Tanvald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tanvald
Budova tanvaldské radnice
Budova tanvaldské radnice
Znak města TanvaldVlajka města Tanvald
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTanvald
Obec s rozšířenou působnostíTanvald
(správní obvod)
OkresJablonec nad Nisou
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel6 070 (2023)[1]
Rozloha12,45 km²[2]
Nadmořská výška455 m n. m.
PSČ468 41
Počet domů1 028 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduPalackého 359
468 41 Tanvald
meu@tanvald.cz
StarostaMgr.Vladimír Vyhnálek (SLK)
Oficiální web: www.tanvald.cz
Tanvald
Tanvald
Další údaje
Kód obce563820
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tanvald (německy Tannwald, v překladu „jedlový les“) je město, které se nachází v okrese Jablonec nad NisouLibereckém kraji. Jeho původní obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti. Ve městě žije přibližně 6 100[1] obyvatel, 6 706 obyvatel zde žilo počátkem roku 2012 a 6 836 v roce 2006.

Město sousedí na severu s městem Desná (k. ú. Desná I a Desná II; železniční stanice Desná je na území Tanvaldu) a s obcí Albrechtice v Jizerských horách, na severozápadě přes řeku Kamenici s obcí Jiřetín pod Bukovou, na jihozápadě přes Kamenici s městem Smržovka, na jihu s městem Velké Hamry (k. ú. Velké Hamry a Bohdalovice) a na západě s katastrálním územím Příchovice (obec Kořenov).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o dřevařské osadě na levém břehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravděpodobně byla součástí Smržovky; samostatnou vsí se stal začátkem 17. století.[4] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1611.[zdroj?]

Zpočátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemědělskou prací. Začátkem 18. století se zde začal pěstovat len a vyrábět příze, v polovině 18. století se v Tanvaldě uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Počátkem 19. století byly v Tanvaldě i dva mlýny, dvě brusírny skla a dvě bělidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu průmyslu přibyla strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Opravárenská dílna přádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna.[4] V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklářské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z 15 na 12 hodin a snižování podílu dětských dělníků, hospodářská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezaměstnanosti a stávek, z nichž nejznámější byla svárovská stávka (Svárov tehdy patřil k Šumburku).[4] Zchudnutí oblasti bylo způsobeno nedostatkem bavlny za první světové války a protržením přehrady na Bílé Desné roku 1916. Roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba. Vysokou nezaměstnanost a zastavení výroby v některých továrnách způsobila světová hospodářská krize v letech 1929–1933.[4]

V roce 1869 měl Tanvald i s osadou Žďár asi 2400 obyvatel, počátkem 20. století asi 3500 obyvatel, převážně Němců. V letech 1848–1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem. V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na městys a v roce 1905 na město. Od roku 1897 měla hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické veřejné osvětlení. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s věznicí a roku 1909 byla dokončena secesní budova radnice. Z roku 1930 pochází městské koupaliště a z roku 1931 městské kino. Roku 1942 byl nařízením německých říšských úřadů Šumburk připojen k Tanvaldu a zároveň byl od Šumburku odtržen Svárov a připojen k Velkým Hamrům.[4]

Mezi převážně německým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetoněmecká strana, v rámci Sudet byl Tanvald roku 1938 připojen k Německu a bylo zrušeno české vyučování. Místní textilní firmy vyráběly výstroj pro německou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro nuceně nasazené Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.[4]

Po roce 1945 byla většina původního obyvatelstva vysídlena a domy obydleli Češi z vnitrozemí. Znárodněním zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.[4]

V Tanvaldě bylo koncem roku 1947 novinářům předvedeno techniky Československého rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kteří navázali na pokusy německých výzkumníků z továrny Palme-Stumpe, první československé televizní vysílání – další vývoj pak převzal podnik Tesla a další výzkumné ústavy. Ve znárodněných Riedlových sklárnách se vyráběly první československé televizní obrazovky.[4]

V 60. až 80. letech vzniklo panelové sídliště Výšina, v 80. letech malé panelové sídliště Šumburk (144 bytů).[4]

Po roce 1989 byla průmyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch. Na Špičáku ve směru od Albrechtic a Jiřetína pod Bukovou (na jehož území je železniční zastávka Tanvaldský Špičák) je lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou a několika lyžařskými vleky. Jeden lyžařský vlek je také nad Českým Šumburkem.

