Wikipedie:Článek týdne/2007/49
005.jpg)
Obsidián, známý také jako sopečné sklo, je výlevná hornina, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé, kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a jejímu následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny oxidu křemičitého – jedná se o přírodní formu skla.
Obsidián je neprůsvitný, avšak s klesajícím obsahem oxidu železa roste jeho průzračnost. Typická je černá barva, značná tvrdost a lasturnatý lom, který vzniká při lámání úlomků. Obsidián se vyskytuje na okrajích výlevných hornin anebo jako součást výplně dutin. Mezi jeho největší naleziště patří oceánská kůra, která vzniká výlevnou činností magmatu na oceánském riftu. Okamžitě po výlevu je magma ochlazováno vodou, což umožňuje vznik sklovité struktury na jejím povrchu – obsidiánu – odtud i lidový název sopečné sklo.
Obsidián je v současnosti využíván v kardiochirurgii pro ostří operačních nástrojů, neboť je až pětkrát tvrdší než nejkvalitnější ocel, což umožňuje delší životnost nástrojů a provádění přesnějších řezů zlepšujících léčbu.
V mnoha zemích včetně Spojených států amerických je jeho sběr v některých lokalitách zákonem zakázán.