Wikipedie:Žádost o komentář/Hodnocení článků

Tato stránka obsahuje archiv žádosti o komentář; už ji laskavě needitujte.

Žádost o komentář skončila výsledkem:

Diskuse za dva roky nedošla k výraznějšímu konsenzu. Její další pokračování ztratilo smysl, neboť podpora pro Article feedback na projektech Wikimedia byla ukončena. --Reaperman (diskuse) 3. 3. 2014, 20:15 (UTC)

Hodnocení článků

Ahoj všem, jak jste si již asi většinou všimli, tak na anglické Wikipedii běží funkce, která umožňuje hodnotit články (více viz odkaz v angličtině). Ve zkratce, tato funkce dává nástroj zpětné vazby od našich čtenářů a to jak ve formě hodnocení, tak i ve formě psaníčka, kdy nám můžou poslat dotaz/koment (možné od verze 5). Zajisté vás nyní napadne, k čemu je tohleto pro nás dobré? Dle mého názoru nám to umožní, abychom se více věnovali článkům (a snadněji je tak odhalovali), které jsou čtenáři čtené a které nejsou ideální, jelikož v takovém případě se to projeví na špatných hodnoceních článků. Nevýhoda? Předpokládám, že se někomu nemusí líbit, že se krapet natáhne velikost článku, co se délky týče.

Nicméně, co by bylo potřeba udělat, abychom případně hodnocení článků u nás zavedli. V prvé řadě, musí být z diskuse patrné, jestli takovou funkci do naší Wikipedie chceme, či nechceme (proto žádost o komentář, budu rád za vaše názory), pokud se rozhodneme, že ano, tak bude nutno přeložit popisky té funkce (viz odkaz) a v neposlední řadě, když se dohodneme, tak by se musel oslovit někdo technicky zdatný, kdo by to zařídil (nabídl se Petrb, že by si to vzal na starost).

Takže, prosím, diskutujme, vyjadřujme se a nechávejme zde své názory :) Díky a jsem s pozdravem --Chmee2 24. 12. 2011, 12:36 (UTC)

Update: Popisky nástroje AFT5 byly na translatewiki přeloženy. Ještě ale probíhá jejich doladění. --24. 12. 2011, 15:38 (UTC), Utar

Diskuse k návrhu

Myslím, že pkud se rozhodneme zrušit pahýly, tohle bude jakási náhrada na vyhledání těch špatných, ale žádaných článků. JAn 24. 12. 2011, 12:48 (UTC)

Případně je zde možnost, mohli bychom nechat celou věc zapnout, ale vložit jí ručně na testování například pouze do dobrých a nejlepších článků české Wikipedie. Následně bychom to nechali třeba půl roku běžet a pak vyhodnotili dopad, jestli to má smysl či nemá. S pozdravem --Chmee2 2. 1. 2012, 14:34 (UTC)

Stanoviska

Chmee2

Jsem pro zavedení hodnocení článků, jelikož zpětná vazba bude pro nás přínosná a pomůže nám lépe hledat články ve špatném stavu, které čtenáře zajímají. --Chmee2 24. 12. 2011, 12:36 (UTC)

Jowe

Nejsem proti. Za samozřejmost pokládám možnost vypnutí této funkce pro ty, co o ni nestojí. Vzhledem k tomu, že máme podstatně méně čtenářů než en.wiki, bude vypovídací hodnota o kvalitě článků asi podstatně nižší. Ale proč to nezkusit, chce-li někdo tomu věnovat úsilí. --Jowe 24. 12. 2011, 12:52 (UTC)

G3ron1mo

Sice mne to dost na en:wiki iritovalo, ale myslím, že to je pro dobro věci. Pokud se to opravdu bude dát vypnout, jak píše Jowe výše, tak jsem pro. Jenom by to nemuselo být tak obrovské (textarea snad jen na rozkliknutí) a žádné hvězdičky, prosím. --G3ron1mo 24. 12. 2011, 13:19 (UTC)

Martin Kozák

Na en:wiki implementace skutečně trochu nešťastná. Také bych to viděl na jednu textarea a maximálně jednu sadu hvězdiček a to jen obecnou, tedy je do dobré/není, rozhodně ne několik jako tam. Jinak ovšem proč ne. --Martin Kozák 24. 12. 2011, 13:30 (UTC)

Bodlina

Jsem pro. --Bodlina 24. 12. 2011, 14:04 (UTC)

Utar

Jsem pro zavedení AFT i na české Wikipedie. Možná by ale bylo dobré si jej upravit pro naše podmínky (zjednodušit). Máme tu mnohem menší provoz a nic takového tady zatím nebylo, tak by možná nebyl špatný nápad zvykat na to čtenáře postupně. Třeba nejdřív jen jednu sadu hvězdiček, později pokročilé AFT5.