Žďár[editovat | editovat zdroj]

Žďár vznikal na východním úpatí Špičáku jako malorolnická osada v 17. století. Zmínka z roku 1647 o tanvaldském rychtáři Adamu Fischerovi dokládá nejstarší osídlení ve Žďáře (pozdější č. p. 1). Kolem roku 1700 se osada osamostatnila a roku 1772 v ní bylo provedeno samostatné číslování domů. Patřila k panství ve Smržovce a k farnosti a škole v Albrechticích, v zimě se vyučovalo v pronajaté místnosti ve Žďáře. Po roce 1848 byl Žďár připojen k Tanvaldu.[4]

V 19. a 20. století zde vznikla strojová přádelna bavlny (č. p. 44, postavena 1857), čtyři brusírny skla (jedna z nich, v č. p. 118, zaměřená na broušení optického skla), sirkárna a jatka (č. p. 100, rok 1903).[4]

Roku 1891 byla postavena jednotřídní škola (č. p. 90), roku 1907 vícetřídní škola (č. p. 105).

První hasičský spolek ve Žďáře byl založen roku 1883, nový pak roku 1936.[4]

Šumburk nad Desnou[editovat | editovat zdroj]

Šumburk nad Desnou je dnes vnímán jako integrální součást Tanvaldu, na jeho území se nachází hlavní tanvaldské nádraží.

Šumburk má podobně jako Tanvald počátky na začátku 17. století a jeho obyvatelé se zabývali zpracováním lnu, později i bavlny. Obyvatelé výše položených osad Hoření Šumburk a Český Šumburk se zabývali zemědělstvím. Roku 1880 měl Šumburk asi 2200 obyvatel.[4]

V srpnu 1901 byl v Šumburku vysvěcen nový kostel sv. Františka z Assisi. Roku 1906 byl Šumburk povýšen na městys a roku 1925 na město. Roku 1942 byla nařízením německých říšských úřadů většina Šumburku připojena k Tanvaldu s výjimkou Svárova, který byl připojen k Velkým Hamrům.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Celkový pohled na město

V letech 1847–1850 byla přes Tanvald vybudována státní silnice Liberec–Trutnov (dnešní silnice I/14).[4] Silnice I/10 (po níž je v tomto úseku vedena mezinárodní silnice E65) vede do Tanvaldu od Turnova a Železného Brodu a pokračuje v souběhu se silnicí I/14 směrem na Harrachov. Ve městě zastavují regionální i dálkové autobusové linky, jedna nepříliš frekventovaná okružní linka plní roli městské dopravy. Autobusové nádraží (Tanvald Centrum) se nachází u křižovatky v dolní části Tanvaldu, některé spoje jezdily přes Šumburk k vlakovému nádraží Tanvald. Což se ale změnilo v roce 2012, kdy město nechalo vybudovat Terminál u železniční stanice za 2 126 588,00 Kč. Teď tam jezdí 90% spojů a navazují i na vlakové spoje Liberec – Harrachov a Tanvald – Železný Brod – Turnov – Praha.

V roce 1875 byla do Šumburku přivedena železniční trať z Železného Brodu a v roce 1894 trať od Liberce a Jablonce nad Nisou. V létě 1902 byl zahájen provoz na ozubnicové železniční trati z Šumburku do Kořenova a ještě téhož roku až do Hirschbergu (dnes Jelení Hora v Polsku).[4] V letech 19452010 byl provoz přes hranice dlouhodobě přerušen.

V současnosti[kdy?] má Tanvald spojení rychlíky společnosti ARRIVA vlaky s Turnovem a Prahou a četnými osobními vlaky s Jabloncem a Libercem, dále se Železným Brodem a s Kořenovem/Harrachovem, odkud lze několikrát denně pokračovat do polské Szklarské Poręby. Dopravu na této trati zajišťují České dráhy.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Tanvald (pravý břeh Desné a levý břeh Kamenice před jejich soutokem), zahrnuje při Kamenici sídelní lokality Horní Tanvald a Výšina, kopec Špičák (831 m n. m.) a severozápadně od něj sídelní lokalitu Valašsko
  • Žďár (v severní části katastrálního území Tanvald, k Tanvaldu připojen 1848)
  • Šumburk nad Desnou (východní část města, levý břeh Desné, k Tanvaldu připojen 1942), zahrnuje sídelní lokality Český Šumburk, Kamenné Mlýny, Popelnice)

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. a b c d e f g h i j k l m n o p Tanvald – historie města a okolí, web města

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]