Wikipedista:Jana Lánová/Pískoviště
Druhá obrazovka (anglicky Second screen) je pojem, který vznikl okolo roku 2010. Popisuje používání druhé obrazovky během běžícího televizního programu. Druhou obrazovkou se většinou myslí chytrý telefon či tablet.[1][2] Na druhé obrazovce divák hledá na Internetu dodatečné informace, které se vztahují k televiznímu programu či pořadu nebo jej komentuje a sdílí s ostatními uživateli.
Druhou obrazovku nelze zaměňovat za split screen (více informačních zdroj na jedné obrazovce) a více počítačových monitorů vedle sebe.[3]
Používání[editovat | editovat zdroj]
Televizní divák sufruje, tvítuje, bloguje nebo vyhledává soutěžní otázky na Wikipedii.[1] Podíl uživatelů, kteří vedle televizní obrazovky používají ještě jednu, je podle výzkumů reklamního průmyslu relativně vysoký: V Německu skoro polovina diváků mezi 14-49 lety podle studie používá během sledování televize ještě jednu obrazovku.[4] V USA používalo v roce 2012 podle agentury Nielsen 62 % vícekrát týdně smartphony a tablety během sledování televize jako druhou obrazovku, 84 % alespoň jednou měsíčně, přičemž mladší raději používali smartphone a starší pak tablet.[5][6][7]
Používání druhé obrazovky se nadto zřetelně odráží v statistkách návštěvnosti Wikipedie. V roce 2012 mezi deset nejnavštěvovanějších stránek německé wikipedie patřily seriály Jak jsem poznal vaši matku a Teorie velké třesku.[8] Vedle všeobecných informačních stránek o seriálech či filmech bývají navštěvovány často články o hercích, okolnostech, kterých se v hrané či dokumentární filmy dotýkají, či o hostech televizních show či sportovních událostech. Pravidelně lze pozorovat rešerše odpovědí na otázky známých televizních vědomostních soutěží. K tomu je už možné zjistit, že vyhledání příslušných článků na Wikipedii se odehrává hlavně během vysílání, což potvrzuje skutečné paralelní užívání televize a druhé obrazovky s přístupem na internet.[9]
Speciální nabídky pro druhé obrazovky[editovat | editovat zdroj]
Vedle užívání druhé obrazovky všeobecných na programu TV závislých webových stránek existuje také nabídka speciálně pro druhé obrazovky, které jsou střižené přímo na použití internetu během vysílání televize. K tomu lze využít sociální sítě či aplikace, které často připravují samotné televize či reklamní agentury. Tyto slouží k vzání diváka na program a na vysílání. Kromě toho slouží jako další reklamní místo.[10][11]
Televizní společnosti a reklamní agentury rovněž v současnosti experimentují, které formáty se nejvíce hodí k jakým účelům.[10]
Existují sociální sítě, které se specializují na diskuze během televizního vysílání. Diváci mezi sebou mohou chatovat či si vyměňovat názory.[12]
K pořadům, které pracují s používáním druhých obrazovek, patří německá verze Chcete být milionářem nebo sportovní program Sportschau.[13]
Daneben werden Fernsehsendungen aber auch auf sozialen Netzwerken wie Twitter mit Hilfe von Hashtags sowie auf den Facebook-Seiten der Fernsehsender diskutiert. Dabei werden mitunter mehrere Millionen Zuschauerreaktionen während einer Sendung gepostet. Der Videotext-Dienst der ARD sammelt Tweets von Twitter mit bestimmten Hashtags zu besonders populären Sendungen, wie etwa zu der Talkshow Günther Jauch oder zum Tatort.[14] Auch der Ausbau von Facebook-Seiten zu einzelnen Sendungen dient dazu, Zuschauerkommentare zu sammeln.
Angebote der Werbebranche[editovat | editovat zdroj]
Der zweite Bildschirm wird von der Werbeindustrie eingesetzt, um die Werbebotschaft direkter zu kommunizieren. Dazu wird beispielsweise Google AdWords genutzt, indem bestimmte Suchbegriffe, die zu Fernsehsendungen passen, gebucht werden. Oder es wird ein QR-Code eingeblendet, der über ein Smartphone direkt zu einer bestimmten Website führt. Das nützt vor allem dem Online-Handel.
