Wikipedie:Rejstříky (návrh)/implementace

Draft implementace

Terminologie

Mateřská stránka

Hlavní stránka rejstříku obsahující základní informace o něm

Datová stránka

Podstránky mateřských stránek obsahující jednotlivá řazení

Struktura rejstříkových stránek a jejich obsah

Do rejstříků nepatří encyklopedický obsah. Příklad: Do Rejstřík:Norská jezera nepatří věty typu "Norská jezera jsou převážně ledovcového původu a jejich největší koncentrace je na západě země." apod. Takovéto informace patří do článku Norská jezera, který bude odkazovat na rejstřík a rejstřík zpět na něj. Je jasné, že článek nemusí mít vždy stejný název s rejstříkem, např. zřejmě Česká literatura bude provázána s Rejstřík:Čeští spisovatelé apod.

Struktura mateřské stránky

Mateřská stránka obsahuje základní informace o daném rejstříku, tj. jaký typ položek daný rejstřík obsahuje a omezení položek (např. města s více než X obyvateli apod.). Dále obsahuje odkazy na jednotlivé datové stránky, kategorizaci, odkazy na související články a rejstříky, případně odkazy na podobné externí rejstříky. Příklad: Rejstřík:Česká periodika

Struktura datové stránky

Datové stránky jsou pojaty jako primárně (ne však zcela bezpodmínečně nutně) holé seznamy odkazů a doplňujícího faktu sloužícího jako klíč. Příklady: Rejstřík:Spisovatelé/podle data narození bude mít sekce po jednotlivých dnech roku se záznamy typu Božena Němcová (* 1820); Rejstřík:Čeští premiéři/podle data působení bude mít položky typu Václav Klaus (1. ledna 1993 – 2. ledna 1998) atp.

Jakékoliv informace o podmínkách obsahu daného rejstříku patří do mateřské stránky s výjimkou takových, které jsou specifické pro daný způsob řazení, např. do Rejstřík:Světové řeky/podle délky lze napsat, že je omezen minimální délkou X km nebo na prvních X položek - to zjevně není fakt, který by se vztahoval k řazení např podle státu, v němž například bude kritériem, že u každého státu budou právě tři nejdelší řeky atd.

V případě, že je málo pravděpodobné, že o jednotlivých položkách rejstříku vznikne vlastní článek, je možné jednotlivé položky obohatit o další základní informace, které by se jinak vyskytly v článku.

Datové stránky se vytvářejí i v případě jediného možného řazení (nutné kvůli tomu, aby čtenář či editor nebyl zmaten, že jednou tak a podruhé onak, a sekundárně i kvůli automatické údržbě). Různá kritéria řazení je možné aplikovat prakticky vždy, tudíž tento případ asi nenastane.

Názvosloví rejstříkových stránek

Mateřská stránka

obecně

Rejstřík:<co>

<co> je nominativní tvar

příklady

Rejstřík:Česká periodika

Rejstřík:Čeští spisovatelé

Rejstřík:Automobilové značky

příklad vyžadující diskusi resp. koordinaci s názvoslovím jinde

Rejstřík:České řeky vs. Rejstřík:Řeky v Česku

Datové stránky

obecně

Rejstřík:<co>/<jak>

Rejstřík:<co>/<jak> (<rozlišení>)

<co> je nominativní tvar

<jak> je způsob řazení rejstříku

<rozlišení> - může se stát, že rejstříky jsou delší, potom je <rozlišení> vymezení části celkového rejstříku (např. A-M). Druhou možností je specifikace směru řazení (vzestupně/sestupně), není-li možné tak učinit přímo v <jak>. Také se může stát, že jedno řazení může být chápáno různě (jediný momentálně známý případ je podle abecedy, <rozlišení> pak specifikuje, který typ je použit.

příklady

Rejstřík:Česká periodika/podle abecedy

Rejstřík:Česká periodika/podle periodicity

Rejstřík:Planetky/podle čísla (1-1000)

Rejstřík:Planetky/podle vzdálenosti od Země (15-20 ly)

Rejstřík:Planetky/podle hmotnosti (vzestupně)

Rejstřík:Planetky/podle hmotnosti (sestupně)

Rejstřík:Čeští spisovatelé/podle abecedy

Rejstřík:Čeští spisovatelé/podle abecedy (jméno příjmení)

Řazení rejstříků

Rejstříky jsou vždy řazeny podle určení v názvu datové stránky. Sekundární implicitní řazení je podle české abecedy, resp. podle čísel (tj. jednotlivé sekce stejných hodnot jsou navíc seřazeny podle abecedy/čísel, např. Rejstřík:Česká periodika/podle periodicity).

