Vid Morpurgo
| Vid Morpurgo | |
|---|---|
 Portrét Vida Morpurga, Městské muzeum ve Splitu | |
| Narození | 7. května 1838 Split |
| Úmrtí | 31. ledna 1911 (ve věku 72 let) Split |
| Povolání | politik, bankéř a spisovatel |
| Politická strana | Lidová strana Dalmácie |
| Příbuzní | Tina Morpurgo (praneteř) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vid Morpurgo (7. května 1838, Split – 31. ledna 1911 tamtéž) byl chorvatský vydavatel, tiskař, bibliograf, knihovník, podnikatel a politik židovského původu.
Původ[editovat | editovat zdroj]
Židovská rodina Morpurgových pocházela z Mariboru (v 17. století nazývaný německy Marburg).[1] Prvním členem rodiny ve Splitu byl David-Vita (zemřel 1774), který se do Splitu přestěhoval v první polovině 18. století. Jeho pravnuk David-Elija (zemřel 1882) se v roce 1837 oženil s Anettou Gentili z Gorice, se kterou měl syna Vida.
Vid Morpurgo po základní škole ve Splitu (1846–1849) navštěvoval Královskou střední školu ve Splitu a v roce 1856 absolvoval arcibiskupský seminář. Byl dobrým studentem, ale nikdy plně neovládl chorvatský jazyk. Proto vždy v novinových polemikách a spisech používal italštinu.
Knižní a vydavatelská činnost[editovat | editovat zdroj]
Už jako mladý pracoval Morpurgo v knihkupectví Petara Savy. Právě zde přispěl k rozvoji vydavatelství spojením s mnoha zahraničními nakladatelstvími. Za tímto účelem odcestoval v roce 1855 do Benátek a Terstu, aby podepsal smlouvy s knihkupci a nakladateli. V roce 1860 otevřel své vlastní knihkupectví pod od roku 1862 „Libreria Morpurgo“ se sídlem na dnešním Národním náměstí, kde firma sídlí dodnes.
V roce 1861 založil Morpurgo a první splitskou výpůjční knihovnu (Biblioteca circolante o da nolo), tento projekt však zůstal nedokončený.[2]
Morpurgo chtěl založit časopis, který by shromáždil dalmatskou inteligenci a pomohl tak pozvednou kulturu z její tehdejší zaostalosti. Za tímto účelem založil dalmatskou ročenku „Annuario Dalmatico“, vytištěnou v roce 1859, do níž svými texty přispělo mnoho dalmatských intelektuálů (Kosta Vojnović, Nikola Tommaseo a další).
V roce 1861 vydal druhý díl "Dalmatinské ročenky", která se na rozdíl od prvního dílu čistě literárního charakteru začala zabývat politickými tématy a problémy země. Během roku 1861 bylo ve Splitu publikováno asi deset publikací s politickým obsahem, z nichž pět vydal Morpurgo. Vydal také různé vzpomínkové knihy a brožury, postupně stále častěji v chorvatštině.
Národní a politická činnost[editovat | editovat zdroj]
Jako mladý byl mezi signatáři žádosti o připojení Dalmácie k Chorvatsku.[3] Morpurgovo knihkupectví se od samého počátku stalo sídlem dalmatské Lidové strany ve Splitu, kde se scházeli mladí obrozenečtí intelektuálové. Sám Morpurgo byl neformálním organizátorem a poradcem narodniků.
Podnikatelská aktivita[editovat | editovat zdroj]
Vid Morpurgo se ve své době účastnil všech akcí souvisejících s ekonomickou prosperitou Splitu a zdůraznil, že stagnace ekonomického pokroku může negativně ovlivnit vývoj politických myšlenek. [4]
V roce 1870 založil palírnu a likérku[5] a v roce 1875 založil první parní továrnu na výrobu cihel ve Splitu. Po neúspěchu ve volbách do splitského magistrátu byl zvolen místopředsedou Splitské obchodní a řemeslné komory a brzy se stal jejím prezidentem.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vid Morpurgo na chorvatské Wikipedii.
- ↑ Tea Blagaić-Januška. Dostupné online.
- ↑ Kečkemet, D., Vid Morpurgo i narodni preporod u Splitu, str. 10.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Mihovil Šetka: Percepcije modernizacije života u Dalmaciji krajem 19. i u prvoj polovici 20. stoljeća , Sveučilište u Zadru, Odjel za povijest, Zadar, 2018. str. 45.-46.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kečkemet, D., Hrvatski narodni preporod u Splitu, Split, 1999.
- Kečkemet, D., Vid Morpurgo i narodni preporod u Splitu, Split, 1963.
- Blagaić-Januška, T., Fond Vid Morpurgo u Muzeju grada Splita, Split, 2010.