Adolf Benš (18. května 1894 Pardubice – 8. března 1982 Praha) byl český architekt, urbanista, malíř a návrhář nábytku
studoval u J. Kotěry a J. Gočára. Stoupenec puristicko-funkcionalistické nové architektury.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- palác Elektrických podniků hlavního města Prahy (s J. Křížem)
- československý pavilon pro průmyslovou výstavu v Belgii (Lutych 1930)
- odbavovací hala starého letiště v Praze-Ruzyni
- úprava zahrad Pražského hradu (1965)
- úprava kavárny Kajetánka pod Pražským hradem
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- 1953 Krása naší krajiny a technické dílo
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Soweit nicht anders angegeben, stützt sich der Artikel auf den Beitrag von Frank Puscher: Mit dem Zweiten sieht man besser. Second Screen: Apps verknüpfen Tablets und Smartphones mit dem Fernsehen. In: c’t, 26/2012. S. 74–76.
- ↑ Valerie Zaslawski: Mediennutzungsverhalten von Jugendlichen. Mobiles Internet boomt. In: NZZ, 24. Oktober 2012. Abgerufen am 2. Dezember 2012.
- ↑ Ivan Berger: The Virtues of a Second Screen. In: New York Times, 20. April 2006. Hier meint der „Second Screen“ zwei Computermonitore nebeneinander, um komplexe Grafikbearbeitungen übersichtlicher auf zwei Bildschirme zu verteilen. 2006 standen die Smartphones erst am Anfang der Entwicklung, und Tablet-Computer gab es gar nicht.
- ↑ Studie von Anywab, zitiert in: Frank Puscher: Mit dem Zweiten sieht man besser. Second Screen: Apps verknüpfen Tablets und Smartphones mit dem Fernsehen. In: c’t, 26/2012. S. 74–76.
- ↑ Studie von Nielsen: State of the Media: Cross-Platform Report Q2 2012. Zitiert in: swi: Screens auf dem Vormarsch. In: Meedia. 20. November 2012. Abgerufen am 3. Juni 2015.
- ↑ State of the Media – The Cross-Platform Report Q2 2012 Nielsen
- ↑ Chris Gaylord: Second Screen' Apps Turn Digital Distractions into TV Companions. In: The Christian Science Monitor, 17. April 2012. Abgerufen am 2. Dezember 2012 über Questia (erfordert Login).
- ↑ Johan Gunnarsson: Most viewed articles on German Wikipedia 2012. Abgerufen am 9. Januar 2013.
- ↑ Martin Rycak: Wikipedia-Zugriffszahlen bestätigen Second-Screen-Trend. Abgerufen am 9. Januar 2013.
- ↑ a b Getting to Grips with the Second Screen. In: Marketing. 30. November 2011. Abgerufen am 2. Dezember 2012 über Questia (erfordert Login).
- ↑ Katrin Berkler: Videoinhalte optimal online vermarkten – Fraunhofer IAIS auf der dmexco 2012. In: Informationsdienst Wissenschaft. 12. September 2012. Abgerufen am 2. Dezember 2012.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenétaznení určen žádný text - ↑ Birgit van Eimeren, Beate Frees: Ergebnisse der ARD/ZDF-Onlinestudie 2012: 76 Prozent der Deutschen online – Neue Nutzungssituationen durch mobile Endgeräte . In: Media Perspektiven, 7-8, 2012, S. 362–379 (371).
- ↑ Teletwittern im ARD-Text. Ohne Datum. Abgerufen am 2. Dezember 2012.
- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Benš Adolf, s. 27.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jana Lánová/Pískoviště
Vlog (též video blog) je blogu formou videa. Vychází pravidelně.
