Wikipedista:Alespak/PískovištěDvojka
Domácí pec - úpravy stránky
Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]
Již v pravěku lidé objevili tepelnou úpravu pokrmů - pečení, zpočátku masa, nabodnutého na rožni, případně těsta z rozdrceného zrní a vody, připlácnutého na horký kámen. Později se objevily zemní pece: do vykopané jámy se vložily kameny, na nich se rozdělal oheň a topilo se, dokud se kameny dostatečně nerozehřály. potom se oheň vymetl, vložilo se maso, případně zabalené do listů, na ně další horké kameny a vše se zasypalo hlínou. Po určité době bylo maso či pečivo hotové. Podobný způsob přípravy jídla lze dodnes pozorovat u primitivně žijících kmenů v jižní Americe a v Polynésii.
Pece vytápěné dřevem byly od dob starého Egypta zřizovány nejprve jako jámy v zemi, později stavěny z hlíny a z pálených hliněných cihel. Kdysi byla pec na pečení chleba nedílnou součástí každé chalupy a její stavba byla poměrně složitým procesem.[zdroj?] V současnosti se pece stavějí ze speciálních tvarovek, lisovaných z moderních žáruvzdorných šamotových (hlinito-křemičitanových) materiálů na bázi lupků – vysoké hutnosti a malé poréznosti.
Princip funkce[editovat | editovat zdroj]
Podle principu můžeme pece rozdělit na pece s přímým žárem - například tradiční pece na pizzu - a pece akumulační, což byly tradiční pece na pečení chleba, v minulých staletích nedílná součást českých chalup i měšťanských domů. V peci na pizzu běžně hoří malý oheň po celou dobu pečení a jeho žár se odráží od stěn pece na pizzu. Doba pečení je několik minut, teplota v peci až 400°C. Regulací polohy a velikosti ohně lze dosáhnout pomalejšího či rychlejšího pečení podle druhu upravovaného produktu. Naproti tomu tradiční česká pec na chleba se napřed naloží dřevem, to se zapálí a nechá se vyhořet. Popel se pak vymete, dno pece se vytře vlhkým hadrem a nasází se bochníky chleba, pec se pak uzavře a chléb se peče zhruba hodinu, při teplotě postupně klesající od cca 250°C do zhruba 180°C. Během té doby se pec nijak nepřihřívá, k pečení se používá akumulované teplo, zachycené během roztápění v materiálu dna, klenby a speciálního akumulačního materiálu, navrstveného nad klenbou - používal se štěrk nebo drcené sklo. Vystihnout správně včechny rozměry a další parametry pece nebylo jednoduché - byla to otázka dlouholetých zkušeností pecařů, které se předávaly z generace na generaci. A zatímco v dobře roztopené chlebové peci lze pohodlně upéci pizzu (ještě předtím, než se vsadí chleby), v peci na pizzu se chléb řádně upéci nedá.
Moderní pece pro komfortní využití do domácností až po pece do pizzerií jsou stavěny ze šamotových tvarovek, jež sevyrábí tvarováním vysoce jakostních materiálů do speciálních forem s následným sušením a vypalováním tvarovek za vysokých teplot. Pec postavená z těchto tvarovek je konstrukčně jednodušší než klasicky stavěná pec cihlová, je rychleji postavená a pro roztopení pece je potřeba kratší čas. Roztopení pece poznáme snadno - vnitřní klenba je čistá, všechny saze uvnitř shoří – pec se nikdy nemusí čistit jako trouba. Po shrnutí ohně na stranu a vymetení dna pece začínáme péct nejdříve pizzy, následně maso, zeleninu, zapékat různé pokrmy, různé slané i sladké pečivo a na závěr se dá zbytkové teplo využít k sušení. Stěny pecí z těchto materiálů velmi dobře absorbují teplo a naakumulované jej dlouhodobě sálají. Sálající měkké teplo dokonale prostupuje a zdravým způsobem upravuje veškeré potraviny. Principem úpravy pokrmů v peci, je tepelné opracování potravin sálavým teplem na pokrm ze všech stran. Nahřátá pec dokáže sálat teplo i několik hodin a při mírném přitápění může být nahřátá i několik dní (např. celý víkend) a to nám umožňuje přípravu různých pokrmů na jedno zatopení, protože různá jídla vyžadují různou teplotu potřebnou pro úpravu.
Pro pečení chleba se dnes téměř bez výjimky používá pecí vytápěných elektřinou, případně plynem. Klasické pece roztápěné dřevem vídáme spíše ve skanzenech a v místech s udržováním tradic lidových řemesel. (Den řemesel ve skanzenu Vysoký Chlumec)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alespak/PískovištěDvojka na Wikimedia Commons
Majitel:
Rostislav Šípek, bytem náměstí T. G. Masaryka 139, 38732 Sedlice
Odkaz na mapy Sedlice čp 17[1]
Tady bude o Jirkovi[2]
Odkaz na CSFD Jirka Císler[3]
O Jirkovi na webu JS[4]
Text ke cvičné referenci, zadávané ručně [5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ KOLÁČEK, Luboš Y. Hravý šoumen Jiří Císler. 1. vyd. vyd. Praha: BVD, 2017. 223 s. ISBN 978-80-87090-68-8. S. 35-38, 45.
- ↑ Jiří Císler | Biografie. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Jiří Císler :: Jiří Suchý. www.jiri-suchy.cz [online]. 2019-04-02 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online.
- ↑ HOUŠKA, Miroslav; MULLER, Petr. Tajemství 14 knížat a jejich křtu v roce 845: úvaha o pravdě, odvaze a víře. 1. vyd. V Praze: Stanislav Juhaňák - Triton, 2016. 101 s. ISBN 978-80-7553-173-5.