Trutnov hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Trutnov hlavní nádraží
Trutnov hlavní nádraží
Trutnov hlavní nádraží
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MěstoTrutnov
UliceŘíční
Souřadnice
Trutnov hlavní nádraží
Trutnov hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice570200[1]
Tratě032, 040, 043, 045, 047
Nadmořská výška415 m n. m.
V provozu od1870
Zabezpečovací zařízení1. kategorie (návěstidla nezávislá na výměnách)[1]
Dopravní koleje8[1]
Nástupiště (nástupní hrany)4 (4)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCTAXIVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Kód památky12326/6-5592 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trutnov hlavní nádraží (zkráceně Trutnov hl. n.) je železniční stanice v Trutnově, druhém největším městě Královéhradeckého kraje, nedaleko nábřeží řeky Úpy. Leží v km 124,765 trati Trutnov hl. n. - Chlumec n. Cidlinou, v km 124,765 trati Jaroměř – Trutnov hl. n. a v km 0,000 trati Trutnov hl.n. – Svoboda nad Úpou.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vystavěna Rakouskou severozápadní dráhou (ÖNWB), první výkop byl proveden 6. března 1869. Autorem univerzalizované podoby stanice pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. V Trutnově již existovala železniční stanice Trutnov v majetku Jihoseveroněmecké spojovací dráhy, ta byla po propojení a zahájení pravidelného provozu v říjnu 1870 přejmenována na Poříčí (od roku 1947 pak Trutnov-střed).

21. prosince téhož roku byla otevřena trať do Kunčic nad Labem a na trati se objevily první smíšené vlaky (souprava o osobních i nákladních vagónech). Vzhledem k nedaleké hranici s Pruskem fungoval od počátku ve stanici celní úřad. Na celé nové trati jezdily v době zbudování nádraží tři dvojice smíšených vlaků denně. Roku 1873 rozhodla ÖNWB o zřízení železničních strojíren kvůli přetížení v depu ve Velkém Oseku.

Po prodloužení železnice z Kunčic směrem na Svobodu nad Úpou v roce 1871 sloužila stanice Trutnov k přestupu cestujícím do Janských Lázní. Na počátku nového století tu jezdilo již 12 až 16 vlaků denně a roční obrat cestujících byl tehdy v Trutnově 560 000 osob.

V roce 2008 získalo trutnovské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.

Nedaleko stanice na opačném břehu Úpy je umístěno městské autobusové nádraží.

Popis stanice[editovat | editovat zdroj]

Stanice disponuje celkem osmi dopravními kolejemi. Ve stanici jsou celkem čtyři jednostranná nástupiště (č. 1 o délce 217 m u koleje č. 3, č. 2 o délce 227 m u koleje č. 1, č. 3 o délce 217 m u koleje č. 2 a č. 4 o délce 200 m u koleje č. 4), všechna mají výšku nástupní hrany ve výšce 300 mm nad temenem kolejnice. Příchod na nástupiště je umožněn pomocí přechodů přes koleje.[2]

Stanice je vybavena mechanický zabezpečovacím zařízením bez závislosti světelných návěstidel na poloze výhybek. Výhybky jsou přestavovány ručně staničními dozorci ze tří stavědel (označených St I, St II a St III) a jsou zajištěny výměnovými zámky.[2]

Provoz v úseku Trutnov hl. n. - Pilníkov je zabezpečován telefonickým dorozumíváním, traťový úsek směr Trutnov střed je vybaven automatickým hradlem bez oddílových návěstidel. Trať Trutnov hl. n. - Svoboda nad Úpou není vybavena traťovým zabezpečovacím zařízením.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Plánek stanice Trutnov hlavní nádraží. Portál Provozování dráhy. SŽDC, leden 2018. 
  2. a b c d Staniční řád železniční stanice Trutnov hlavní nádraží. Hradec Králové: Správa železnic, 2021. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Mil. ŠTĚPÁN, časopis Horské prameny, 1949, ročník IV., číslo 7 a 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]