témata unboxing denní život, zážitky, cestování, osobní život trend v korei Mok-Bang/Meokbang jedení večeře před obrazovkou fashion a beauty letsplay názory, glosy zábavná videa
http://www.urbandictionary.com/define.php?term=vlog
Hladomor v českých zemích
- jaro 1282 neúrodná léta 1281 a 1282, následoval hladomor a epidemie [1]
- 1360-1361 stavba hladové zdi na Petříně, pravděpodobně měla zmírnit následky živelných pohrom a velkého hladomoru[2]
- 1770-1771 velká neúroda v českých zemích (v roce 1771 způsobena dlouhotrvajícími dešti). Ceny obilí stále rostly, mezi lidem se zmáhal hlad. Vláda se snažila zabrzdit růst cen vydáním nařízení o maximálních (tzv. královských) cenách. Za hladomoru zemřelo v českých zemích asi půl milionu lidí, tj. přes 12 % všeho obyvatelstva. Ukazovala se nevýhodnost obilní monokultury, což vedlo k hromadnému rozšíření pěstování brambor. Hladomor vyvolával neklid na venkově a radikalizoval selské nepokoje. K zmírnění situace se dováželo obilí z Uher.[3]
- říjen 1830 Na Těšínsku propukly hladové bouře.[4]
- jaro 1847 Neúroda, stoupající ceny základních životních potřeb a rostoucí nezaměstnanost byly příčinou četných hladových bouří v moravských a slezských městech (Šumperk, Šternberk, Lipník, Svitavy, Krnov, Uherský Brod, Prostějov, Moravské Budějovice, Bruntál, Město Albrechtice, Třešť aj.). Davy hladovějící chudiny přepadávaly obilní skladiště, povozy s obilím a i pekařské krámy, rabovaly a násilím si braly potraviny.[5]
Polsko A a B odkazuje na historické, politické a kulturní rozdíly mezi západní a východní částí země. Polsko A (západně od řeky Visly) je podstatně více rozvinutá a rychleji rostoucí než Polsko B, které se nachází východně od Visly. Generální tajemník Krajowa Izba Gospodarcza Marek Kłoczko v roce 2007 v rozhovoru řekl, že rozdíly se dále rozšiřují a vytvořily se tři separátní kategorie – Polsko A jsou velkoměsta, Polsko B je zbytek země a Polsko C jsou pláně a krajina východně od Visly (podle Kłoczka Polsko Z), které potřebuje jiné zacházení.[6]
Polská bohatá města jsou Varšava, Krakov, Vratislav a Poznaň, zatímco města bojující s malými investicemi jsou Řešov, Lublin, Olsztyn a Białystok na severovýchodě.[6]
Na druhou stranu současné statistiky nezaměstnanosti Polska selhávají při ukazování tohoto dělení, ale místo toho naznačují opačný trend v posledních letech se severozápadní částí země, kde je nezaměstnanost vyšší než ve východním a centrální Polsku. V roce 2014 mezi nejlepšími se řadí Kujavsko-pomořské vojvodství a Západopomořanské vojvodství (porovnání historické železniční a administrativní mapy[7]) zatímco mezi nejnižší patří v zemi ve východně středním Mazovské vojvodství.[8]
Odlišnost/rozdílnost[editovat | editovat zdroj]
Odlišení je neoficiální a v některých případech příliš zjednodušující, ale v Polsku je široce přijímané a diskutované. Analogické je dělení na Červené a modré státy v americké politice. (Zde by mohlo Polsko A být demokratickými modrými státy a Polsko B republikánskými červenými státy.)
Historicky může být původ/příčina rozdělení na Polsko A a B vystopován k období dělení Polska a různých zásad rozdělovaců, které dopadlo/vedlo/skončilo v
| Vodní nádrž Hubenov | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
  Vodní nádrž Hubenov | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°23′40″ s. š., 15°29′9″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 48 ha |
| Délka | 1,6 km |
| Šířka | 570 m |
| Povodí | Lužnice km² |
| Ostatní | |
| Typ | vodní nádrž |
| Odtok vody | Maršovský potok |
| Sídla | Dvorce Hubenov |
Hubenov je vodní nádrž na Maršovském potoce v katastru obcí Dvorce a Hubenov.
Hubenov Maršovský potok, 1,5 km z od Jihlavy, zemní sypaná hráz vysoká 23 m, délka v koruně 320 m, vodní plocha 47,5 ha, max. hloubka 19,1 m, stálý objem 0,67 mil m3, zásobní objem 2,39 mil m3, celkový objem 3,38 mil m3, délka vzdutí 1,7 km, max hladina 253, 10 mnm. vodárenské využití, chov pstruhů, plocha povodí 18,9 km2, prům. roční průtk 0,12 m3.s-1, dostavěno 1971 (Vlček 112)
na severu protáhlý, uprostřed nejširší, k jihu se zužuje. Na severu vtéká Maršovský ptook a od hubenova bezejmenný tok, na jihovýchodně po hrázi silnice, na témž místě vodní dílo opuští Maršovský potok, který se 550 m východně vlévá do Jihlavy. do nejjižnější části malý tok, 800 m východně od Nového Hubenova.
