Wikipedista:Jasiok K./Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Zámek Havířov[editovat | editovat zdroj]

Havířov byl vybudován na území vesnic Šumbark, Dolní Suchá (Havířov), Prostřední Suchá, Dolní Bludovice a části Šenova. [1] Zámek Havířov navazuje na Šumbark (zámek).[2][2] V roce 1845 jej získala společnost Obchodní dům Wetter & Com. z Lipska, která jej dále pronajímala. Teprve v roce 1874 se dostal zpět do šlechtických rukou. Posledním šlechtickým majitelem byl průmyslník David Gutmann.Mezi původní obyvatele budoucího města patřili zaměstnanci statku od roku 1949 československého a státního, který vznikl dle Nařízení vlády č. 315/1948 Sb. jímž se zřidily státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků. Vzhled statku v polovině padesátých let 20. století je na přiložených dvou černobílých obrázcích. Jak se změnil vzhled zámeckého dvora za 60 let dokumentují následující dva barevné obrázky. Ze dvou černobílých obrázků je patrné, že běžným dopravním prostředkem byl v té době vůz, žebřiňák a koně. Traktor značky Farmall byl určen jen pro nejtěžší práce a byl společný pro několik farem ČSSS (československé státní statky). Zajímavosti ze života na statku Havířov z 50. let minulého století ve srovnání s jeho vzhledem na začátku 21. století.[3]Nad zámeckým dvorem z roku 1956 se už rýsují prvé domy částí města označených jako Havířov 1, 2. Havířovem 3 byla označena část města za nádražím, která se začala stavět na podzim roku 1947. Jako prvé byly postaveny tzv. dvouletkové domy.[1] bla bla bla [4]

Jak v souvislosti s výstavbou města Havířov ubývalo zemědělské půdy klesala také potřeba brigádnic ze Slovenska. Tradiční oslava konce žní dožínky se přesunula na statek Havířov - Dolní Bludovice.

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Zámek je postaven na obdelníkovém půdorysu, je jednopatrový s hladkou průčelní fasádou. Fasáda má 11 okenních os a podstřešní profilovanou římsu. Budova je kryta mansardovou střechou.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HARÁŠKOVÁ, Ludmila; WAHLA, Arnošt. Havířov. Vyd. 1. vyd. Havířov: Městský národní výbor v Havířově, 1985. 72 s. S. 10. 
  2. MAKOWSKI, Mariusz. Šlechtická sídla. [s.l.]: [s.n.], 2005. ISBN 80-239-8051-2. S. 278 - 283. 
  3. HAVÍŘOVSKÝ ZPRAVODAJ O HISTORII MĚSTA 5. část: Na zámeckém dvoře. havirov-historie.cz [online]. [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. 
  4. JANA,, Koudelová,. Méně známé roubené stavby na území Slezska : dokumentace památek tradičního stavitelství v prostoru ostravsko-karvinského uhelného revíru. Vydání první. vyd. Opava: [s.n.], 2015. 415 pages s. ISBN 9788087789308. OCLC 1000559439 
  5. JAROSLAV., Heider,. Hrady, zámky, tvrze : putování po známé i neznámé historii. Díl I., Morava - sever. Vyd. 1. vyd. [Opava]: Dědictví národů, 2012. 180 s. s. ISBN 9788090513204. OCLC 923581767 S. 27. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mariusz Makowski: ŠLECHTICKÁ SÍDLA NA TĚŠINSKÉM SLEZSKU Regio 2005 s 278 - 283 ISBN 80-239-8051-2
  • autor 2
  • autor 3

Toto je vaše osobní pískoviště. Můžete si zde bez obav vyzkoušet editační rozhraní nebo rozpracovat nový článek, který po dokončení přesunete přímo do hlavního jmenného prostoru Wikipedie.

Na tuto stránku se můžete kdykoli vrátit pomocí odkazu „Pískoviště“ v záhlaví stránky.

Při editování je nejdůležitější odvaha – nebojte se editovat Wikipedii!