Mimochodem, na vývoji (tedy spíše na testování a navrhování vylepšení) AFT verze 5 se už nějakou dobu podílím. Takže pokud máte nějaké obecné otázky, sem s nimi. Odborné věci mohu přeposlat Ironholdsovi/Okeysovi, což je Community Liaison na enwiki, který má na starost řízení komunikace mezi komunitou a vývojáři AFT5. --24. 12. 2011, 14:54 (UTC), Utar

Oliver (Okeyes) neni liason pouze na enwiki, ale kontraktor wmf (jsem s nim casto v kontaktu), nicmene co se odbornych zalezitosti tyce, tak on neni programator, spise zprostredkovatel komunikace mezi komunitou a developery. Petrb (diskuze) 24. 12. 2011, 16:55 (UTC)

Já neříkal, že on ty odborné problémy i vyřeší, jen že mu je pošlu. A on je zase přepošle těm, co znají odpovědi. --24. 12. 2011, 16:58 (UTC), Utar

JirkaSv

Jsem také pro. Je dobré znát názory čtenářů. Zcela určitě to bude pro nás přínos. --JirkaSv 24. 12. 2011, 15:15 (UTC)

Kacir

Proti. Přiznám se, že nevěřím v přínos hodnocení čtenáři. Stav článku každý alespoň trochu zkušený wikipedista – to je ten, který má článek vylepšovat – pozná sám, k tomu nepotřebuje hodnocení. Neboli, vandalové či školáci na ZŠ (a další) se mohou také bavit udělováním opačného hodnocení, pak bude výsledek ovšem zkreslen. Je tato možnost vandalizace hodnocení nějak ošetřena? Hlavním důvodem hlasu je má nevíra v tento systém. Sledovanost/čtenost známe již dnes, pokud je v článku chyba či nepřesnost, poměrně dobře funguje diskusní stránka článku. Dodávám, že se mně ani vzhledově nelíbí dolní lišta pro hodnocení, to již není encyklopedie, ale spíše anketa. Zdravím--Kacir 24. 12. 2011, 16:00 (UTC)

ad Je tato možnost vandalizace hodnocení nějak ošetřena?: AFT4 měl hvězdičkový systém, 1-5 hvězdiček ve čtyřech kategoriích. AFT5 oproti tomu (je ve vývoji, některé verze AFT5 hvězdičky mají) poskytuje textové pole pro názory. Ty lze pak jednoduše kategorizovat na Návrhy na vylepšení - Otázky - Úkoly - Poděkování - Zneužití (urážky, spam) - Nerelevantní. Tahle část se zrovna teď testuje, ještě se asi bude měnit. --24. 12. 2011, 16:21 (UTC), Utar

ŠJů

Příliš nerozumím frázi "našich čtenářů". Principem Wikipedie je, že ji tvoří sami její uživatelé. Angažovaný čtenář z principu je editorem a editor nutně je čtenářem. Tedy my wikipedisté děláme Wikipedii pro sebe jako kolektivní svépomocné dílo a kdokoliv se k nám může kdykoliv přidat. Nejsme zaměstnanci, kteří by ji tvořili pro jakési konzumenty.

Na maďarské wikipedii měli hodnocení mnohem dříve než na anglické. Každopádně nejsme první, takže se nemusíme opírat o pouhé spekulace, ale můžeme vycházet ze zkušeností. Kupodivu zatím sem do diskuse nepřispěl nikdo, kdo by tušil, jak se to hodnocení někde reálně ujalo. Kolik procent článků už tam získalo nějaké použitelné hodnocení? Co mají společného články, které někdo hodnotil, a co mají společného články, které nikdo nehodnotí? Jak dopadla "ruční" validace těchto výsledků? Jaké jsou zkušenosti se zneužíváním? Nestává se toto hodnocení nástrojem názorových fanklubů, které si tím u několika málo exponovaných témat značkují, zda článek vyhovuje jejich vyhraněnému POV? Jsou výsledky tohoto hodnocení k něčemu použitelné, nebo působí spíše jako produkt generátoru náhodných čísel? Jaký se ukazuje statistický vztah mezi počtem návštěv a počtem hodnocení určitého článku - je tam nějaká úměra? Atd.

Bohužel, pokud by to bylo nějaké primitivní dichotomické hodnocení "líbí - nelíbí" bez jemnějšího odstupnění a bez rozlišení různých hledisek, tak ten výsledek nebude vypovídat o ničem, a když to zase bude moc složité, tak to normální čtenáři vyplňovat nebudou. Leda snad že by se našla úderná skupina, která by si dala závazek články systematicky procházet a hodnotit. Příliš nevěřím tomu, že by to mohlo fungovat. To už radši zobrazujme přímo u článků počítadlo návštěv či unikátních návštěvníků, to by vypovídalo aspoň o něčem.

Pokud jde o geniální vynález "textového pole pro názory", tak takové textové pole už dávno máme a jmenuje se diskusní stránka článku. Nezdá se, že by někdo vymyslel něco lepšího. --ŠJů 24. 12. 2011, 23:52 (UTC)

Co se týče samotné práce s daty, nezdá se mi tento způsob hodnocení slučitelný s tím, že Wikipedie je dynamický projekt a každý článek je v nikdy nekončícím vývoji, leckdy k lepšímu, občas k horšímu. Bude se při každé úpravě článku resetovat dosavadní hodnocení? To bychom se asi daleko nedostali. Nebo budou mít aktuálnější hlasy větší statistickou váhu než staré hlasy? Jaký by mělo smysl, když by v hodnocení článku zůstaly zahrnuty známky, které patřily k nějaké úplně jiné verzi? --ŠJů 25. 12. 2011, 00:05 (UTC)

Ahoj. Doporučuji ke čtení např. zde. Výsledky tohoto políčka jsou shrnovány jinde, asi nemá smysl je sem přepisovat. Případně z primárního odkazu, co dávám výše je dohledatelná další škála výsledků.

Když už by nic jiného, i tento výsledek stojí za to.

