Wikipedie:WikiProjekt Hlavní strana/Návrh 4
Aktuálně[editovat | editovat zdroj]
Michelle Bacheletová
Vybraná výročí[editovat | editovat zdroj]16. leden: Svátek slaví Ctirad
Obrázek týdne[editovat | editovat zdroj]
Ganymedes je s průměrem 5,3 tisíce km největším měsícem Jupiteru i celé Sluneční soustavy |
Víte, že ...[editovat | editovat zdroj]…výňatky z časopisu Vedem židovských chlapců terezínského koncentračního tábora vyšly v roce 1995 i v Praze? …na výrobu jednoho tzv. královského šálu ze šáhtúše (druh kašmírské vlny), který na černém trhu stojí až pět tisíc dolarů, je nutno zabít až pět tibetských antilop, které jsou mezinárodně chráněny? …neexistuje korektní fyzikální definice síly? …bezplatná encyklopedie Wikipedie oslavila 15. ledna již páté narozeniny?
Článek týdne[editovat | editovat zdroj]
Ploutvonožci jsou značně rozšířená skupina masožravých savců uzpůsobených k životu ve vodě. Moderní taxonomie je považuje za nezařazený klad v řádu šelem a podřádu psotvární. Patří k nim tři čeledi: tuleňovití, mrožovití a lachtanovití. Počet druhů přesahuje tři desítky. Ploutvonožci mají hydrodynamická těla s končetinami přeměněnými v ploutve. Velikost a váha ploutvonožců se pohybuje od cca 1,1 m a 55 kg až po cca 6 m a 4 tuny. Rypouš sloní je nejen největší ploutvonožec, ale i největší zástupce řádu šelem na světě. Všichni ploutvonožci se umí potápět, některé druhy i na dobu přesahující hodinu a do hloubek přes jeden kilometr. Vrstva podkožního tuku jim slouží jako termoizolace. Mroži jako jediní z ploutvonožců mají kly dlouhé až 1 m. Většina druhů ploutvonožců žije v chladných vodách jižní a severní polokoule. Většinu času tráví ve vodě a na souš vystupují pouze kvůli páření, vrhům a výchově mláďat, během línání či na útěku před predátory. Loví převážně bezobratlé živočichy, ryby, hlavonožce, některé agresivnější druhy i tučňáky či jiné ploutvonožce. Mroži se specializují na sběr mlžů z mořského dna. Většina ploutvonožců je polygynní, míra polygynie však závisí na druhu. Ploutvonožci byli loveni lidmi již od doby kamenné, zvláště arktické národy je dodnes loví pro jejich maso, tuk i srst. V 18. a 19. století byla řada druhů komerčně lovena na pokraj vyhynutí, ve 20. století byla zahájena jejich ochrana.
Redakce[editovat | editovat zdroj]
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
Kategorie Wikipedie
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg){kind=link}