Větrný mlýn v Borovnici
| Větrný mlýn v Borovnici | |
|---|---|
 větrný mlýn (2020) | |
| Poloha | |
| Adresa | původní č.p. 5, Borovnice, okres Trutnov,  Česko |
| Souřadnice | 50°30′27,61″ s. š., 15°36′9,73″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | http://vetrny-mlyn-borovnice.cz/ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn v Borovnici v okrese Trutnov se nachází jižně od železniční zastávky u křižovatky silnic do Borovnice, Pecky a Horek. Byl postaven v letech 2018–2020 jako replika zaniklého mlýna německého typu.[1][2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
V Borovnici původně stálo pět větrných mlýnů a několik mlýnů bylo postaveno i v okolních obcích. Poslední větrný mlýn německého typu v Čechách stál přibližně 2,5 kilometru východně od křižovatky.[3]
Mlýn postavil Augustin Hackel roku 1841 na pozemku Augustina Čeřovského domkáře z čp. 189. V roce 1943 byla pozemková parcela pod ním označena číslem 413. Mouka se zde mlela i během 2. světové války, po jejím skončení se přestal používat. Byl několikrát opravován, například roku 1966, kdy jej zasáhl blesk.[3]
V roce 1968 rozhodla Krajská památková správa o jeho rozebrání a převezení ke konzervaci do Hostinného. Uvažovalo se i o jeho přenesení do Dolánek, kde měl být součástí plánovaného skanzenu, nebo o umístění ve skanzenu ve Vrchlabí.[3]
30. června 1979 vzplanulo základové trámoví mlýna, které dosud nebylo odvezeno ke konzervaci, a při té příležitosti se obyvatelé Borovnice dozvěděli, že celý větrný mlýn ve Vrchlabí shnil a rozpadl se. Mlýn ale nebyl ve Vrchlabí, ale ve skanzenu v Kouřimi, kde pro nevhodné umístění se zbytky mlýna rozpadaly a pro rekonstrukci borovnického „větřáku“ nebyly použitelné.[3]
Ještě v roce 1965 provedla firma Stavoprojekt Hradec Králové dokumentaci mlýna, která posloužila při zhotovení jeho repliky v letech 2018–2020.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Půdorys větrného mlýna měl rozměry 5,5 x 5,3 metru a celkovou výšku 11,2 metru. Mlýnské složení pocházelo z roku 1878. Podle svého majitele je označován jako Haklův čp. 5 a je stále chráněn Státní památkovou správou. Jeho model vyrobený kolem roku 1925 je umístěn v Okresním muzeu v Nové Pace.[3]
Z mlýna se na místě dochovala původní kamenná podezdívka ve tvaru kříže. U ní je památník na připomínku jeho osudu.[3]
Mlýny v Borovnici[editovat | editovat zdroj]
V Borovnici původně pracovalo pět větrných mlýnů:
- Urbanův (50°30′8″ s. š., 15°38′9″ v. d.)[4]
- Neumannův (50°30′21″ s. š., 15°37′24″ v. d.)[5]
- Stuchlíkův (50°30′22″ s. š., 15°37′16″ v. d.)[6]
- Rolfův (50°30′39″ s. š., 15°37′49″ v. d.)[7]
- Haklův (50°30′7″ s. š., 15°38′13″ v. d.)[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Borovnice. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Tomáš Plecháč. Větrný mlýn v Borovnici je replika. Má ale všechno, co originál. IDnes.cz, Hradec Králové. 17.07.2020. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Větrný mlýn. Borovnice, oficiální stránky obce. [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Borovnice-Urbanův. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Borovnice-Neumannův. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Borovnice-Stuchlíkův. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Borovnice-Rolfův. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ Borovnice-Haklův. Povětrník. Databáze větrných mlýnů a čerpadel. Jan Doubek. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Větrný mlýn v Borovnici na Wikimedia Commons - Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