"Geinální textové políčka" v podobě diskuse má jeden "lehký" problém (vlastní zkušenost z mé účasti na výstavách/veletrzích o Wikipedii). Zeptej se náhodně vybraných lidí, jestli ví, že mohou editovat Wikipedii (těch, co to ví, bude málo) a zeptej se jich dále, jestli ví, že můžou psát své zpětné názory do diskuse (bude jich ještě méně). Bohužel lidé nevěnují čas klikání a hledání. Všimni si, na jaké bázy jsou udělané velké komerční stránky, kde zajisté mají průzkum chování spotřebitele zaplacený na rozdíl od nás. S pozdravem --Chmee2 25. 12. 2011, 08:47 (UTC)

Kéž by to bylo tak, že lidé alespoň u nás do Wikipedie primárně anonymně nezasahují. Na anglické Wikipedii to dělají často, alespoň u některých typů článků. Jsou tam i návody - např. jak vstupovat do sekce In popular culture různých článků (např. u článku Übermensch). Myslím si, že česká Wikipedie je obecně málo editována a žádné nebezpečí ze zavedení hodnocení článků nevidím. U nás JSOU čtenáři často dlouho opuštěných článků. Chomsky 5. 1. 2012, 15:18 (UTC)

Zákupák

Nepodporuji, ztráta energie využitelné lépe na doplňování tisícovek pahýlů. Možnost manipulace, zdroj hádek typu Proč mi to mažete, vždyť je to hodnoceno (dvěma hlasy) jako vynikající. Je nás málo a takové hodnocení nebude objektivní. Když už, tak to vyzkoušejte třeba jen u NČ a DČ. --Zákupák 25. 12. 2011, 09:17 (UTC)

Ahoj, hádek bych se nebál, podobně bys mohl argumentovat, že i počítadlo návštěvnost stránek, co existuje, přispívá k tomu, že se lidi hádají. Obojí je prostě pomoc pro lidi, kteří právě chtějí investovat energii do těch pahýlů a článků, které jsou čtené a má smysl do nich investovat čas a energii. V současnosti vyjma počtu návštěv toho, kterého článku není moc možnost, jak získat zpětnou vazbu k heslům. A že to bude odčerpávat energii? Tomu moc nevěřím, jelikož těžko si představit situaci, kdy se z píšících editorů přes noc stanou statistici a budou si pak již jen hrát s čísly :) S pozdravem --Chmee2 25. 12. 2011, 09:23 (UTC)

Nerozumím, proč zkoušet zrovna u NČ a DČ, když nástroj hodnocení, tak jak ho chápu, má podchytit hlavně ty nekvalitní články a přilákat k nim pozornost editorů. Naopak kvalitní články myslím hodnocení nutně nepotřebují, vždyť prošly recenzním řízením či nominací a pozornosti se jim snad dostává dost. --Byrnjolf 25. 12. 2011, 16:33 (UTC)

Vaše námitky zde i jinde na této stránce mne o prospěšnosti akce nepřesvědčily. Ale narušovat ji nebudu. Hodně štestí.--Zákupák 26. 12. 2011, 12:09 (UTC)

Ahoj dodatečně. Ono ji narušovat vlastně budeš, když hlasuješ proti, jelikož se v tom případě může snadno stát, že se ta nabídka u nás nezavede a nespustí. Tohleto je právě průzkum názorů a jak píšeš výše, tak věc nepodporuješ. Tudíž svým hlasem tak činíš. Nicméně, to jen pro vysvětlení. Tvůj hlas proti respektuji. S pozdravem --Chmee2 2. 1. 2012, 14:26 (UTC)

Packa

Zatím si nejsem úplně jist. Zkusil jsem si to u několika desítek článků na en-wiki a pokud to někdo přede mnou hodnotil, tak to bylo pár lidí ("šest, ba i pět" slovy klasika). Takže na cs-wiki by to (kromě několik set nejčtenějších článků) byli tak max dva tři lidi. A to není žádná statistika, kterou bychom potřebovali, takže v tom jeden chytrý vandal může škodu, která zastíní stovku seriózně hodnotících. --Packa 26. 12. 2011, 01:13 (UTC)

Ahoj, zeptám se asi blbě, ale otázka zní, no a? :) Co se nám může stát nejhoršího? Že zjistíme, že to u nás nefunguje a zase to necháme po (např.) půl roce vypnout. Bude nás to něco stát? Nebude. Takže maximálně na tom můžeme vydělat, že budeme znát stanoviska čtenářů a budeme mít další aktivní nástroj, který je vybízí k tomu, aby se zapojili do editování. Nějak mi stále uniká, proč to nezkusit, jelikož tratit na tom rozhodně nemůžeme, jelikož není co. S pozdravem --Chmee2 26. 12. 2011, 07:59 (UTC)

Okino

Než se definitivně vyjádřím, zeptám se na to, co naznačil výše ŠJů. Je nějak ošetřeno stárnutí článku a jeho hodnocení? To je věc, která mne opravdu dost zaujala - podobné hodnocení má na Wikipedii význam právě tehdy, když bude reflektovat zlepšování/zhoršování článku. Dále: Je možné nějak filtrovat zjevné vandalismy (jak negativní, tak pozitivní) - a dělá se to někde a jaké s tím jsou zkušenosti? Existuje z en nebo odjinud nějaká statistika, kolik lidí, kteří ohodnotili a poté byli vyzváni, aby něco opravili, to skutečně udělalo?

Pokud jsem viděl správně, tak na en.wiki se pohybuje počet hodnocení někde na úrovni jedno hodnocení na 2500 zobrazení stránky. Pravděpodobně tak z něho nedostaneme relevantní data, takže spíš to bude nástroj pro čtenáře, aby měli pocit, že mohou do věcí hovořit. Ale nemůže to Wikipedii spíš uškodit?