u vývodu marš. 490 m nm.
kromě jihovýchodní části les
nejvyšší bod severovýchodně 100 m v n. m. 541
žlutá turistická trasa 500 m západně na silnici
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t12.html
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t18.html
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t54.html
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t61.html
- ↑ http://www.libri.cz/databaze/dejiny/text/t63.html
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenépolska.plnení určen žádný text - ↑ Stopa bezrobocia 2014 [online]. eGospodarka.pl [cit. 2015-04-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Unemployment in Poland in February 2014 [online]. eGospodarka.pl. Dostupné online.
| Vodní nádrž Nová Říše | |
|---|---|
| |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
Vodní nádrž Nová Říše | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′17″ s. š., 15°32′43″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 51 ha |
| Délka | 1,3 km |
| Šířka | 470 m |
| Ostatní | |
| Typ | vodní nádrž |
| Nadm. výška | 545 m n. m. |
| Odtok vody | Řečice |
| Sídla | Vystrčenovice |
Nová Říše je vodní nádrž na Řečici v katastru obce Vystrčenovice.
Nová Říše Olšanský potok, 1,5 km od Nové Říše směrem na Telč, zemní hráz 20,16 m vysoká, délka v koruně 228 m. Vodní plocha 51 ha, stálý objem 0,303 mil m3, zásobní objem 2,237 mil m3, celkový objem 2,295 mil m3, délka vzdutí 2,11 km, max. hladina 555,40 mnm. využití pro vodárenství, plocha povodí 21,44 km2, prům. roční průtok 0,12, dostavěno 1985.[1]
Na severu do vodní nádrže vtékají 3 bezejmenné krátké potůčky a Řečice. na jihovýchodním okraji bezejmenný. na jihu opouští Řečice, po 150 metrech Brázdův rybník
západně Naučná stezka Otokara Březiny a červená turistická trasa, jihovýchodně cyklotrasa č. 5125
kilometr východně od Vystrčenovic
oklopen lesy na severu a ostatní strany stromy
severovýchodně Vápovická hora 629 m
Důvodem k vyhlášení chráněného území je silně ohrožený rybí druh sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), který zde během deseti let vytvořil populaci čítající 10 000 jedinců, což je největší a pravidelně se reprodukující populace v České republiky. Na hrázi žije rak říční v počtu několika tisíc jedinců.[2]
Vodní nádrž Nová Říše byla zahájena 25.dubna 1979 a dokončena byla roku 1986. Hlavním přítokem je Olšanský potok, který se vléval do rybníka ,,Vymyšlenův", který byl přehradou zatopen
Objem vodní nádrže je 2 925 000 m3 a jeho plocha činí 51 ha.
Pitná voda z této nádrže zásobuje Novou Říši, ale i přilehlé obce Telčska a Třešťska
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 193.
- ↑ Vodárenská nádrž Nová Říše se stala přírodní památkou [online]. Povodí Moravy, 2012-04-17, rev. 2012-05-30 [cit. 2015-05-31]. Dostupné online.
| Smíchov | |
|---|---|
| |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Česko |
| Kraj | Vysočina |
| Okres | Jihlava |
Smíchov | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°9′50″ s. š., 15°24′41″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 20 ha |
| Délka | 680 m |
| Šířka | 300 |
| Ostatní | |
| Typ | rybník |
| Sídla | Borovná |
Smíchov je rybník na bezejmenném vodním toku Myslůvky v katastru obce Borovná.
Smíchov je rybník u Borovné v okrese Jihlava. Leží na nepojmenovaném vodním toku v povodí Myslůvky. Zaujímá plochu 20 hektarů. Průtočná vodní plocha slouží k chovu ryb. Ze severu do rybníka zasahuje poloostrov.[1] Na severu poloostrov s několika stromy a dřevěnou boudou.[2]
Do severní části zasahuje poloostrov, na severovýchodě vytékají dva bezejmenné potoky, které se po 350 metrech vlévá u Horní Myslové do potoka Myslůvka. Na jihozápadním okraji se vlévá krátký vodní tok. Do severozápadní části se z jihu vlévá další potůček a severněji bezejmenný tok, který západněji protéká soustavou rybníků, z nichž je největší Šilhan, který se nachází 15 metrů od Smíchova. Tato soustava je součástí přírodní památky U Borovné. Po východní hrázi od severu k jihu prochází cesta, který spojuje silnice 40612 z Horní Myslové do borovné a 40611 z Horní Myslové.[3] Po té první vede cyklotrasa 5261 a po té drué 5124
nejvyšší bod v okolí se nachází ve výšce 524 metrů jihovýchodně od rybníka
n. m. 524. západní hráz stromy
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Štefáček. S. 247.
