Thomas Wyatt
| Thomas Wyatt | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. září 1521 Chatham |
| Úmrtí | 11. dubna 1554 (ve věku 32 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Povolání | politik |
| Choť | Jane Haute (od 1537)[1] |
| Děti | Anne Wyatt[2][3] George Wyatt[2] Jane Wyatt[3] |
| Rodiče | Thomas Wyatt[2] a Elizabeth Brooke |
| Příbuzní | Anne Wyatt (sourozenec) Sir William Twysden, 1st Baronet[2], Margaret Twysden[3] a Jane Twisden[3] (vnoučata) |
| Funkce | poslanec anglického parlamentu Member of the 1547-1552 Parliament |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thomas Wyatt [vajat] (10. září 1521 – 11. dubna 1554) byl anglický povstalec za vlády Marie Tudorovny. Jeho povstání dostalo název "Wyatt's rebellion" (Wyattovo povstání).
Život[editovat | editovat zdroj]
Thomas Wyatt byl synem sira Thomase Wyatta, což byl známý anglický básník a diplomat, prý první milenec druhé ženy Jindřicha VIII. Anny Boleynové. V 15 letech přišel ke dvoru a v roce 1547 bojoval s Jindřichem VIII. proti Francouzům. Později doprovázel svého otce do Španělska, kde se stal svědkem chování španělské inkvizice. Tyto zkušenosti z něj udělaly zapřisáhlého nepřítele Španělska. Po smrti svého otce roku 1542 zdědil Allingtonský zámek a Boxleyské opatství. Během dospívání byl několikrát zadržen za výtržnosti v opilém stavu, a jednou ho a jeho společníky zavřeli i do Toweru.
Wyattovo povstání[editovat | editovat zdroj]
Až do roku 1553 žil poklidně na svém panství. Pak ale zemřel Eduard VI. a situace v Anglii se začala komplikovat. Po smrti Eduarda se Wyatt přidal k neúspěšnému pokusu dosadit na anglický trůn Lady Jane Grey místo Marie I. I když tento pokus selhal, Wyatt unikl trestu. Až do zasnoubení Marie s Filipem II. Španělským se nijak neangažoval v politice, ale po vyhlášení zásnub se přidal ke spiknutí, které mělo za úkol zabránit tomuto sňatku. Naplánovali společné povstání, ale Wyatt dohodu nedodržel a povstal mnohem dříve než byli ostatní připraveni. Přitáhl do Londýna s třemi tisíci muži a prohlásil: "Nechceme činit újmu královně, chceme však lepší radu a rádce." Ačkoliv královně byla nabízena možnost utéci do Windsoru, zůstala v Londýně s tím, že se Wyattovi postaví. Nakonec to nebylo nutné, Wyatt sám udělal osudovou chybu a odtáhl s vojskem do Kingstonu, kde ho porazila královská armáda. Nedlouho po porážce bylo popraveno sto rebelů, včetně Thomase Wyatta. Ostatní plánované vzpoury vyšly naprázdno. Wyattova vdova a pět dětí měli být podle dobových zvyků vyhnáni na ulici, královna Marie jim však udělila malou penzi.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kenneth O. Morgan, Dějiny Británie. Praha: NLN 1999
- ZÍKOVÁ, Marcela. Anglie za vlády Marie I. Tudorovny. Wyattovo povstání. Historický obzor, 2005, 16(3/4), s. 50-62. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Wyatt na Wikimedia Commons - Thomas Wyatt v Encyclopedia Britannica 1911
