Verticiliové vadnutí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verticillium dahliae na sunečnici.

Verticiliové vadnutí je houbová choroba rostlin způsobená houbami rodu přeslenatka Verticillium je uváděn původce Verticillium dahliae z čeledě Plectosphaerellaceae ale také přeslenatka běločerná (Verticillium albo-atrum).

EPPO kód[editovat | editovat zdroj]

  • EPPO kód pro verticiliové vadnutí, patogen Verticillium dahliae - VERTDA[1]
  • EPPO kód pro verticiliové vadnutí, patogen Verticillium albo-atrum - VERTAA [2]

Synonyma patogena[editovat | editovat zdroj]

Vědecké názvy[editovat | editovat zdroj]

Podle biolib.cz je pro patogena s označením Verticillium dahliae používáno více rozdílných názvů, například Verticillium albo-atrum var. caespitosum nebo Verticillium albo-atrum var. tuberosum.[3]

Hostitel[editovat | editovat zdroj]

Verticiliové vadnutí napadá 300 druhů dvouděložných rostlin. Jednoděložné rostliny a kapradiny jsou proti chorobě imunní.

Příznaky[editovat | editovat zdroj]

  • u starších dřevin řídké olistění a částečné odumírání koruny

[L 1]

  • dlouhé oválné, šedé, nahnědlé skvrny na stonku
  • listy žloutnou a usychají
  • stonek je „hranatý“
  • hnědé, ucpané cévní svazky na řezu
  • celkové hnědnutí a nekrózy
  • jednostranné (polovina listu) žloutnutí, vadnutí. a zasychání napadených listů
  • kořeny černají

První příznaky napadení se objevují v květnu. Ve spodní třetině stonku se tvoří dlouhé oválné, šedé, nahnědlé skvrny. Napadení se šíří vzhůru. Listy žloutnou a usychají, někdy jen z poloviny listové čepele. Náhlé vadnou části nebo celé rostliny. Stonek zasychá a je hranatější, cévní svazky jsou na řezu tmavé.[4]

Symptom napadení houbou Verticillium alboatrum

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Záměna je možná s jinými původci odumírání kořenů, zejména houbou Leptosphaeria maculans nebo Sclerotinia sclerotiorum. Typické pro verticiliové vadnutí je výrazně černé zbarvení kořenů.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Poškození se vyskytuje nepravidelně. Škody však mohou být mimořádně významné. Poškozovány jsou vnímavé druhy (javor, jasan, kaštanovník, lípa...) které odumírají během několika let po výsadbě.[L 1]

Verticillium na jahodníku vlevo napadená rostlina, vpravo zdravá.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

K vyklíčení jsou mikrosklerocia stimulována kořenovými exsudáty. Je předpoklad, že verticilium často napadá rostliny, které jsou poškozené stresem. Teploty nepřekračující průměr 21-25 °C usnadňují infekci. Patogen proniká do kořenů náchylné rostliny v oblasti prodlužovacího růstu. Mycelium napadá xylemové tracheje, kde se tvoří konidie. Kolonizace cévního systému nastává, když jsou konidie unášeny v rostlině vodou nahoru. Jak napadená rostlina stárne, houba se rozvětvuje přes kortikální pletiva a tvoří mikrosklerocia. Ta jsou uvolněna do půdy z rostliny.[5]

U jahodníku Verticillium v květnu až červenci při vysokých teplotách a dlouhodobém suchu vyvolává vadnutí starších okrajových listů, přičemž srdéčkové listy zůstávají tmavozelené. Napadené rostliny vytvářejí velké množství postranních kořenů a květních poupat, plody však nedozrávají. Na průřezu středního válce je vidět několik zhnědlých prstenců cévních svazků, kvůli nimž rostliny zaostávají v růstu. [6]

Šíření[editovat | editovat zdroj]

Půdou, s částmi rostlin a výpěstky. Když se dostane na pole, rozšiřuje se závlahovou vodou, infikovanými rostlinnými zbytky a částečkami půdy z nástrojů a mechanizace používaných na poli. Patogen do rostlin proniká poraněními na kořenech a větvích.[L 1] Houba přežívá v půdě na rostlinných zbytcích nebo ve formě drobného, jako semeno vypadajícího mikrosklerocia, která vydrží v půdě až pět let.[4] Podle jiných informací může na poli přežívat ve formě mikrosklerocia 12-14 let.[5]

Ochrana rostlin[editovat | editovat zdroj]

Ohroženy jsou více porosty rostoucí na špatně zpracovaných, mikrobiálně málo aktivních půdách, které jsou nedostatečně zásobené živinami. Největší škody vznikají ve vlhkých letech na těžších půdách, kdy je půda v červnu trvale mokrá a kořeny trpí nedostatkem vzduchu. Napadení patrně zvyšují larvy květilek, které povrchově poškozují kořeny.[4]

Prevence[editovat | editovat zdroj]

Ochranou je široký osevní postup a likvidace posklizňových zbytků. U dřevin vyloučení poranění a výměna velkého objemu zeminy.[L 1] Chemická ochrana fungicidy není možná. V případě opakovaných silných poškození je nutné omezit pěstování náchylných rostlin v dané lokalitě.

Proti chorobě se lze bránit pěstováním zdravé sadby a rezistentních kultivarů. Mohou být vybírány odrůdy druhů s vyšší odolností, u řepky jsou to například Arot, Exagone, Goya, Benefit a Labrador. Náchylné odrůdy řepky jsou Recordie, DK Exfile, Oksana a Sitro. [7]

K silně náchylným odrůdám jahodníku patří např. 'Elsanta', 'Tenira' a 'Elvira', k málo náchylným 'Senga Sengana' a 'Redgauntlet'.[6]

Chemická ochrana[editovat | editovat zdroj]

Ve většině situací neefektivní.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ EPPO, VERTDA
  2. ↑ EPPO, VERTAA
  3. ↑ biolib.cz
  4. ↑ a b c d Verticiliové vadnutí [online]. syngenta.com [cit. 2013-05-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ a b Archivovaná kopie. www.plantprotection.hu [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-23. 
  6. ↑ a b floranazahrade.cz. www.floranazahrade.cz [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-13. 
  7. ↑ konference.agrobiologie.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Verticiliové_vadnutí&oldid=20353281“