- ↑ LIEBSCHER, Petr. Rybníky České republiky. Praha: Academia, 2014. 583 s. ISBN 978-80-200-2368-1. S. 486.
- ↑ Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2015-01-01 [cit. 2015-07-31]. Dostupné online.
Hrabice - rozcestník
- Hrabice (Vimperk) část města Vimperk
- hrabice - příčné břevno hrábí, opatřené kolíky
- kosiště (rukojeť, násada obilní kosy), opatřené rámkem a pruty či žebry položenými rovnoběžně nad kosou za tou příčinou, aby se useknutá hrsť obilí shrábla a urovnala. Celá taková kosa ku kosení obilí se nazývá hrabičná kosa nebo krátce hrabice Hertik Emanuel. Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 755
Hrabice, e, f. H. je kosa delší než travní, která má rožně n. rožníky zaklinované do příčního ramena v kosišti začepovaného. S. N. Die Getreidesense. H. kosa s dlouhozu- bým hrabadlem spojená, hrabičná kosa, Ge- treidesense; též a to vlastně samo to hra- badlo přidělané, jímž se hromádky dělají. Sensengerüst, Hakenzeug. D. Hrabicí seno, ječmen, oves sekati Us. Na Moravě rožínky. Mřk. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=&idHeslo=76653&zpusob=error&hledat=&popis=&heslo=
ANNO[editovat | editovat zdroj]
2002
Moderátor a hosté[editovat | editovat zdroj]
Předáváním cen provázela moderátorka Michaela Jílková. Během večera zazpíval Petr Kotvald.
Výsledky[editovat | editovat zdroj]
Muž roku[editovat | editovat zdroj]
| Místo | Jméno | Pořad |
|---|---|---|
| 1. | Pavel Zuna | Televizní noviny |
| 2. | Vladimír Čech | Chcete být milionářem |
| 3. | Michal Suchánek | ? |
Žena roku[editovat | editovat zdroj]
| Místo | Jméno | Pořad |
|---|---|---|
| 1. | Mirka Čejková | Televizní noviny |
| 2. | Lucie Borhyová | Televizní noviny |
| 3. | Lucie Bílá |
Pořad roku[editovat | editovat zdroj]
| Místo | Název |
|---|---|
| 1. | TELE TELE |
| 2. | Politické harašení |
| 3. | Chcete být milionářem? |
2003
10. ledna 2004
muž 1. 2. 3. Dalibor Gondík
žena 1. Lucie Borhyová 2. Mirka Čejková 3. Veronika Žilková
pořad 1. TELE TELE 2. Politické harašení 3.
zpívala Lucie Vondráčková, Těžkej Pokondr, Hložek, Kotvald
předávala Michaela Dolinová
Zvláštní cenu Osobnost TV Nova obdržel bývalý generální ředitel Vladimír Železný
2004 5. února muž 1. Pavel Zuna, 2. Dalibor Gondík, 3. Rey Koranteng žena 1. Lucie Borhyová, 2. Zuzana Bubílková, 3. Adéla Gondíková pořad 1. Pojišťovna štěstí, 2. 1 proti 100, 3. Politické harašení zpívala předávala
2005
14. ledna 2006.
muž 1. Pavel Zuna, 2. Dalibor Gondík, 3. Rey Koranteng žena 1. borhyová 2. gondíková 3. Pavla Charvátová pořad 1. Ordinace v růžové zahradě 2. Televizní noviny 3. Ulice zpívala předávala 2004 muž 1. 2. 3. žena 1. 2. 3. pořad 1. 2. 3. zpívala předávala 2004 muž 1. 2. 3. žena 1. 2. 3. pořad 1. 2. 3. zpívala předávala
Reputační systém je systém, který zprostředkovává hodnocení produktů, služeb a osob mezi uživateli. Jednotlivé recenze vkládají sami uživatelé, kteří rovněž mohou číst příspěvky dalších osob a hodnotit jejich důvěryhodnost a pravdivost. Může jít buď o samostatné weby, které se na to specializují, či je systém součástí jiné služby a slouží k lepší informovanosti uživatele, což firmy mohou využívat k podpoře prodeje či ulehčení rozhodování zákazníka.
