Přeskočit na obsah

Wikipedista:Adam Hauner/Bomb/Letecký útok na Plzeň 18. dubna 1945

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Letecký útok na Plzeň 18. dubna 1945 byla operace amerických vzdušných sil (USAAF) na jaře roku 1945, v průběhu druhé světové války. Jen den po předchozím britském noční náletu zaútočily bombardéry USAAF znovu na západočeskou metropoli Plzeň, cílem útoku bylo pravděpodobně nádraží v Koterově na železniční trati do Českých Budějovic.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Na jaře 1945 už bylo zřejmé, že na bojištích nepřijde žádný zásadní zvrat. Německo prohrávalo jednu bitvu za druhou a naopak vzdušná nadvláda spojenců stále rostla. Později německá vojska spíše jen ustupovala či se dokonce ochotně vzdávala. Německá protiletadlová obrana byla v rozkladu, stíhací jednotky se potýkaly s nedostatkem letadel, zkušených pilotů, pozemního personálu a paliva. Pohonné hmoty Němcům chyběly v důsledku předchozího soustředěného ničení jejich výrobních provozů a skladů spojeneckými bombardéry. Omezený počet německých stíhačů, které by odstartovaly ke vzdušným soubojům, vedl k nižším počtům sestřelených amerických či britských bombardérů. Poslední přetrvávající hrozbou pro spojence zůstalo protiletadlové dělostřelectvo, byť již bylo značně oslabené. Na zmenšujícím se území Třetí Říše nezbýval dostatek cílů k zasažení nálety.[1] Po vybombardování většiny německých měst se letecké síly zaměřily na zničení dopravních sítí, železničních stanic a leteckých základen na územích dosud okupovaných Německem a v oblastech s probíhajícími boji.[2]:50[1] Ač byla zbrojní výroba udržována s velkými obtížemi stále v chodu, motory a ostatní vyrobené součásti letadel se často vůbec nedostaly k přepravě po železnici. Pokud ano, byly většinou zničené ještě před vyjetím vlaku ze stanice, protože spojenečtí letci se snažili zásobování vojsk přerušit. Americká armáda se také blížila ze západu k Plzni, 18. dubna překročil hranici u Aše generál George Patton.[3]

Dne 6. února 1945 se spojenci dohodli na takzvané „No Bombing Line“. Tím byla střední Evropa rozdělena podél spojnice měst Štětín, Berlín, Drážďany, Brno, Vídeň a Záhřeb na západní operační prostor pro americké a britské bombardéry a na východní oblast určenou pro akce sovětských letounů.[2]:7 Pro Plzeň i celé jihozápadní Čechy znamenalo jaro roku 1945 stále narůstající počet útoků amerických vzdušných sil na strategické i taktické cíle, především nádraží a dopravní uzly.[4] Cíle spojeneckých bombardérů na území Čech byly stanoveny 8. dubna 1945.

Předchozí útoky[editovat | editovat zdroj]

Letecké útoky na Plzeň se v průběhu války primárně snažily vyřadit z provozu Škodovy závody, neboť byly jednou z největších zbrojních továren v Evropě.[5][6][7] Význam plzeňské zbrojovky v průběhu války stoupal s tím, jak byly jiné továrny poškozeny či zničeny bombardováním. Už při říjnovém náletu v roce 1944 byly bomby shazovány v malé míře i na seřaďovací nádraží, při druhém prosincovém náletu útočila část letadel na hlavní nádraží, byť pumy dopadaly většinou na okolí včetně Měšťanského pivovaru a centra města. Neplánovaný nálet v únoru 1945 cílil znovu na seřaďovací nádraží, způsobené škody však nebyly velké. Nejmohutnější nálet ze 17. dubna útočící na seřaďovací a hlavní nádraží zastavil v Plzni železniční přepravu.

Letecký útok[editovat | editovat zdroj]

