Trigonálně prizmatická molekulová geometrie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Trigonálně prizmatická molekulová geometrie je molekulová geometrie, ve které je šest atomů, skupin atomů, nebo ligandů, uspořádáno kolem centrálního atomu takovým způsobem, že vytváří vrcholy trojbokého hranolu.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Část krystalové mřížky [Te6](O3SCF3)2; délky stran trojúhelníků činí 270 pm a jejich vzdálenosti 306 pm.[1]

Prvním popsaným komplexem s touto geometrií se stal hexamethylwolfram (W(CH3)6).[2]

Trigonálně prizmatické hexamethylové komplexy, jak neutrální, jako jsou Mo(CH3)6 a Re(CH3)6, tak i iontové, například Ta(CH3) 
6
  a Zr(CH3) 
6
 , vytvářejí i další přechodné kovy.[2]

Trigonálně prizmatický je rovněž komplex Mo(S−CH=CH−S)3, u nějž může každá S−CH=CH−S skupina sloužit jako bidentátní ligand, kde se na kov navazují dva atomy síry.[2] Koordinační geometrie je zde, se šesti atomy síry okolo molybdenu, podobná jako u sulfidu molybdeničitého (MoS2).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trigonal prismatic molecular geometry na anglické Wikipedii.

  1. C. Schulz; J. Daniels; T. Bredow; J. Beck. The Electrochemical Synthesis of Polycationic Clusters. Angewandte Chemie International Edition. 2016, s. 1173–1177. DOI 10.1002/anie.201507644. PMID 26632775. 
  2. a b c HOUSECROFT, Catherine E.; SHARPE, Alan G. Inorganic chemistry. 2. ed., [Nachdr.]. vyd. Harlow: Prentice Hall, 2001. 949 s. Dostupné online. ISBN 978-0-13-039913-7.