Možnosti hodnocení[editovat | editovat zdroj]
Hodnocení může být textové či pomocí udělení bodů či hvězdiček. Většina systémů umožňuje kombinovat jednotlivé druhy hodnocení.
Mohou se tak hodnotit nabízející a kupující na webech zprostředkovávajících prodeje
Systém hodnocení vytváří předpokládaný model budoucího chování hodnoceného subjektu na základě uváděných zkušeností předchozích zákazníků z minulých transakcí.
aukro heureka čsfd
s 41
SEDLÁKOVÁ, Michaela. Reputační weby v ČR z hlediska poskytování informací spotřebitelům. Brno, 2015 [cit. 2015-04-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Iva Zadražilová. Dostupné online.
SNOZOVÁ, Martina. Oblast ekonomiky spoluspotřebitelství se zaměřením na vybrané platformy na podporu sdílení. Brno, 2014 [cit. 2015-04-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Petr Škyřík. Dostupné online.
ŠČOTKA, Filip. Péče o zákazníky s využitím nástrojů Web 2.0. Brno, 2014 [cit. 2015-04-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Radoslav Škapa. Dostupné online.
Krecl[editovat | editovat zdroj]
- skupina domů doložená poprvé v 2. polovině 14. století, název Inter institas (v Kotcích) či In medio circuli (shluk domů, uprostřed náměstí)
- 1536 název Gröczlein, 1551 Gröczl, později Kretzl a Krecl (jihlavské lidové nářečí ohryzek)
- roku 1800 domy uváděny s adresou Krätzel auf dem Platz, 1813 Mitten auf dem Platz, 1822 Im Gretzel
- čp. 68/586 dvouposchoďový, jednoduchá fasáda s fragmenty renesančního členění s drobným a velkým arkýřem na východním průčelí, velký arkýř vystupoval až do 2. poschodí spolu s čelními okny drobné profilace. Z gotiky - sklep a místnost o dvou žebrových polích v přízemí v nároží, vznikla po roce 1523, během renesance jednoposchoďový a byl navýšen o jedno patro, v přízemí a prvním patře proto vloženy křížové hřebínkové klenby. 1425-1431 krejčí Ratay a poté krejčí Nicolaus Sturczenwagner. konec 18. století majitetelé rodina Wüstova, v polovině 19. století stál dům na ploše 33 sáhů čtverečních (119 m2), 1886 bratři Franz a Friedrich Malkovi, 1892 prof. Anton Hosig (ředitel jihlavské reálky), 1910 Franz a Therese Exelovi, 1926 Franz Malek. Zůstával jako poslední, uvažovalo se, že bude začleněn do novostavby obchodního domu, v noci z 16 na 17. prosince 1975 byl dům odstřelen. vyklizen do 30. listopadu 1968, historicky hodnotný
- domy odstřeleny 23. dubna 1974 půl hodiny po půlnoci[1]
- dům 3poschoďový (76 a 69), dvoukřídlý objekt s neorenesančím průčelím z roku 1898, nárožní dům čp. 76/585 - z 2. poloviny 19. století, čp. 68/587 - prostupuje domovním blokem napříč, je to novostavba z roku 1898, oba domy na počátku 20. století vlastnila rodina tiskařů Ripplových, spojeny v jeden objekt (popisné číslo 1203), 1898 zřízena tiskárna Ripplových, dům byl po 1945 zkonfiskován a spravován Úřadem pro správu zabavených domů, západní průčelí - provozovna družstva Fotografia, východní strana prodejna Mototechny, zbořen v závěru 1974, vyklizen do 30. listopadu 1968
- 76 - zastavěná plocha 30 sáhů čtverečních
- 69- 133 m2[2]
- 70 a 75 - tříposchoďový, fasáda z přelomu 3. čtvrti 19. století, gotické sklepy, pronikavá výstavba v 70. letech 19. století na místě 4 starších objektů, po 1955 veden jako jeden objekt čp. 1202, domy spojil advokát JUDr. Alois Zeitheim, ptoé vlastnila 105 Vzájemná záložna Znojmo, 1926 Úvěrní ústav Jihlava, 1872 navýšeno o 3. poschodí, všechny domy měly sedlové střechy, balkon v 1. poschodí byl odstraněn roku 1952, vyklizen do 30. listopadu 1968
