Tawakkul

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tawakkul (arabsky: تَوَكُّل‎) je arabský termín z islámské teologie označující spoléhání se na Boha. Je jedním z nejdůležitějších témat islámské etiky. Toto zbožné spolehnutí závisí na víře v absolutní Boží moc. Je zmíněno v Koránu 65:3: A tomu, kdo spoléhá se na Boha, tomu On postačí, vždyť Bůh uskutečňuje rozkaz svůj a Bůh ustanovil pro věc každou rozměr její. Tawakkul jako teologický koncept poprvé zpracoval Šaqiq al-Balchí.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1939-, Kropáček, Luboš,. Súfismus : dějiny islámské mystiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Vyšehrad 341 s., [16] s. obr. příl. s. ISBN 9788070218174, ISBN 8070218177. OCLC 228782386