Vysoký Tribeč
| Vysoký Tribeč | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
 | |
| Souřadnice | 48°29′2″ s. š., 18°15′14″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoký Tribeč je geomorfologickou částí Velkého Tribča, podcelku pohoří Tribeč. [1] Leží ve střední části podcelku, severozápadně od Zlatých Moraviec. [2]
Polohopis[editovat | editovat zdroj]
Území se nachází ve střední, nejvyšší části pohoří Tribeč a zabírá centrální část podcelku Veľký Tribeč. Vytváří oválný pás území, protáhlý v západo-východním směru, severozápadně od Zlatých Moraviec. Vysoký Tribeč obklopují jen části pohoří Tribeč, jmenovitě na severu a severozápadě navazuje Hornonitrianske predhorie, jihozápadním a jižním směrem leží Zlatnianske predhorie, obě části podcelku Veľký Tribeč. Na východě sousedí Skýcovská vrchovina, která tvoří geomorfologickou část podcelku Rázdiel. [1]
Západní a severní úbočí Vysokého Tribča [3] patří do povodí Nitry, kam směřují i nejvýznamnější přítoky této části, Dršňa, Hradský potok a Vyčoma. Vodní toky z jižní části tečou jižním směrem do říčky Žitava, mezi nimi Čerešňový potok a Stránka. [2]
Chráněná území[editovat | editovat zdroj]
Celá střední část pohoří, včetně Vysokého Tribča, patří do Chráněné krajinné oblasti Ponitrie. Zvláště chráněné oblasti se zde nenacházejí, poblíž však leží chráněný areál Zubří obora v Topoľčiankách na jihu, národní přírodní rezervace Hrdovická, přírodní rezervace Kovarská hôrka a Solčiansky háj západním směrem. [2]
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Turisticky atraktivní území je přístupné značenými stezkami z okolních obcí v podhůří. Nejnavštěvovanější je hlavní hřeben v úseku Veľký Tribeč - Malý Tribeč - Medvedí vrch, s pokračováním na Javorový vrch. Oblíbené lokality jsou také ruiny Čierného hradu v blízkosti obce Zlatno a okolní chráněná území.
Vybrané vrcholy[editovat | editovat zdroj]
- Veľký Tribeč (830 m n. m.)
- Malý Tribeč (769 m n. m.)
- Javorový vrch (731 m n. m. )
- Medvedí vrch (719 m n. m.)
Turistické trasy[editovat | editovat zdroj]
- po
červeně značené Ponitrianské magistrále z Kostolan pod Tribečom přes Veľký Tribeč do Zlatna - po
modře značeném chodníku:
- z Kovarce na Veľký Tribeč
- ze Solčan přes Medvedí vrch a Malý Tribeč na rozc. Pustovníkova studňa
- ze Zlatna do sedla Rakyta
- po
zeleně značeném chodníku ze Skýcova přes sedlo Rakyta na Medvedí vrch - po
žluté trase:
- zo Zlatna na Javorový vrch s odbočením na Čierny hrad
- z Klátovej Novej Vsi na Javorový vrch [2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vysoký Tribeč na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d mapový portál HIKING.SK [online]. Dostupné online.
- ↑ Jazyk súčasnej prózy a jazyková kultúra * [online]. Dostupné online.