- čp. 70 (588 - 58m2, 589 - 54m2)
- čp. 75 (595 - 140m2, 596 - 79m2)[3]
- čp. 71 - 3poschoďový dvoukřídlý, vznikl na 3 parcelách roku 1873, zčásti neobarokní, zčásti secesní fasáda z roku 1913, 1955 domy sloučeny s 590 a 594 a vedeny pod 71/1201, čp. 590 - 68m2, čp. 594 - 129 m2, 1962 adaptace přízemí na prodejnu Mototechny, vyklizen do 30. listopadu 1968
- Krecl všeobecně - stály zde masné krámy, chlebné lavice, kotce, později 1. kupecký dům Kaufhaus, který roku 1483 město prodalo Jakubu Linhittlovi, 2. velký dům vznikl v roce 1463, nechal jej postavit kramář Mathias, první vyobrazení - plán Jihlavy 1647 - stály zde 3 jednoposchoďové domy se sedlovou střechou, v domě Matěje Lidla z Myslova byli v březnu 1585 uvítáni účastníci zemského sněmu [4]
- čp. 72/591 - dvouposchoďový s pozměněnou fasádou klasicizujícího původu s válcovým arkýřem na nároží, jižní prostor přízemku dochovaný z renesanční výstavby, byl zaklenutý na střední podporu s křížovými hřebínkovými klenbami, posléze klasicistní úpravy, 1868 nové schodiště, historický hodnotný, zastavěná plocha 147m2, v roce 1937 Česká banka Union, filiálka Jihlava, nechala přebudovat sklepy na protiletecký kryt, stály zde kanceláře a sklady Pozemních staveb Brno
- krecl všeobecně - v 19. století padaly nápady na zbourání domů a jejich přestavbu na budovu hlavní pošty, později budovu divadla, po roce 1945 tehdejší starosta César Grimmich chtěl domy zbourat a nahradit stavbou sloužící obchodním účelům či administrativě
- v roce 1800 - číslo popisné 544 - domek vojenské strážní hlídky, stál již na plánu z roku 1785 při severozápadním cípu Kreclu až do roku 1862, kdy byl odstraněn, kolem stával malý parčík, jenž byl ve 20. století osázen stromy, stály zde lavičky a dětské pískoviště a krytá nádrž na vodu[5]
- čp. 73 - dvouposchoďový dům, severní část - 3 poschodí, dvouposchoďová část má renesančí původ, stávaly zde převážně křížové hřebínkové klenby v přízemí a částečně v 1. poschodí, 3poschoďová část pochází z 19. století, urbanisticky hodnotný, původně dva samostatné objekty čp. 592 (133m2) a čp. 593 (36m2), nárožní dům stojící na jihozápadním okraji Kreclu, před WWII zde stávala pekárna, v roce 1952 sídlo Okresního velitelství veřejné bezpečnosti, vyklizen do 30. listopadu 1968[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Nathaniel Read „Nate“ Silver (13. ledna 1978 East Lansing, Michigan) je americký statistik a spisovatel. Zabývá se odhadováním výsledků voleb a zkoumáním baseballových statistik – sabermetrics. Získal veřejné uznání za vývoj programu PECOTA (podle hráče Billa Pecoty), který předpovídá budoucí výkon a profesní rozvoj baseballových hráčů.
Silver od útlého věku projevoval matematické nadání, zajímal se rovněž o baseballové statistiky. Vystudoval ekonomii na University of Chicago, třetí ročník strávil na studijním pobytu na London School of Economics. Během školy psal pro Chicago Weekly News a Chicago Maroon. Po absolvování školy v roce 2000 pracoval tři a půl roku jako ekonomický konzultant pro KPMG v Chicagu. Během té doby pracoval na systému PECOTA, který předpovídal kariéru baseballových hráčů. V dubnu 2004 podal výpověď a živil se hraním online pokeru.