Nevím, nejsem přesvědčen. Pokud dostanu nějaké rozumné odpovědi zejména na první dvě otázky, tak bych byl opatrně pro, nyní spíš proti. Okino 26. 12. 2011, 11:46 (UTC)

ad filtrování a zastarávání: Pro AFT5 existuje Feedback Evaluation System (FES), v němž je ke každému komentáři zobrazena i aktuální verze článku. Více viz en:Wikipedia:Article Feedback Tool/Version 5/Feedback evaluation. Testování začne zítra (úterý), můžeš se zapojit.

U AFT4 se to pokud vím řešilo nějak jako že zastarají komentáře starší 30 dnů nebo článek změněn dvacetkrát od doby komentování, pak se do průměru nepočítají.

Pro statistiky následuj odkaz od Chmme2 výše. --26. 12. 2011, 11:56 (UTC), Utar

Ke třetí otázce vidím, že existoval nějaký test, který dospěl k závěru, že editovalo něco kolem 0,7 % těch, co tu nabídku po vyplnění hodnocení vidělo. Prostou aritmetikou to vypadá, že jedna editace stránky získaná systémem hodnocení připadá na 350 tisíc zobrazení. Článek Václav Havel v prosinci navštívilo zcela nadprůměrných 125 tisíc lidí, to by znamenalo hypoteticky 50 hodnocení a 36% pravděpodobnost editace vyvolané hodnocením. Je možné, že to počítám úplně blbě, taky je možné, že v Česku budou uživatelské zvyky i statistiky jiné, ale jestli ne, tak reálný přínos pro českou Wikipedii bude opravdu dost malý. Jak říkám, spíš jen to, že čtenáři budou mít pocit, že mohou do věci hovořit. To nemusí být málo, ale pak bych rád věděl, že to nepoveze s sebou některé výše uvedené problémy. Díky. Okino 26. 12. 2011, 11:57 (UTC)

Juandev

Já to podporuji. Tak jak je to prezentováno. To vypadá jako báječná možnost jak zjistit, jak jsou články hodnoceny čtenáři a co si o nich myslí. Když se nám to nebude líbit, tak se můžeme za rok rozhodnout, že to zase necháme vypnout. Jen mi řekněte - kam se to hodnocení ukládá? A kam se posílají ty e-maily?--Juandev 26. 12. 2011, 12:20 (UTC)

Na základě níže uvedené diskuse mi to přijde předčasné. V podstatě se tu bavíme o tom, jestli chceme něco k čemu budeme mít přístup až když se vydá vyšší verze softwaru. Nicméně jsem principielně pro.--Juandev 7. 1. 2012, 08:19 (UTC)

---

Jaké e-maily? --26. 12. 2011, 12:22 (UTC), Utar

Teda pardon. Jak nám mohou poslat koment? Kam se to ukládá?--Juandev 26. 12. 2011, 12:35 (UTC)

Zeptám se. Ale možná to je napsáno někde na MediaWiki. --27. 12. 2011, 13:31 (UTC), Utar

poslal jsem

Some questions have arisen: Juandev: Where are those comments stored? How they can send them to us?

dostal jsem odpověď od Okeyese

Does Juandev mean "where are they stored currently" or "where will they be stored when the form goes live"?

If the former; at the moment, we're keeping them in the slave database. They're welcome to help with the testing if they want to gain access :). When the form finally goes live, there will be a dedicated feedback page - how much or how little this is integrated into the talkpage is still something we're working out.

odpověď tedy zní

V současné době jsou formuláře se získanými daty ukládány v oddělené databázi. Až bude AFT5 naplno spuštěn, budou získané komentáře volně přístupné; jestli budou integrovány do diskuse nebo se pro ně vytvoří vlastní záložka (nebo to bude úplně jinak), se ještě řeší. --28. 12. 2011, 10:31 (UTC), Utar

Tudíž otázka je: proč chceme něco co nevíme jak funguje, proč chceme něco, kde nemáme přístup k výsledkům?--Juandev 28. 12. 2011, 13:56 (UTC)

Tohle bylo pro AFT5, který je vývoji. Přeptal jsem se na AFT4. --28. 12. 2011, 14:26 (UTC), Utar

• Tak konečně, promiň za prodlevu. Dumpy z AFT4 jsou tady, dokumentace k nim tady. Mimo to jsem ještě získal odkaz na pár statistik AFT5 (aktualizované každou hodinu). Je to to, co jsi chtěl? --7. 1. 2012, 20:39 (UTC), Utar

Díval jsem se na tu dokumentaci. Děkuji, i když nejsem ten, komu ta informace byla určena. Nikdy jsem si ATF4 nevyzkoušel a už dlouho jsem na něj na en wiki nenarazil. Teď mám o něm detailní představu. Nejde v něm o to, ulovit nějakou senzaci, ale opravdu dát možnost reagovat těm, co jsou „acquainted“... Chomsky 10. 1. 2012, 10:09 (UTC)

David Kennedy

Já osobně se nad celým tím systémem hodnocení spíše pousmívávám neboť si vzpomínám na gymnaziální hodiny informatiky. :) Velice rádi jsme se spolužáky navštěvovali seznamovací server Libimseti.cz... vždycky jsme "hodnotili" fotografie jednotlivých uživatelek na stupnici od 1 do 10 a to tím způsobem, že jsme "ošklivkám" schválně dávali nejlepší známku a "kočkám" jsme dávali tu nejhorší :D :D To tu píšu jen tak pro zamyšlení, protože to má s naší problematikou leccos společného :) V zásadě proti nejsem, ALE... -David Kennedy 26. 12. 2011, 12:59 (UTC)

