabilnímu schodišti. V přízemí věže se nachází sakristie.[2] V roce 2017 proběhlo statické zajištění interiéru za pomocí vzpěrných tyčí.
-
Interiér kostela s pohledem na tři oltáře -
Hlavní oltář -
Pravý oltář -
Levý oltář -
Kazatelna -
Pohled na varhany od hlavního oltáře -
Zajištění statiky interiéru pomocí vpěrných tyčí
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
[[Kategorie:Kostely královéhradecké diecéze]] [[Kategorie:Petrovice (okres Hradec Králové)]] [[Kategorie:Kostely zasvěcené Nanebevzetí Panny Marie v Česku]]
- ↑ a b c POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. ISBN 6606900131307. S. 44.
- ↑ a b c d e f DUŠKOVÁ Inka, Autorská výstava v Petrovicích, Petrovice 2017.
- ↑ a b c CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Petrovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s.