Teteven
| Teteven Тетевен | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°55′4″ s. š., 24°15′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 412 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Lovečská |
| Obština | Teteven |
  Teteven | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 8 991 (2022[1]) |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Vznik | 1421 |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 5700 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Teteven (bulharsky Тетевен) je město v Bulharsku s přibližně 10 tisíci obyvateli. Je centrem obštiny Teteven v Lovečské oblasti. Leží na řece Vit 110 km severovýchodně od Sofie.[2] V okolí města se nachází pohoří Stara Planina s horami Petrachilja, Ostrič a Červen. Díky horské přírodě je Teteven důležitým turistickým střediskem, tradici zde má i dřevozpracující průmysl.
Nachází se zde historické muzeum, Gloženský monastýr a monastýr svatého Ilji, vodopád Skoka a jeskyně Saeva Dupka.[3] Městský svátek připadá na 1. listopadu. Vyhlášenou místní specialitou je rybí polévka salamura.
Spisovatel Ivan Vazov prohlásil: „Dokud jsem nepoznal Teteven, byl jsem v Bulharsku jako cizinec.“
Historie[editovat | editovat zdroj]
Katastr Tetevenu byl osídlen přinejmenším od 11. století př. n. l., což dokládá nález keramiky ze starší doby železné na vrcholu Treskavec (1051 m.). Obyvateli byli Thrákové z kmene Serdů.[4] Jméno města poprvé zmiňují zápisy z roku 1421, v pozdějších písemných materiálech je zapsáno pod názvem Tetüven nebo Tetüvene. Předpokládá se, že je odvozeno z příjmení rodiny Teťo, která se zde usadila a sídlo založila. Podle jiných názorů je název města odvozen od slova tětiva, protože město je nataženo jako tětiva podél řeky Vit. V 16. – 17. století město vzkvétalo, bylo tu 27 druhů řemesel a místní obchodníci byli napojeni na mezinárodní obchod. Město dostalo přezdívku Altin Teteven (Zlatý Teteven). V roce 1801 bylo město téměř úplně zničeno a vypáleno při vpádu kardžalijských nájezdníků; z 3 000 domů ve městě zůstaly jen čtyři. Město se pomalu vzpamatovalo a v 50. až 60. letech 19. století se stalo opět jedním z řemeslných center Bulharska, a to především v krejčovství, kožešnictví a řezbářství. Město bylo spravováno jako vakf. V roce 1871 zde Vasil Levski založil revoluční výbor, ale byli v něm zrádci, takže byl podobně jako okolní výbory rozprášen a mnozí jeho členové zatčeni a uvezněni. Podobná situace se opakovala po dubnovém povstání v roce 1876.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Ve městě žije 8 991 obyvatel a je zde trvale hlášeno 9 867 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[5][p 1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2022 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2022-12-15 [cit. 2022-12-27]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Town Teteven. Guide Bulgaria [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Teteven, a haven in the Balkan Range keeping an ancient spirit and traditions. bnr.bg [online]. [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ IVANOV, Ivan T.; KAMENOV, Lilko D. Данни за металургична дейност през антчността на връх Трескавец. In: От региалното към нациалното, 5-6 септ. 2012 Трявна. В. Търново: Абагар, 2012-09-06. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2022-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Teteven na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