To jste tedy byly pěkně škodolibí, žádná holka nemůže za to, co jí nadělila příroda. A divím se, že Vám profesoři libimseti.cz vůbec povolili, ještě že jste nehodnotili galerie na amatérech. -:))) Ale toto se děje naprosto běžně, a může se stát, že nejlepší článek bude hodnocen jako nejhorší.--Mirek256 26. 12. 2011, 13:11 (UTC)

Však já jsem taky ty "ošklivky" psal s úvozovkama... každá žena je krásná, jen každá svým osobitým způsobem :)). To ale říkám teď, tehdy jsem byl blbej puberťák. :D -David Kennedy 26. 12. 2011, 13:55 (UTC)

Mirth

Rozhodně jsem proti tomu, aby to vypadalo jako na en.Wiki, kdy je často hodnocení větší než samotný článek. Z tohoto hlediska jsem jedině pro schovávací. Jinak mi ale stejně přijde, že míra možného zkreslení výsledků je vysoká, obzvláště pokud to zkombinujeme s malým počtem hodnotících – tedy že je málo vypovídající. Navíc mi nepřijde, že by se tím poté editoři řídili… Přínos vidím opravdu jenom v pocitu čtenářů… -- Mirth 30. 12. 2011, 22:35 (UTC)

Loupežník

Spíše proti, rovněž si jako někteří předřečníci nejsem jist, zda bude široké spektrum uživatelů natolik objektivní, aby skutečně hodnotilo stav článku. Spíše se může stát, že menšina seriózních hlasů bude přebita či přinejmenším značně zkreslena těmi, co se baví udělováním nepravdivých hodnocení (to hlavně), případně hodnocením předmětu článku namísto stavu článku samotného atd. U menšiny jiných zase nelze vyloučit hodnocení na základě sympatií k autorovi a některé další faktory. Je možné, že na anglické Wikipedii jsou natolik sečtělí, že je zkreslení minimální, ale na cs wiki tomu příliš nevěřím. --Loupežník 2. 1. 2012, 14:13 (UTC)

Ahoj, ono bez testování asi těžko zjistíme, jestli to funguje. Takže když to zamítneme a nikdy nerozběhneme, nikdy se nedozvíme, jestli to funguje a nebo ne. Jak je napsáno výše, vypnout se to dá vždycky, když uvidíme, že to nefunguje... S pozdravem --Chmee2 2. 1. 2012, 14:23 (UTC)

Jann

Hvězdičky těžko budou mít jiný efekt, než pocit čtenářů že mohou něco ovlivnit, i když každé zlepšení náhledu lidí na wiki je dobré. Pokud by se zavedly, tak jednoduché obecné hodnocení dobrý/špatný nemá velkou cenu. Hodnocení v kategoriích úplnost, styl, npov atd. jako na en:wiki by bylo lepší.

Možnost přitáhnout k slovnímu hodnocení další lidi by byla prospěšná. Pokud nebude na diskuzi, ale někde jinde, tak mě ovšem koukání na další místo (budu ho mít taky sledované, když sleduji článek?) moc nenadchne.

Když se našli lidi ochotní hodnocení zprovoznit, tak ať ho předvedou, přinejhorším se zase vypne. --Jann 5. 1. 2012, 20:42 (UTC)

Leotard

Určitě proti. Je tu hodně nezodpovězených otázek, které příznivci tohoto systému neumějí, nemohou nebo možná ani nechtějí zodpovědět. Určitě je to snadno zneužitelné. Zvěrstva, která dovedou napáchat středoškoláci na hodině informatiky jsou tu vidět každý den jako zřetelné vandalismy. Navíc to podle mne představuje další "informatický balast", který při prohlížení Wikipedie, zvláště na zařízeních s pomalejším připojením otravuje uživatelům život. Takže místo abychom přitáhli nové uživatele a potenciální editory, zase jim o trochu víc znepříjemňujeme život. Leotard 6. 1. 2012, 07:22 (UTC)

Ahoj, může se tě zeptat na ty konkrétní otázky, které "příznivci tohoto systému neumějí, nemohou nebo možná ani nechtějí zodpovědět"? Díky ti a jsem s pozdravem --Chmee2 6. 1. 2012, 07:50 (UTC)

Například ty, které zde položil ŠJů. Na otázky neodpovídáš, pouze prezentuješ svůj názor podporující zavedení tohoto projektu. To je podle mne málo. Zde uvedené názory typu "když tak se to zase vypne" jsou lehkomyslným hazardováním s důvěrou wikipedistů. Půl roku budeme (budete, protože já se takového hodnocení určitě nezúčastním) přesvědčovat čtenáře wikipedie, aby pro něco hlasovali a po půl roce, když se ukáže, že to nefunguje, tak se všechno vypne a nasbíraná hodnocení zahodí? Dopředu si dovedu představit reakce některých svárlivějších wikipedistů: Kdo za tím stojí? Vandalismus! Okamžitě všechny zablokovat! atd. a tak podobně. Já nemám motivaci bránit podobným experimentům, považuji je spíše za ten "informatický balast", spíše nabádám k rozvaze. Leotard 6. 1. 2012, 13:28 (UTC)

