Tunel Mezno
| Tunel Mezno | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 840 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°32′24,5″ s. š., 14°37′40,4″ v. d. |
  tunel Mezno | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tunel Mezno je ražený železniční dvoukolejný tunel na trase IV. železničního koridoru na trati Benešov u Prahy – České Budějovice v úseku Votice–Sudoměřice mezi obcemi Mezno a Střezimíř v okrese Benešov.[1] Uveden do provozu byl 1. července 2022.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V rámci modernizace IV. železničního koridoru byly v srpnu 2018 zahájeny hloubicí práce vjezdového portálu, v srpnu 2019 pak u výjezdového portálu. Dne 11. září 2019 byla zahájena ražba dvojkolejného železničního tunelu mezi obcemi Mezno a Střezimíř na trati Benešov u Prahy – České Budějovice v úseku Votice–Sudoměřice. Tunel o délce 840 m byl proražen 14. srpna 2020.[2][3][4] Celý úsek byl uveden do provozu 1. července 2022 pouze jednokolejně,[5] k zahájení plnohodnotného dvojkolejného provozu došlo 1. září 2022.[6]
Za výjezdovým portálem je zastávka Střezimíř a ve vzdálenosti asi 800 m se nachází železniční stanice Červený Újezd.[7]
Na zpoždění výstavby mělo vliv mimo jiné získání povolení pro velkoplošné odstřely, u tunelu se jednalo o obě stavební jámy portálů, a také dopad pandemie covidu-19. Zhotovitelem stavby je společnost OHL ŽS.[8]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Středočeská pahorkatina, v celku Vlašimská pahorkatina s podcelkem Votická vrchovina s okrskem Miličínská vrchovina.[9] V geologické jednotce Českém masivu – moldanubikum.
Litologie[editovat | editovat zdroj]
Pod kvartérními sedimenty je pararula, místy migmatizovaná s intruzivními tělesy, které jsou zastoupeny granitoidy (křemen, aplit, pegmatit) a ultramafickými horninami (stavrit). Kvartérní sedimenty jsou tvořeny štěrkopísčitými sedimenty. V oblasti ražby se nachází zlomová zóna (staničení TM 261–274 a v TM 592–607). Mocnost nadloží tunelu se pohybuje v rozmezí 6 až 26,3 m.[10]
Ražba tunelu[editovat | editovat zdroj]
Ražba probíhala Novou rakouskou tunelovací metodou na úseku dlouhém 768 m. Oba portály byly hloubené, u vjezdového portálu v délce 48 m u výjezdového v délce 24 m. Hloubení vjezdového portálu bylo zahájeno v srpnu 2018, výjezdového portálu v srpnu 2019. Trhací práce u výjezdového portálu byly zahájeny 24. července 2019. Ražba tunelu probíhala od výjezdového (pražského) portálu.[11] V období květen–červen 2019 byla vně stavební jámy vjezdového portálu vybudována podzemní těsnící stěna pro ochranu vodních zdrojů.[12]
Příčný profil výrubu byl od 101,7 m² až po 119,5 m². Horizontální profil byl rozdělen na kalotu, jádro a počvu. Po odstřelu a mechanickém odklizení výrubu v kalotě bylo provedeno začištění líce výrubu a zastříkání nadvýrubu. Následovaly nástřiky betonu a instalace ocelových sítí primárního ostění v tloušťce od 150 do 400 mm. V jádru probíhala ražba střídavě z pravé a levé strany, aby byl zachován přístup na rampu kaloty. Po odstranění rubaniny bylo přistoupeno k odstranění patek kaloty a napojení na její ostění s následným zhotovením primárního ostění. Po vyražení kaloty a jádra byla odtěžována počva a provedena betonáž základových patek a dna tunelu. Po vyražení tunelu bylo pomocí bednicího vozu provedeno definitivní ostění s mezilehlou izolací. Tloušťka ostění je 400 mm v pasech o délce 12 m.[13][10]
Data[editovat | editovat zdroj]
Tunel je dlouhý 840 m, ve směrovém pravostranném oblouku o poloměru 1401,8 m, u vjezdového portálu stoupá ve sklonu 4,461 ‰ a od vrcholu oblouku klesá ve sklonu 8,012 ‰.
Šířka 13,50 m výška, 9,92 m, výška kaloty 6,12 m, vnitřní poloměr definitivního ostění je 5,7 m. Po obou stranách ve vzdálenosti po 24 m jsou záchranné výklenky. Osová vzdálenost kolejišť je 4 m.[10]
Navrhovaná rychlost 160 km/h a 200 km/h.[14]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SUDOVO home. Modernizace trati [online]. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online.
- ↑ Tunel Mezno je proražen [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ ŽELEZNÝ, Eduard. Tunel v Mezně proražen, práce trvaly skoro rok. www.skypaper.cz [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Sudoměřice – Votice: tunel Mezno proražen. Slavnostní ukončení proběhlo za minimálního zájmu [online]. 2020-08-14 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Na trať mezi Sudoměřice a Votice se vrací vlaky, modernizace úseku se blíží ke konci [online]. Správa železnic [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Mezi Sudoměřicemi a Voticemi se od čtvrtka bude jezdit po dvou kolejích [online]. Zdopravy.cz, 2022-08-31 [cit. 2023-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Začíná příprava na ražbu tunelu Mezno na 4. koridoru [online]. 2019-06-03 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Sudoměřice – Votice: ražba tunelu Mezno zahájena [online]. 2019-09-11 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Mezno. aopkcr.maps.arcgis.com [online]. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c CzTA : 2021. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ SIMBA. Zahájeny trhací práce na tunelu Mezno [online]. 2019-07-24 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online.
- ↑ HALLA, J. A. Postup prací na tunelech Mezno a Deboreč [online]. 2019-09-12 [cit. 2021-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Tunely Mezno, Deboreč. www.ita-aites.cz [online]. [cit. 2021-09-07]. Dostupné online.
- ↑ Stovky milionů za 200 km/h. Koridor Sudoměřice - Votice se otevře o rok později [online]. 2020-09-05 [cit. 2021-09-11]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu tunel Mezno na Wikimedia Commons - Modernizace trati Sudoměřice-Votice