8. letecká armáda USAAF prováděla misi 959, jejímž úkolem byly především útoky na železniční cíle na území bývalého Československa a jihovýchodním Bavorsku, na což nasadila 767 bombardérů a 705 doprovodných stíhaček.[8] V Německu měly bombardéry zaútočit na několik železničních cílů v Pasově a seřaďovací nádraží a transformátorové stanice v Traunsteinu, Rosenheimu.[8][9] Českými cíli byla nádraží v Kolíně, Českých Budějovicích a v Táboru.[9] Meteorologický průzkum však upozornil na nepříznivé počasí nad českým územím, v důsledku čehož bylo 174 bombardérů 3. vzdušné divize letících na jihočeské cíle odkloněno k náletu na seřaďovací nádraží ve Straubingu.[9][8] Do husté oblačnosti nad českým územím zamířilo 121 těžkých bombardérů B-17 Flying Fortress z druhé části 3. vzdušné divize 490. bombardovací skupiny, konkrétně šlo o 34., 385., 490.[10] a 493. bombardovací skupinu,[9] s doprovodem 157 stíhaček P-51 Mustang.[8][1] Zamýšleného cíle v Kolíně dosáhlo jen 97 letadel.[8][9] Výrazně opožděná skupina 21 bombardérů (některé zdroje uvádějí i 40 bombardérů[11]) zamířila z neznámého důvodu na Plzeň, nejspíše na seřaďovací letiště, náhradní cíl.[9] Ze záznamů není zřejmé, zda cílem náletu mělo být čerstvě zničené seřaďovací nádraží u pivovarů, předpokládá se, že cílem bylo seřaďovací nádraží v Plzni-Koterově.[8][9][1][12] V novinových článcích se objevuje, že cílem náletu byla i Škodovka, ale podrobnější zdroje tomu nenasvědčují.[2][13] V oblasti Plzně útočily také ve dne Mustangy 15. letecká armáda, které přilétaly z Itálie.[8]

S odstupem desítek let není jisté, jak přesně probíhalo vyhlášení varování a samotného náletu. Podle svědectví bylo před náletem postupně vyhlášeno několik dalších poplachů, v pořadí druhý poplach byl vyhlášen před 13. hodinou a zrušen přibližně v 13.45.[14] Podle knihy 500 hodin k vítězství bylo akutní nebezpečí leteckého útoku vyhlášeno ve 13.12m[4]:69 Oproti tomu Kniha hlášení hasičů Škodových závodů přiznává pozdní varování, neboť v době spuštění sirén ve 14.12 již na město dopadaly bomby.[1] Selhání varování civilní obrany mohlo být způsobeno poškozením po náletu předešlého dne, porucha na varovném systému Škodovky nastala ve 13.45.[1]

Nálet začal přibližně ve 14:12 příletem amerických bombardérů.[11][13] Letci se dostali pod palbu těžkého německého flaku a proto odhodili bomby předčasně či omylem na městské části Slovany a Petrohrad a urychleně oblast opustili.[2][1] Shozeno bylo 61,8 tuny bomb, aniž by byl zasažen libovolný vojensky důležitý objekt.[1] Podle svědka náletu nízko letící letadla, které přeletěly Homolku a mířily na střed města, shodily náklad bezprostředně po výstřelu protivzdušné obrany.[14] Nálet skončil ve 14.51.[13]

Následky a škody náletu[editovat | editovat zdroj]

Výsledkem neúspěšného náletu bylo 79 mrtvých civilistů a 24 těžce raněných.[2][13][1] Pumy zcela zničily 49 či 50 obytných budov, 29 budov bylo těžce poškozených a dalších 134 domů bylo poškozeny lehce (vyražená okna, opadané tašky ze střech).[2][13][1]

Nejvíce byly postiženy byly rodinné domy v ulicích Nepomucká (později přejmenovaná na Slovanskou), Zahradní, Polní a na ně příčné ulice Motýlí a Olšová, poškozeny byly domy v Květné a Kaštanové,[13][15] lehčí škody utrpěly domy okolo Jiráskova náměstí.[1] Žádost o náhradu škody podalo 8220 osob.[1] Ulice byly také poškozeny krátery.[15] Několik pum dopadlo do ulice U Tržiště (tehdy Růžové), kde dva zničené domy zasypaly čtyři osoby.[1]

Vzhledem k již probíhající likvidaci škod po předešlém náletu 17. dubna byla pomoc postiženým minimální a odklízení trosek probíhalo delší dobu.[15][1]

Jedním z postižených náletem by pětiletý Karel Gott, který žil s rodiči v domě na Nepomucké třídě.[16][17] V době náletu byli ukrytí ve sklepě, dům však byl zasažen pumou a rodina zůstala ve sklepě zasypána o hladu po dva dny a dvě noci, než je záchranáři vyprostili.[16][18] Ze zničeného domu se rodina přestěhovala do Radyňské 14 a později téhož roku do Prahy.[16]

Připomínka obětí náletu[editovat | editovat zdroj]

