Větrný mlýn (Břevnov)
| Větrný mlýn Větrník | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Břevnov,  Česko |
| Ulice | U Větrníku |
| Souřadnice | 50°5′17,14″ s. š., 14°21′4,67″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40416/1-1439 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Větrný mlýn holandského typu s přístavbami je usedlost čp. 40, nachází se na katastrálním území Břevnova, v městské části Praha 6, v lokalitě zvané podle ní Větrník. Stojí na okraji břevnovské klášterní zahrady a lesoparku při ulici U Větrníku, od které je oddělena vysokou zdí, v nadmořské výšce 360 m. Od roku 1958 je zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Již v zakládací listině břevnovského kláštera z roku 993 se vyjmenovávají mezi jeho vesnicemi Břevnov, Liboc, Veleslavín a Střešovice, hospodářský dvůr a pět mlýnů, z nichž tři u Vltavy byly vodní a dva nespecifikované.[2] Šlo o typické hospodaření klášterů. První obrazový doklad existence větrného mlýna na současném místě pochází z roku 1721, kdy byla vytištěna rytina celkového pohledu na areál břevnovského kláštera podle starší kresby Kiliána Ignáce Dientzenhofera.[3] Mlýn tedy vznikl nejpozději při této stavební etapě kláštera. Větrný mlýn má ve štítu na omítce vyrytý letopočet 1722, související snad s dientzenhoferovskou dostavbou Břevnovského kláštera. Byl součástí hospodářského dvora, který i s přilehlými pozemky náležel klášteru od jeho založení až do josefinských reforem. Některé starší písemné zdroje uvádějí, že na jeho místě dříve stál mlýn dřevěný.
Mlýn do roku 1794 mlel obilí pro klášter, pak jej zakoupil mlynář Jakub Kohoutek. V roce 1840 byl postaven druhý zděný mlýn, tzv. Malá věž, který byl funkční asi do roku 1900 a pak byl zbourán.[4] Jiný zdroj[5][6] uvádí zbourání v roce 1912. Tehdy usedlost získala rodina Opatrných a přestavěla na obytný dům, ke kterému připojila obytnou secesní budovu. Po vyvlastnění soukromého majetku byly budovy se zahradou roku 1958 prohlášeny za kulturní památku. V letech 1962-1990 byly využívány společně se sousedními panelovými novostavbami jako studentské koleje s menzou.[7] Po roce 1990 rodina Opatrných obě stavby i s pozemky získala v restituci zpět, postupně je opravila a po roce 2000 zde byl kromě restaurace zařízen i penzion s ohrazeným parkem, částí lesa a tenisovým kurtem.[5][6][8][9]
V roce 2020 byly nevyhovující zchátralé objekty studentské menzy a koleje jihozápadně od větrného mlýna zbourány a na jejich místě zahájena výstavba souvislého bloku třípatrových obytných domů, která má být hotova do konce roku 2023.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Větrný mlýn je třípodlažní válcová zděná stavba na kruhovém půdorysu, zakončená kuželovou střechou s vikýři krytou bobrovkami. Mlýn je devět metrů vysoký s průměrem 9 metrů.[10] Věž je členěna římsami a bosáží. V patrech jsou prolomena okna s půlkruhovým záklenkem a hlavním klenákem. Římsa je zdobená zubořezem a meandrem. K věži se přimyká šnekové schodiště.
Větrné kolo pohánělo mlýnské složení a pilu.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 152484 : větrný mlýn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Codex diplomaticus Bohemiae, I., s. 375, č. 348
- ↑ VILÍMKOVÁ Milada, PREISS Pavel, Ve znamení břevna a růží. Vyšehrad Praha 1989, s. 82-86, reprodukce rytiny z fondů Národního archivu ČR
- ↑ větrný mlýn Větrník se zahradou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c JANOŠKA. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 9788072771530, ISBN 8072771531. OCLC 53034893 S. 127, 128.
- ↑ a b Donín | Detail mlýnu (sic!) | Databáze větrných mlýnů a čerpadel v českých zemích. www.povetrnik.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
- ↑ STEHLIKOVÁ, 1994, s. 30
- ↑ Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. vetrnemlyny.unas.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
- ↑ RYSKA, Petr. Víte o větrném mlýnu v Praze?. www.prahaneznama.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
- ↑ BŘEVNOVSKÝ MLÝN - PRAHA 6 - Praha hl.m. - Technické zajímavosti - Mlýny - Břevnov - InfoČesko. www.infocesko.cz [online]. [cit. 2019-07-17]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- JANOŠKA, Martin. Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 179 s. ISBN 8072771531.
- BERAN, Lukáš, ed.; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozšířené. vyd. Praha: České vysoké učení technické, 2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola 15 - Severozápadní Praha: č. 303, s. 253.
- STEHLÍKOVÁ, Dana: Břevnovský klášter a okolí. Vydalo Arciopatství benediktinů u sv. Markéty v Břevnově, Praha 1994, s. 31
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu větrný mlýn Větrník na Wikimedia Commons - Praha Břevnov (menší mlýn) na Povětrník, databáze větrných mlýnů a čerpadel
