Wikipedista:Eliška Olšanská/Pískoviště

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)

Popis

Bazilika - pohled z Mendlova náměstí

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie se nachází na Mendlově náměstí poblíž centra města. Její počátky spadají do počátku 14.století. Tehdy zbudovala královna Eliška Rejčka, vdova po českých králích Václavu II. a Rudolfu Habsburském, u farního kostela na Starém Brně nový gotický chrám, jehož půdorys je ve tvaru kříže.

Založení kostela

K založení kostela se vztahuje stará brněnská pověst o „praporkové věštbě“. Královna Eliška Rejčka své stáří (ačkoli je v pověsti napsáno stáří, přišla sem již ve 35 letech) trávila na hradě Špilberk a měla v plánu nechat vystavět nový klášter s kostelem. Volbu místa svěřila náhodě. Z Hladové věže na Špilberku vyhodila tři praporky a čekala, kam dopadnou. První praporek dopadl hned pod hradem, na Starém Brně, Eliška zde tedy nechala založit klášter věnovaný cisterciáckému řádu. Druhý praporek nikdo nikdy nenašel, protože ho vítr zanesl daleko, až někam k Veveří. 

Kovové reliéfní pozlacené desky z výzdoby vrat (1888) – autor: Karl Cerl - podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Schmidta. Novogotický pískovcový portál – autor: Johann Tomola podle návrhu Augusta Prokopa.

Stavba

Stavba je právem označována jako klenot gotické architektury na Moravě. Tento starobrněnský kostel byl vybudován na místě staršího a menšího románského kostela a po architektonické stránce není zcela jednolitým dílem.

Na východě je zakončen trojlistým závěrem, jehož jednotlivé části jsou pětiboce ukončeny. Na křížení tohoto trojlistu navazuje na západě jedno klenební pole, které je stejně vysoké. Severní a jižní ramena závěru jsou menší a nižší, než vlastní k východu obrácený presbytář. Budova má celkový charakter krátkého bazilikálního trojlodí vsunutého mezi východní trikonchos a rozměrnou příčnou loď, která z obrysu stavby výrazně vyniká. Střední pole je přibližně kvadratické a boční ramena obsahují dvě obdélná pole. Na západě se střední pole transeptu otevírá do hlavní lodi, která se skládá ze čtyř klenebních polí. Na jihu provází mnohem nižší boční loď. V západní části hlavní lodi se nachází veliká empora řeholnic. Postupný růst a dostavba kostela se nejvíce projevují v nosných pilířích, přízemních pilířích a zejména ve tvarech okenních kružeb.  U severního boku byly budovy konventu situovány s rajským dvorem.

Stavba vyniká díky atypickému půdorysnému řešení s trojlistým závěrem, který je v rámci cisterciácké architektury značně neobvyklé. Ideově vychází z německé románské architektury (St. Aposteln, St. Maria im Kapitol v Kolíně, atd.) Trikonchos se objevuje i v gotickém chrámu v Marburku, který byl vybudován nad hrobem sv. Alžběty Durynské nebo v kostele sv. Kříže ve Vratislavi. Nejspíše se s touto architekturou seznámila Eliška Rejčka během svých poutí do Kolína a Trevíru v roce 1333.

Celý kostel je zbudován z režných cihel, které jsou pro monumentální architekturu na českém území velmi netradiční. Další českou stavbou z režných cihel je katedrála sv. Ducha v Hradci Králové, která souvisí právě s Eliškou Rejčkou. Použití tohoto materiálu je velmi příznačné pro architekturu z oblastí ovládaných rodem Piastovců, odkud právě Eliška Rejčka pochází.

Klášter byl v první polovině 18. století zbarokizován pod vedením Moritze Grimma, avšak v roce 1782 za reforem Josefa II. zrušen. Místo cisterciaček sem přišli Augustiniáni od svatého Tomáše, kostela v centru Brna. Samotný kostel byl dokonce roku 1987 povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor

Exteriér

Interiér

Nad vchodem do chrámu - freska s vedutou Brna a P. Marií (konec 19. století), podle obrazu Josefa Rottera (1761)

V interiéru převládá křížový typ klenby, který se vyskytuje v hlavních i příčných lodích. Jednotlivá žebra jsou zakončena konzolami. Zdobení a barvy výmalby se v jednotlivých lodích liší, nejvýraznější je však výmalba v presbyteriu.

V presbyteriu je paprsčitá klenba s jednoduchými kruhovými svorníky. Velmi dekorativní výmalba znázorňuje nebe se secesně stylizovanými slunci vycházející ze svorníků, kolem nichž poletují andělé.

V 18. stoletím byl interiér barokizován, přičemž v této době byly k bazilice dostavěny i budovy opatství.

Při opravách v letech 1898 - 1903 byl interiér baziliky opatřen secesní výmalbou, která vlivem vzdušné vlhkosti zpráškovatěla a byla silně znečištěna. Dosud byla obnovena výmalba presbyteria, hlavní lodě a bočního kůru.

Secesní výmalba (opravy 1898 – 1903) vlivem vzdušné vlhkosti výmalba zpráškovatěla a byla silně znečištěna. Dosud byla obnovena výmalba presbiteria, hlavní lodě a bočního kůru

Exteriér

Chrám má komplikovaný půdorys s jednou hlavní a dvěma příčnými loděmi a s polygonálni barokní zvonicí nad křížením hlavní a velké příčné lodi.