Za implicitní směr řazení (kdy není třeba části <rozlišení>) se považuje u většiny rejstříků (abecední, číslovaný, chronologický apod.) směr vzestupný. U fyzikálních veličin, kde opačný směr postrádá smyslu, směr sestupný (délka, výška apod.). U rejstříků, kde má smysl řazení fyzikálních veličin oběma směry, je třeba <rozlišení> vyplnit - příklad: Rejstřík:Planetky/podle hmotnosti (vzestupně) (= nejlehčí) vs. Rejstřík:Planetky/podle hmotnosti (sestupně) (= nejtěžší).

Kategorizace

Kategorizují se pouze mateřské stránky, a to všechny stejným zápisem [[Kategorie:<kategorie>|®{{PAGENAME}}]], což umožňuje flexibilitu při případných přesunech. Znak ® na začátku způsobí, že v kategorii budou všechny rejstříky pospolu až za regulérními stránkami (jak to ostatně v encyklopediích bývá). Zároveň je zde využito písmene R - Rejstřík. Příklad: Rejstřík:Česká periodika a Kategorie:České noviny.

Odkazování na rejstříky

V článcích v sekci příbuzných článků se odkazuje pouze na mateřskou stránku, nikoliv už na datové, což umožňuje čtenáři vybrat si řazení dle vlastní potřeby. Mohou nastat případy, kdy je třeba odkázat přímo na specifické řazení, ty by však měly vznikat ojediněle - příklad: Amazonka patří mezi [[Rejstřík:Světové řeky/podle délky|nejdelší světové řeky]].

Údržba rejstříků

Při prvním převodu ze seznamů se jednotlivé datové stránky dle dostupných dat zesynchronizují. Vytvoří se patřičné mateřské a datové stránky, na mateřských stránkách se stanoví kritéria pro položky a vytvoří se odkazy na různá možná řazení (přičemž není nutně potřeba, aby všechna v daný okamžik existovala).

Další synchronizace datových stránek bude probíhat poloautomaticky - automaticky se bude kontrolovat, zda jednotlivé podstránky obsahují tatáž hesla, a pokud ne, budou manuálně doplňována tam, kam patří. Předpokládá se, že postupem času se přejde na více automatizované řešení.

Kromě toho jednou za určitý čas budou probíhat celkové kontroly jednotlivých rejstříků: jak jsou provázány s ostatními články a rejstříky, zda položky odpovídají kritériím, případně vytváření nových řazení atd...

Co s přesměrováními ze stránek seznamů?

1. Přesměrování ze seznamů vzniklá po přesunu do rejstříku se v žádném případě nemažou.
2. Je-li název seznamu obecný, přesměrování se směřuje na mateřskou stránku. Příklad: Seznam českých spisovatelů -> Rejstřík:Čeští spisovatelé
3. Vyplývá-li z názvu seznamu řazení, přesměrování se směřuje na datovou stránku. Příklad: Seznam nejdelších světových řek -> Rejstřík:Světové řeky/podle délky
4. Při založení nového rejstříku (= vytvoření nové mateřské stránky, nikoliv nové datové k již existující mateřské) je vhodné založit přesměrování ze Seznam XYZ na Rejstřík:XYZ. Naopak za nevhodné se považuje zakládání přesměrování na datové stránky, není-li v názvu seznamu jinak znějící přívlastek. Příklad: při založení rejstříku Rejstřík:Světové řeky s datovými stránkami /podle délky, /podle státu, /podle průtoku je vhodné udělat přesměrování Seznam světových řek -> Rejstřík:Světové řeky a Seznam nejdelších světových řek -> Rejstřík:Světové řeky/podle délky. Naopak je nevhodné vytvářet přesměrování Seznam světových řek podle státu -> Rejstřík:Světové řeky/podle státu.

Konsekvence

• Některé seznamy byly přesunuty na rejstříky se snahou maximálně zachovat zpětnou kompatibilitu názvu, což se nakonec ukázalo jako ne zcela ideální řešení, tj. tyto budou přesunuty na vhodnější názvy.
• Přesměrování vzniklá přesunem datových stránek budou přinejmenším ve fázi konsolidace mazána a nemají být zakládána. Naopak je možné vytvářet přesměrování na mateřské stránky v různých formách. Tj. ano: Rejstřík:Řeky v Česku, Rejstřík:Řeky v ČR -> Rejstřík:České řeky, ale ne: Rejstřík:Řeky v Česku/podle délky -> Rejstřík:České řeky/podle délky. Očekává se, že názvosloví bude určeno tak, aby po konsolidaci nemuselo docházet k přesunům, tudíž nebylo třeba přesouvat datové stránky. Namísto přesunu se doporučuje vytvoření přesměrování na mateřskou stránku.