Já jsem měl také řadu let špatný počítač a obecně na internetu na to nikdo nebral ohled. Za pár let možná budu ve stejné situaci, ale není to argument pro odmítání systému hodnocení článků. Šjů nemá pravdu v tom, že by česká Wikipedie byla čistě kolaborativní projekt, čtenář = přispívatel. Cmee2 správně odpověděl, že lidé většinou u nás neumí do Wikipedie vstupovat a je to dobře, protože u nás není tolik kontroly jako na anglické Wikipedii. Přesto - nebo právě proto - tam hodnocení článků zavedli. Počítají s lidmi, kterých je u nás většina - se čtenáři - a dávají jim možnost zpětné vazby. Chomsky 6. 1. 2012, 15:05 (UTC)

Jestliže by byla pravda, že lidé většinou u nás neumí do Wikipedie vstupovat, měli bychom se zaměřit spíše na to, jak jim vstup zpříjemnit. Třeba jednoznačnými až "polopatickými" návody k editování. Usnadníme-li jim hodnocení, moc to rozvoji Wikipedie nepomůže. Ten, kdo chce do Wikipedie něco napsat, k tomu většinou kritiku stávajícího obsahu nepotřebuje. Nechystám se zavedení systému hodnocení nijak aktivně bránit - mám lepší věci na práci. Ale na jasně položený dotaz pro nebo proti odpovídám stále stejně: proti! Leotard 7. 1. 2012, 07:44 (UTC)

PS: Jen vsuvka k tomu, co se připravuje, aby se novým editorům zpříjemnil vstup do editování. V tomto směru je taktéž snaha vyvíjena. --Chmee2 13. 1. 2012, 10:59 (UTC)

Prohlédl jsem si, nezaujalo mne to, ale vítám cokoli, co by potenciálně mohlo přilákat další editory. Leotard 19. 1. 2012, 07:31 (UTC)

Magairlin

Se zavedením hodnocení rozhodně souhlasím. Lidé na Internetu rádi hodnotí, dávají hvězdičky, lajky, +1 apod. Zejména pokud se u toho nemusí moc přemýšlet. Navrhuju proto dvě jednoduché možnosti:

• klasická hvězdičková stupnice (udělte 1–5 hvězdiček podle toho, jak se vám článek celkově líbí), jediná, ne čtyři různé;
• slovní hodnocení (nehotové, zavádějící, informačně přínosné, zmatené, poutavé... – jen střílím od boku), které bude na jednu stranu hůře statisticky vyhodnotitelné, na druhou stranu umožní čtenáři přesněji vyjádřit dojem, jakým na něj článek působil.

magairlín ✉ 13. 1. 2012, 10:14 (UTC)

Na hvězdičky je AFT4, na textové komentáře zase AFT5. Jedna z variant AFT5 má oboje. --13. 1. 2012, 10:55 (UTC), Utar

Jen pro ujasnění: 'slovním hodnocením' mám na mysli předchystanou nabídku, ze které si návštěvník bude moct vybrat jednu položku — ne textové pole k vykecávání se. magairlín ✉ 13. 1. 2012, 20:25 (UTC)

Zkopíroval jsem ze sekce „Juandev“ to, jak skutečně vypadalo to slovní hodnocení doposud. Mělo zabránit emočním výlevům a být konstruktivní. Česká Wikipedie však vypadá jako opuštěný dům, k němuž jsou jen přistavována další patra. Nejsem si jist, zda se u nás najdou editoři, které tato novinka propojí se čtenáři. Zajímal by mě Váš názor. Mnohokrát děkuji. Chomsky 16. 1. 2012, 13:33 (UTC)

Mormegil

Momentálně určitě proti. AFT je bouřlivě vyvíjený nástroj, v podstatě experimentální funkce připravovaná pro anglickou Wikipedii. Nechápu, proč by někdo chtěl nástroj používaný pro relativně omezený experiment nasadit do „ostrého provozu“ v úplně jiném prostředí a co si od toho slibuje, ale nevěřím tomu, že by to fungovalo. A souhlasím se ŠJůem, že dělení uživatelů Wikipedie na „autory“ (kteří články tvoří) a „konzumenty“ (kteří pak články (potažmo autory) hodnotí) je v rozporu s principy wiki (a popravdě řečeno mi přijde jako v rozporu s deklarovaným cílem získávat nové přispěvatele z řad čtenářů). --Mormegil ✉ 17. 1. 2012, 16:56 (UTC)

Když chce do Wikipedie někdo něco napsat (co ví), může to udělat a zdroje se pak případně dohledají. Sám jsem si ověřil, jak je to stresující. Snad proto české Wikipedii scházejí editoři. S celosvětovou anglickou Wikipedií se nelze srovnávat. Myslím si, že pro mnohé je přirozenější stát stranou a napsat do Wikipedie něco „bokem“. Jde přece o to, aby jí někdo konečně začal editovat a věděl si rady s tím jak. Zastávám tedy na rozdíl od Vás názor, že jsou čtenáři, kteří by normálně needitovali a může jim scházet cesta jak být „kolaborativní“. Ale také začínám pochybovat o tom, že to ATF vyřeší. Musí se to zkusit! Chomsky 17. 1. 2012, 18:43 (UTC)

Pokud bych měl jen tak z voleje nahodit hlavní důvody, proč je lákání nových editorů obtížné, pak by to bylo: 1. Fakt, že čtenáři nechápou, že právě oni jsou autory Wikipedie (že neexistuje žádná uzavřená skupina editorů, že nemusí žádat, registrovat se, komentovat překlepy v diskusi či jinde atd.). 2. Editování už je dost obtížné (šablony, tabulky, …). Druhý problém se AFT řešit ani nesnaží (k tomu vzniká WYSIWYG), u prvního problému je přímo škodlivé (zdůrazňuje rozdíl mezi autory, kteří články píšou a mohou je vylepšovat, a čtenáři, kteří je konzumují, hodnotí a dávají autorům podněty, co ještě je v článku potřeba vylepšit). Pokud má někdo (čtenář) nápad na vylepšení článku, je potřeba ho „donutit“, aby ten nápad aplikoval, nikoli ohlásil „skutečným editorům“. --Mormegil ✉ 19. 1. 2012, 08:42 (UTC)