Vstupní portál s lomeným obloukem byl dostavěn až v novogotice. Je zdoben kraby s akantovým listovím a další jemné florální motivy se opakují kolem celého portálu.Vrata jsou dekorována zlatými destičkami s animálními a florálními motivy.

Na bazilice je několik typů kružeb, což způsobeno postupnou výstavbou baziliky. Na východní straně se nachází kružby s pětilístky v kruhu a s ústředním třílístkem ve sférickém trojúhelníku. V kapli jsou okna menší a více lomená. Na kružbě u hlavního vchodu je prvek sedmicípého květu a čtyrlístků.

Jižní fasádě vévodí trojúhelníkový štít nad vstupem do baziliky. Jsou v něm začleněny čtyři erby - dvě moravské orlice, český lev a tři leopardi (znak Anglie), nad nimiž je vždy trojlístek se sférickým trojúhelníkem. Okolo celého obvodu štítu jsou kraby.

Podél celé stavby jsou umístěny opěrné pilíře, které jsou dělené a stupňovité. Zakončení je v podobě drobných fiál s kytkami.

Vybavení baziliky

Oltář nechal zhotovit u augspurského zlatníka Johanna Georga Herkommera převor augustiniánského kláštera v Brně Ondřej Zirkl. Stalo se tak při příležitosti korunování palladia "Černé Madony" v roce 1736, oltář byl pořízen pro důstojné umístění tohoto uctívaného obrazu v Mariánské kapli kostela sv. Tomáše. Augustiniáni byli v r. 1783, z kláštera u sv. Tomáše přemístěni do bývalého kláštera cisterciaček na Starém Brně, oltář s obrazem Madony sem přestěhovali a umístili jako hlavní oltář baziliky. Oltář, považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy, byl čtyřikrát stěhován, což se projevilo na jeho konstrukci i opláštění pozlacenou mědí a stříbrným plechem. Obnoveno bylo také zlacení baldachýnu a císařské koruny, rekonstruovány a doplněny byly zdobné prvky perlovců a akantů ze stříbrného plechu.  

Zajímavostí interiéru je též mohutný sedmiramenný svícen z 15. století, ulitý z bronzu.    

Obraz Černé Madony

Obraz Černé Madony přinesl do Brna v roce 1356 Karel IV., král český, Otec vlasti, jako dar augustiniánům - eremitům při příležitosti založení jejich kláštera a kostela u svatého Tomáše, na nynějším Moravském náměstí. Madona podle historiků přinášela městu Boží požehnání a prosperitu. Během obléhání města Brna Švédy v roce 1645 se zjevila nad městem Černá Madona, jak rozprostírá svůj ochranný plášť nad městem. Tento doslova signál nebeské přízně dodal Brňanům tolik síly a odvahy, že odrazili i švédský útok. Podobná pomoc se odehrála během prusko-saského nátlaku. Proto je Černá madona uctívaná jako Palladium – Ochránkyně města Brna.

Když císař Josef II. roku 1783 odebral augustiniánům jejich klášter, umožnil řeholníkům přestěhovat se spolu s obrazem do tehdy již zrušeného kláštera sester cisterciaček na Staré Brno.

Oltář – autor: Johann Georg Herkommer Vznikl při příležitosti korunování palladia "Černé Madony" v roce 1736, obraz je důstojně umístěn ve středu oltáře. Sám oltář je považovaný za nejvýznamnější stříbrnickou práci na území Moravy. Jeho konstrukce i opláštění je pozlaceno mědí a stříbrným plechem.

Zajímavosti

V prostorách augustiniánského opatství na Starém Brně je umístěno Mendlovo muzeum. Původně to bylo působiště samotného G. J. Mendela, augustiniánského opata. Jako opat v jejich řadách působil od roku 1843 J. G. Mendel a v klášterní zahradě podnikal své pokusy s hrachem a rozmnožováním včel.

Prezentace Mendelova odkazu probíhá ve stálé expozici od roku 2009.

V roce 2013 vznikla na volném prostranství vedle baziliky nová turistická atrakce - Pulihrášek -umělecké dílo z použitých starobrněnských půllitrů ve tvaru hrášku. Mladí umělci tímto vzdali hold přínosu J.G.Mendela.

Galerie

• 
  Vitrážové okno
• 
  Pohled na vstupní průčelí baziliky
• 
  Sousoší Korunování Panny Marie v tympanonu (1889) – autor sousoší: Alois Winkler
• 
  Půdorys Baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Brně

Odkazy

Literatura

• SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska. 2003. Academia, 2003. ISBN 80-200-0474-2.

Webové zdroje

• Opatství svatého Tomáše v Brně [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.opatbrno.cz/opat_hist.htm
• mojebrno.jecool.net [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.mojebrno.jecool.net/inka--brno-kostely-augustiniani.html
• Restaurátorské práce při obnově historické architektury, interiérů a uměleckých památek [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://www.slukas.cz/?html=011&x=zak
• Královské dílo, [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné z: http://kralovskedilo.ktf.cuni.cz/lokality/Starobrnensky-klaster-cisterciacek