Slovany jako jedna ze čtvrtí postižených spojeneckým bombardováním neměla žádný pomník obětem náletu do roku 2014.[19][20][15] Až v předvečer 69. výročí náletu byl na travnatém ostrůvku v křižovatce ulic Olšová, Květná a Kaštanová odhalen pomník, jehož vznik inicioval Stanislav Bukovský.[19][21][15] Obdélná deska z leštěného kamene nese jména známých obětí náletu, umístěná je na hrubě opracovaném kamenném kvádru.[22][23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek je založen na diplomové práci „Bombardování města Plzně za období Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945“, jejíž autorkou je Karolína Kahovcová a která byla autorkou uvolněna pod licencí GFDL a CC-BY-SA 3.0.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Rok 1944, s. 291-292.
  2. ↑ a b c d e f FOUD, Karel; KRÁTKÝ, Vladislav; VLADAŘ, Jan. Poslední akce : operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 1997. 179 s. ISBN 80-85254-98-0, ISBN 978-80-85254-98-3. OCLC 38455944 S. 69–70. 
  3. ↑ HUZVAR, Michal. General Patton Liberated Pilsen In 1945. Český dialog [online]. Mezinárodní český klub, 2007 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b FOUD, Karel; JÍŠA, Milan; ROLLINGER, Ivan. 500 hodin k vítězství. 2. vyd. Plzeň: [s.n.], 2011. 287 s. ISBN 978-80-87567-70-8, ISBN 80-87567-70-6. OCLC 933732581 S. 78. 
  5. ↑ SMATANA, Ľubomír. Místo Škodovky bombardovali Britové ústav pro choromyslné. Hrdina.cz [online]. Český rozhlas [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ lub. Nálet na Dobřany: Navigátoři si spletli Škodovku s psychiatrickou léčebnou. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-04-16 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ DOLEJŠÍ, Milan. Bomby určené Škodovce poničily město. Nálet z května 1943 byl první kapitolou bombardování Plzně. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-05-12 [cit. 2019-12-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c d e f g MCKILLOP, Jack. USAAF Combat Operations 1941–1945: April 1945. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c d e f g BROWN, David E.; JANDA, Aleš; PORUBA, Tomáš; VLADAŘ, Jan. Messerschmitt Me 262s of KG & KG(J) units [online]. 2010-12-23 [cit. 2020-01-15]. S. 9. Dostupné online. 
  10. ↑ Jeptha. 43-38096 - B-17 Flying Fortress [online]. Board of Trustees of the Imperial War Museums, 2015-12-21, rev. 2016-11-10 [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Archiv města Plzně, fond Sbírka Honzík 2, Plzeň, 393, Pochodeň, 23. 4. 1965
  12. ↑ RESZCZYŃSKÁ, Markéta. Před 75 lety zasypaly plzeňskou Škodovku bomby. Z lázní se stal masový hrob. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-12-20 [cit. 2020-01-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d e f BUKOVSKÝ, Stanislav. Nálet na Slovany aneb Vybráno z historie. iZ – informační Zpravodaj městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. 12. 2011, roč. 19, čís. 6, s. 16–17. Dostupné online. 
  14. ↑ a b Archiv města Plzně, fond Obchodní akademie Plzeň, 273, Svědectví plzeňského občana, Plzeň, 16. 5. 1947
  15. ↑ a b c d e BUKOVSKÝ, Stanislav. Pozvání na odhalení památníku. iZ – informační Zpravodaj městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. Úřad městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, 4. 2014, roč. 22, čís. 2, s. 16. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c kvk. Karel Gott: Jsem rád, že na mne rodné město nezapomíná. RADNIČNÍ LISTY města Plzně. Statutární město Plzeň, 9. 2014, roč. 19, s. 1,7. Dostupné online. 
  17. ↑ VANĚK, Lukáš; ČTK. Jako mladík Karel Gott tíhl spíš k malování, říká jeho kamarád. Frekvence 1 [online]. Frekvence 1, 2019-07-13 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  18. ↑ KOVAŘÍKOVÁ, Blanka. Karel Gott a jeho adresy: Kde prožil dětství a proč se mu nelíbila jeho první vila?. Prima Living [online]. FTV Prima, 2019-10-03 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ a b Redakce. Slovany se dočkaly památníku. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-04-19 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ MK. Památník na Slovanech připomene tragický nálet z roku 1945. QAP.CZ [online]. QAP PRODUCTION, 2014-04-16 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 
  21. ↑ Plzeňský, Plzeň, Plzeň - číslo VH: CZE3209-41602. Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ Křížky a vetřelci: Pomník obětem náletu 18. 4. 1945 [online]. Plzeň: Projekt Křížky a vetřelci / Pěstuj prostor [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. 
  23. ↑ MILOTA, Lukáš. V Plzni-Slovanech vznikl památník obětem válečného bombardování v dubnu 1945. Český rozhlas Plzeň [online]. Český rozhlas, 2014-04-18 [cit. 2020-01-14]. Dostupné online. 


Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Adam_Hauner/Bomb/Letecký_útok_na_Plzeň_18._dubna_1945&oldid=18047530“