Vitebská gubernie

Vitebsk
	; znak
Geografie
Hlavní město	Vitebsk
Status	zaniklá gubernie
Souřadnice	55°11′0″ s. š., 30°10′ v. d.
Rozloha	39 708 čtvereční versta
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 489 246 (1897)
Hustota zalidnění	37,5 obyv./km²
Správa regionu
Stát	Ruské impérium
Vznik	11. března 1802
Zánik	1924
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vitebská gubernie (rusky Витебская губерния) byla jedna z gubernií carského Ruska. Zřízena byla v roce 1802 z 12 okresů po rozpadu Běloruské gubernie na základě administrativně-teritoriální reformy Alexandra I. Hlavním městem gubernie byl Vitebsk. Rozloha gubernie byla 43 984 km² (podle jiných zdrojů 45 166 km²). V roce 1897 zde žilo 1 489 246 obyvatel, z čehož bylo 788 599 Bělorusů, 264 062 Lotyšů, 198 001 Rusů, 174 240 Židů, 50 377 Poláků a 7361 Němců.

Dnes je území Vitebské gubernie rozděleno mezi Bělorusko (největší část, zhruba Vitebská oblast), Lotyšsko (region Latgale) a Rusko (jižní okraj Pskovské oblasti)

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 měla gubernie 11 ujezdů:

Drissa (dnes Verchňadzvinsk)
Gorodok (bělorusky Haradok)
Lepel
Něvel
Polock (bělorusky Polack)
Sebež
Veliž
Vitebsk
Dvinsk (lotyšsky Daugavpils)
Ljuzin (lotyšsky Ludza)
Rēzekne

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V této gubernii se narodil a žil nejvyšší muž Ruského impéria – Fjodor Andrejevič Machnov (6. června 1878 – 28. srpna 1912), který údajně měřil 2,82 metru (podle fotografií pravděpodobně „jen” okolo 2,40 m).