Proto ti AFT, poté co do něj zadáš svůj komentář, řekne: A víte, že i Vy můžete vylepšit tento článek?, přidá odkaz do editačního okna a do nápovědy. Neboli, při každém pokusu sem poslat jen komentář je člověk upozorněn, že editovat může i on sám. --19. 1. 2012, 09:13 (UTC), Utar

Co kyž také je jednodušší opsat celý článek - ať už s uvedením zdroje nebo bez jeho uvedení, než najít editaci, která by se někam hodila a šlo by jí od někud prostě opsat? V Americe se teď kvůli tomu šílí (SOPA)... Chomsky 19. 1. 2012, 13:11 (UTC)

Zde jste mi kdysi vysvětlil můj stěžejní problém s přispíváním do Wikipedie a já Vám ještě jednou děkuji. Editování vyžaduje znalost a předpokládá ji i AFT. Má výše uvedená věta s otazníkem tedy nedávala příliš smysl. Stydím se a omlouvám. A děkuji za informaci o WYSIWYG. To ví asi málokdo a ukazuje to na Váš hlubší zájem o tuto problematiku. Chomsky 20. 1. 2012, 12:27 (UTC)

Reaperman

Není mi moc jasné, proč to zavádět. Abychom zjistili, které články jsou čtené? O tom máme docela slušnou představu jak na základě pozorování (aktuální témata a témata, která se probírají zrovna ve škole) tak i technického měření (stats.grok.se). Abychom zjistili, kterým článkům věnovat pozornost? Pochopitelně těm, o které je zájem. Otázka je ovšem, jestli mají čeští wikipedisté zájem se věnovat těmto článkům. V průběhu času si pamatuji několik seznamů článků, kterým by bylo záhodno se věnovat, někdy i s hodnocením jejich úrovně ... jen nepamatuji, že by se někdy našlo více wikipedistů, kteří by se jim systematičtěji věnovali. Abychom zjistili, v jakém stavu články na wiki jsou? Tady si myslím, že je všem jasné, že jsou tu články lepší a jsou tu články horší, ale celkově to není zase žádná sláva a stále tu vidím větší tlak na kvantitu než na kvalitu. Abychom pasivním čtenářům dali pocit důležitosti? No, možná. – Pokud připočtu, že procento hodnotících je (jak bylo uvedeno výše) příliš nízké, než aby to při místní návštěvnosti reálně mělo vypovídací hodnotu, že vlastně nic nevíme o struktuře hodnotících atd., tak v současné chvíli jsem spíše proti. --Reaperman 24. 1. 2012, 20:23 (UTC)

Michal Bělka

Považuji to za zbytečné. Má-li někdo opravdový zájem ohodnotit článek, přispět k jeho vylepšení nebo jej prostě okomentovat, může článek sám upravit nebo využít diskuzní stránku, což jsou schopni udělat i neregistrovaní uživatelé. Zkušení Wikipedisté pak mají širokou škálu možností, jak článek ohodnotit či se na jeho vylepšení podílet (editace, diskuze u článku, diskuze s autorem, recenze nebo třeba diskuze o smazání). Jednoduchý formulář (a s hvězdičkami už tuplem) bude jen svádět ke hrátkám během hodin informatiky, případně ke zpestření nudného odpoledne nad úkoly a referáty. Domnívám se, že kdo chce článek opravdu zhodnotit a vylepšit ho, cestu si dnes najde. A opravdu stojíme o zvýšenou aktivitu těch, kteří toto nechtějí? --Michal Bělka 24. 1. 2012, 20:41 (UTC)

K těm hvězdičkám. Zde je vysvětlen jejich dosavadní význam (přetaženo ze sekce „Juandev“). Ten, kdo chce dát průchod pouze svým emocím, by neměl mít šanci - nemělo by ho to motivovat. (Předpokládám, že každému se slovní hodnocení promítne automaticky na obrazovku při zaškrtnutí určitého počtu hvězdiček.) Máte pravdu, může to být zneužito, zvlášť, když se uživatel současně prohlásí např. za osobu s „university degree“. Na druhé straně, pokud někdo ohodnotí článek hvězdičkami jako „Objective“ a pak sám sobě přiřadí volbu „It is a deep personal passion“, může to být vyhodnoceno jako nevěrohodné. Hvězdičky mohou mít tedy tuto selektivní funkci. Chomsky 25. 1. 2012, 15:49 (UTC)

Marek Genius

Rozhodně pro! Už to mělo být. Nevím, jestli to bude používat dostatečný počet lidí, aby to mělo cenu, ale uškodit to snad nemůže. V nejhorším případě se to časem vypne. Když nic jiného, tak to bude snad užitečné – doufám – alespoň pro statistiky. Myslím, že bych dal třeba celkové hodnocení článku, hodnocení jednotlivých vlastností (NPOV atd.) a políčko pro případný komentář (upřesnění, proč jsem hlasoval tak, jak jsem hlasoval). Nevím, jestli je lepší to skrývat nebo ne. Ten velký box na hodnocení je skutečně až moc velký, navíc se v pohodě může stát, že budu hlasovat omylem (omylem kliknu na hvězdičku), na druhou stranu bude asi méně lidí hodnotit, pokud bude panel skrytý (nebude se jim chtít ho otevírat, případně si ho ani nevšimnou, když bude nevýrazný). --Marek Genius (diskuse) 24. 5. 2012, 22:25 (UTC)

