Vilém Bufka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém Bufka
Narození11. srpna 1915
Nymburk
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. listopadu 1967 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
NárodnostČeši
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Bufka (11. srpna 1915 Nymburk – 20. listopadu 1967 Praha) byl příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF, letecký mechanik a pilot, plukovník československé armády in memoriam, autor vzpomínkové literatury.[1][2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval tříletou živnostenskou školu a dvouletou vojenskou průmyslovou školu v Mladé Bolelavi. V rámci vojenské základní služby absolvoval pilotní výcvik v Hradci Králové a v Piešťanech. Po absolvování vojenské základní služby zůstal u armády v hodnosti délesloužící četař (pilot); a to u 82. letky 5. leteckého pluku v Brně, kde se létalo na dvoumotorových letounech Aero MB-200.[2]

Po německé okupaci Čech, Moravy a Slezska odešel 1. července 1939 do Polska, kde vstoupil do francouzské cizinecké legie, kde stejně jako v Brně létal na letounech MB-200. Před postupující německou armádou odletěl letounem Caudron C.635M Simoun do Severní Afriky, odkud pak se dostal do Anglie, kde vstoupil do Royal Air Force a stal se příslušníkem 311. československé bombardovací perutě RAF. Při náletu na Emden (16.1.1941) utrpěl omrzliny. Při jeho šestnáctém bojovém letu, při návratu z náletu na Brémy (22./23.6.1941) byl jím pilotovaný bombardovací letoun Wellington Mk.IC T2990 zasažen palebnou dávkou ze stíhačky Messerschmitt Bf 110, kterou pilotoval Egmont Prinz zur Lippe-Weißenfeld (stíhací eso Luftwaffe).[4] Wellington s šestičlennou posádkou (Vilém Bufka, Alois Rozum, Vilém Konštacký, Leonard Smrček, Jan Hejna a Karel Valach) začal hořet a padat. Letoun spadl u obce Nieuwe Niedorp v Nizozemsku.[4][5] Pád letounu přežil pouze Vilém Bufka, kterému se podařilo vyskočit a otevřít padák; při doskoku si zlomil nad kotníkem nohu, utrpěl tržné rány a ztratil vědomí. Vědomí nabyl až za dva dny v cca 15 km vzdáleném námořním lazaretu v Heiloo,[5] kde jej navštívil zmíněný pilot Messerschmittu.[4] Stal se válečným zajatcem, byl v různých zajateckých táborech.[5] Jako příslušník protektorátu Čechy a Morava byl odsouzen k trestu smrti „za vlastizradu“. Rozsudek však nebyl vykonán. Byl uvězněn na hradě Colditz a dne 16. dubna 1945 byl spolu s dalšími vězni osvobozen americkou armádou. Vrátil se do Anglie a do osvobozené Prahy přiletěl 16.8.1945. Po válce působil jako učitel létání, od dubna 1947 působil na Ministerstvu národní obrany v Praze. V roce 1949 byl vyloučen z armády.[1][3][2][4]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Bombardér T-2990 se odmlčel (1966)
  • ..a dole čeká kat (1967), spoluautor: Karel Dostál

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bufka, Vilém, 1915-1967. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  2. a b c Sgt. Vilém Bufka. www.valka.cz [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  3. a b Váleční letci z Polabí 1939 - 1945 [online]. [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  4. a b c d Příběh Wellingtonu T2990 se uzavírá. www.csol.cz [online]. 2022-01-04 [cit. 2023-08-03]. Dostupné online. 
  5. a b c KŘEMEN, Pavel. Ostatky čs. letců RAF, kteří byli donedávna pohřešovaní v boji, byly slavnostně uloženy v Nizozemsku. mocr.army.cz [online]. [cit. 2023-08-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]