Trutnov hlavní nádraží
| Trutnov hlavní nádraží | |
|---|---|
 Trutnov hlavní nádraží | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Město | Trutnov |
| Ulice | Říční |
| Souřadnice | 50°33′54,37″ s. š., 15°54′38,95″ v. d. |
  Trutnov hlavní nádraží | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 570200[1] |
| Tratě | 032, 040, 043, 045, 047 |
| Nadmořská výška | 415 m n. m. |
| V provozu od | 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | 1. kategorie (návěstidla nezávislá na výměnách)[1] |
| Dopravní koleje | 8[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Městská hromadná doprava (autobusy) |
| Služby ve stanici |          |
| Kód památky | 12326/6-5592 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Trutnov hlavní nádraží (zkráceně Trutnov hl. n.) je železniční stanice v Trutnově, druhém největším městě Královéhradeckého kraje, nedaleko nábřeží řeky Úpy. Leží v km 124,765 trati Trutnov hl. n. - Chlumec n. Cidlinou, v km 124,765 trati Jaroměř – Trutnov hl. n. a v km 0,000 trati Trutnov hl.n. – Svoboda nad Úpou.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vystavěna Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB), první výkop byl proveden 6. března 1869. Autorem univerzalizované podoby stanice pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. V Trutnově již existovala železniční stanice Trutnov v majetku Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, ta byla po propojení a zahájení pravidelného provozu v říjnu 1870 přejmenována na Poříčí (od roku 1947 pak Trutnov-střed).
21. prosince téhož roku byla otevřena trať do Kunčic nad Labem a na trati se objevily první smíšené vlaky (souprava o osobních i nákladních vagónech). Vzhledem k nedaleké hranici s Pruskem fungoval od počátku ve stanici celní úřad. Na celé nové trati jezdily v době zbudování nádraží tři dvojice smíšených vlaků denně. Roku 1873 rozhodla ÖNWB o zřízení železničních strojíren kvůli přetížení v depu ve Velkém Oseku.
Po prodloužení železnice z Kunčic směrem na Svobodu nad Úpou v roce 1871 sloužila stanice Trutnov k přestupu cestujícím do Janských Lázní. Na počátku nového století tu jezdilo již 12 až 16 vlaků denně a roční obrat cestujících byl tehdy v Trutnově 560 000 osob.
V roce 2008 získalo trutnovské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.
Nedaleko stanice na opačném břehu Úpy je umístěno městské autobusové nádraží.
Popis stanice[editovat | editovat zdroj]
Stanice disponuje celkem osmi dopravními kolejemi. Ve stanici jsou celkem čtyři jednostranná nástupiště (č. 1 o délce 217 m u koleje č. 3, č. 2 o délce 227 m u koleje č. 1, č. 3 o délce 217 m u koleje č. 2 a č. 4 o délce 200 m u koleje č. 4), všechna mají výšku nástupní hrany ve výšce 300 mm nad temenem kolejnice. Příchod na nástupiště je umožněn pomocí přechodů přes koleje.[2]
Stanice je vybavena mechanický zabezpečovacím zařízením bez závislosti světelných návěstidel na poloze výhybek. Výhybky jsou přestavovány ručně staničními dozorci ze tří stavědel (označených St I, St II a St III) a jsou zajištěny výměnovými zámky.[2]
Provoz v úseku Trutnov hl. n. - Pilníkov je zabezpečován telefonickým dorozumíváním, traťový úsek směr Trutnov střed je vybaven automatickým hradlem bez oddílových návěstidel. Trať Trutnov hl. n. - Svoboda nad Úpou není vybavena traťovým zabezpečovacím zařízením.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Mil. ŠTĚPÁN, časopis Horské prameny, 1949, ročník IV., číslo 7 a 8.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Trutnov hlavní nádraží na Wikimedia Commons - Trutnov hl.n. zvolen nejkrásnějším nádražím roku 2008
- Profil stanice na stránkách Českých drah
- Historie stanice
- Železniční stanice v okrese Trutnov
- Železniční stanice otevřené v roce 1870
- Železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov
- Železniční trať Jaroměř–Trutnov
- Železniční trať Trutnov – Teplice nad Metují
- Železniční trať Trutnov – Svoboda nad Úpou
- Železniční trať Trutnov–Sędzisław
- Dopravní stavby v Trutnově
- Kulturní památky v Trutnově