Zik

Proti. Lidé budou tuto funkci často brát jako ohodnocení předmětu článku místo kvality článku (např. článek Evropská unie spousta lidí ohodnotí špatně, protože nemají rádi EU, atp.), případně jako polemiku s pohledem, který článek reprezentuje (v článcích o historii, filosofii či sociologii lze jen těžko dosáhnout naprosté objektivity, co třeba Katyňský masakr?). Musím citovat sokolské heslo: Pokud se ti něco nelíbí, naprav to tím, že přiložíš ruku k dílu. Tím, že necháme kohokoliv, aby hodnotil články, bez toho, aby musel prokázat svoji odbornost (což je technicky nemožné, to abychom uživatelům udíleli nějaké atestace; když články editují, můžou ostatní uživatelé zásahnout, ale hodnocení je nezvratné a není třeba ho ospravedlňovat), přispějeme k vulgarizaci Wikipedie na úroveň nějaké novinkové klikačky. Každý může mít svůj názor, ale každý by ho měl být schopen hájit, jinak se propadneme do společnosti, v níž panuje všemocný blábol - a k tomu se blížíme a Wikipedie by tomu neměla pomáhat. --Zik (diskuse) 17. 10. 2012, 10:09 (UTC)

Petr Karel

Vidím mnohá pro ale i mnohá proti, proto se jednoznačně nepřikloním ani k jednomu; přidávám jen návrh na okraj: Namísto hodnocení "dobrý - špatný" (které nám nedá skoro žádnou zpětnou vazbu) bych doporučoval např. křížkovací varianty:

• Našel jsem, co jsem hledal
• Chybí mi laičtější výklad
• Chybí mi odbornější výklad
• Chybí mi podstatné informace

doplněné o doporučení čtenáři, že může informace doplnit, nebo aspoň chybějící informace specifikovat v diskusi k článku. Petr Karel (diskuse) 17. 10. 2012, 15:12 (UTC)

Qvalita

Jestli by tato funkce byla zapínací/vypínací, tak jsem jednoznačně pro. Jenom mám na navrhovatele Joweho dotaz – kde se pak vyhodnocují/zobrazují komentáře k článku, jakožto na en wiki mají při zaškrtnutí mé vysoké odbornosti? Myslím, že kdyby jsme vypustili hvězdičkování, které není nic moc a dali Petrem Karlem navrhované věci na výběr, líbilo by se mi to. --Qvalita (diskuse) 20. 10. 2012, 16:39 (UTC)

SvaRoM

Na Wikikonferenci 24.11.2012 jsem měl z příspěvků učitelů a profesorů používajících Wikipedii ve výuce pocit, že hodnocení článku je pro mnoho uživatelů důležité. Absence možnosti udělat si představu o kvalitě článku je jedním z často uváděných důvodů proč někteří zavrhují Wikipedii celou. Předpokládám, že je to důsledek rozdílu klasické encyklopedie a Wikipedie o kterém všichni víme, ale možná o něm dost nepřemýšlíme. Mám na mysli nevyrovnanost úrovně článků. Tu na Wikipedii z principu nemůžeme zaručit. Hodnocení je to, co může pomoci.

Můžeme vybírat systém, můžeme diskutovat o problému relevantnosti hodnocení ve vztahu k aktuální verzi. Můžeme diskutovat o narušitelnosti hodnocení vandaly a dalších problémech. Možná to bude dlouhá cesta než najdeme cestu na které se shodneme. A ještě déle bude trvat, než hodnocení článků bude dostatečně vypovídající. Přesto za mě hlasuji pro hodnocení článků. Chápu a souhlasím s mnoha argumenty odpůrců. Je to nutné dobře promyslet. Pokud hodnocení uděláme špatně, může to být kontraproduktivní.

Toma646

Sem pro, ale jenom u vybranejch článků kerý čte dost lidí.U kratších článků a u článků o málo významnejch věcech bych to nezáváděl. Vypadalo by to blbě kdyby tabulka s hodnocenim byla větčí jak celej článek a kůli jednomu hodnocení za měsíc u málo významnejch článků se to taky zavádět nemusí.

Pechy1422000

Jsem pro, ale jen u článku nominovaných na NČ a DČ, protože si jinak může uživatel naklikat 5 hvězdiček na reklamní článek a vůbec, jako nosný prvek hodnocení článků je to dost riskantní, ale u návrhů na NČ a DČ je to více než užitečné.

Pcnavod

Já jsem pro, ale počtu hvězdiček bych, nedával takoví vliv. Jak psal Pechy1422000 nade mnou - taková situace se sice může stát, ale při rozhodování jestli článek zde zůstane, bych tomu nedával takový vliv. Naopak velký vliv bych tomu dával, pokud někdo napíše psaníčko ve, kterém budou přesně napsané chyby článku/části článku. Hodnocení bych zavedl na všech článcích bez ohledu na to, jestli jsou krátké či dlouhé. Myslím si, že je to skvělí nápad, ale napadá mě také otázka, jestli tuto funkci budou uživatelé využívat, protože ze zkušenosti vím, že většina jen kopíruje obsah článků… Hezký den přeje Pcnavod ^(diskuze), 20. 11. 2013, 21:41 (UTC).

Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv žádosti o komentář. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na příslušnou stránku (na diskusní stránku článku nebo uživatele). Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.