Turnovská stupňovina
| Turnovská stupňovina | |
|---|---|
 Turnov, vrch Sokol, Jizerské hory z vrchu Mužský | |
| Nejvyšší bod | 563 m n. m. (Sokol) |
| Rozloha | 86,8 km² |
| Nadřazená jednotka | Turnovská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Českodubská pahorkatina Mnichovohradišťská kotlina Vyskeřská vrchovina Jičínská kotlina Ještědsko-kozákovský hřbet |
| Podřazené jednotky | Sokolská vrchovina Klokočsko-rovenské kuesty Rovenská brázda Libuňská brázda[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | pískovec, prachovec vulkanity |
| Povodí | Jizera, Libuňka |
| Souřadnice | 50°33′18″ s. š., 15°13′59″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turnovská stupňovina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Turnovské pahorkatiny, ležící v okresech Jičín, Semily a Jablonec nad Nisou. Území okrsku vymezují na severu sídla Malá Skála a Turnov, zúžený pás okrsku směřuje na jihovýchod přes Rovensko pod Troskami a Libuň až zhruba po Jinolice.
Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]
Okrsek Turnovská stupňovina náleží do celku Jičínská pahorkatina a podcelku Turnovská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Sokolská vrchovina na severu, Klokočsko-rovenské kuesty na severu a v centru, Rovenská brázda při severovýchodním okraji a Libuňská brázda při jihozápadním okraji. Stupňovina sousedí s dalšími okrsky Turnovské pahorkatiny (Českodubská pahorkatina a Mnichovohradišťská kotlina na severozápadě, Vyskeřská vrchovina na západě až jihu, Jičínská kotlina na jihovýchodě) a s Ještědsko-kozákovským hřbetem na severu až východě.[1]
Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]
Nejvyšším vrcholem Turnovské stupňoviny je Sokol (563 m n. m.).
- Sokol (563 m), Sokolská vrchovina
- Drábovna (465 m), Sokolská vrchovina
- Klokočské skály (458 m), Klokočsko-rovenské kuesty
- Zbiroh (452 m), Sokolská vrchovina
- Čertí kopeček (433 m), Rovenská brázda
- Dubecko (399 m), Klokočsko-rovenské kuesty
- Javornická horka (373 m), Libuňská brázda
- Bor (360 m), Klokočsko-rovenské kuesty
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.