Wikipedista:Karlofr/Pískoviště 3

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra[editovat | editovat zdroj]

Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách v Příbrami
Kostel sboru Církve československé husitské
Kostel sboru Církve československé husitské
Místo
Stát[[Soubor:Flag of Česko Česko.svg|22x15px|border|Česko Česko]] [[Česko Česko]]
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevčeskoslovenská husitská
VikariátPodbrdsko
Architektonický popis
Stavební slohfunkcionalismus
Výstavba11.květen až 25.říjen 1936
Další informace
AdresaProkopská 419, Příbram VI.

Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra se nachází na Březových Horách v Příbrami. Je jedním ze sborů Církve československé husitské. Pojmenován byl podle spolupracovníka a pokračovatele učení Mistra Jana Husa, který se zasazoval a prosadil přijímání pod obojí způsobou, t.j. chlebem a vínem. Iniciátorem tohoto pojmenování byl prof. František Kalous, první duchovní tohoto sboru, který se též význačnou měrou zasloužil o jeho výstavbu. Budova sboru se nachází v tiché části Březových Hor, v Prokopské ul. 314, uprostřed zeleně vzrostlých stromů. Celý komplex je ukázkou funkcionalistické sakrální stavby s vkusně upraveným okolím.

Historie a charakter stavby[editovat | editovat zdroj]

Budova sboru je postavena ve funkcionalistickém a konstruktivistickém slohu dle návrhu architektů Stanislava Vachaty a Františka Bílka. Slavnostní výkop základů byl proveden 11.května 1936 za přítomnosti četných věřících, duchovních a prof. Františka Kalouse význačného duchovního a jednoho ze zakladatelů Církve československé (husitské). Základní kameny sboru pak byly slavnostně položeny 24.května 1936 a již o dva měsíce později 26.července poprvé zazněly tři zvony od firmy Herold, pojmenované Hus, Masaryk a Farský na počest padlých v první světové válce. Dominantou sboru je bílá třicetimetrová věž zakončená dvouramenným křížem a ochozem s vyhlídkou. Byla dokončena v září téhož roku a o necelý měsíc později byl Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra za přítomnosti patriarchy Církve československé (husitské) dr.Gustava Adolfa Procházky 25.října slavnostně otevřen. Během druhé světové války byly dva z původních tří zvonů Hus a Masaryk násilně zabaveny pro potřeby zbrojního průmyslu nacistických okupantů a nenávratně zničeny. Zůstal jen zvon pojmenovaný po dr.Karlu Farském, který slouží svému účelu dodnes.

Interier Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra (Příbram-Březové Hory)

Interiér sboru zachovává prvky funkcionalistické stavby. V průčelí se nachází obřadní prostor s kněžištěm a velkým světelným křížem. Ten spočívá symbolicky na základních kamenech dovezených z husitského města Tábora, horního města Stříbra a příbramského Vojtěšského dolu z hloubky 1000 m. Na bohoslužebném stole je svícen v podobě sepjatých rukou nad horou Říp s nápisem: „Modlitba za vlast“. Průčelí po stranách kněžiště zdobí reliefy akademického sochaře Václava Šáry a představují Přijímání s kalichem Mistra Jakoubka ze Stříbra a Večeři páně s podobami prof. Františka Kalouse a jeho blízkých z církve. Pod zmíněnými reliefy jsou další dva od sochaře a malíře Václava Antoše, a to Pláč exulantů po Bílé hoře s Janem Ámosem Komenským a Radost z osvobození 28.10.1918 s Tomášem Garrigue Masarykem. Pod tím čteme Komenského proroctví „Věřím Bohu, že po přejití vichřic hněvu vláda věcí tvých se k tobě navrátí, ó lide český". V rozích sboru se nacházejí sousoší Práce, které představuje horník a legionář. Láska, kterou představuje student a studentka z díla Aloise Jiráska a Svoboda, kterou představují českoslovenští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Eduard Beneš. Všechny tyto symboly přežily bez úhony dobu nacistické okupace i komunistický režim a jsou původní. Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra na Březových Horách svým pojetím, tak jako řada dalších sborů Církve československé husitské naplňuje ideje zakladatelů této církve: „Sbor je vlastně rozšířená místnost pro rodinu - má vynikat útulností, ke které přispívá krásný obraz" (prof.František Kalous), nepřezdobený a bez tísně posvátnosti a kde „Kněz je bratrem všech přítomných“ (dr.Karel Farský).[1]

Další využití budovy[editovat | editovat zdroj]

Kromě bohoslužeb, duchovní péče a náboženské výchovy dětí je sbor také zázemím pro bohatý kulturní život, výstavy a různé sociální a vzdělávací aktivity. Při sboru působí Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra (Jakoubci) s repertoárem současných i středověkých náboženských písní a chorálů. V kostele je celoročně vystaven hornický betlém. Součástí budovy je též kolumbárium s popelem zesnulých bez ohledu na jejich dřívější náboženské přesvědčení.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DRAŠNAR, Václav. Bez tísně posvátnosti. Český zápas. 17.května 2015, roč. 95, čís. 20, s. 6. Dostupné online [cit. 2015-06-02]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]