Třída Trento
| Třída Trento | |
|---|---|
 Trieste | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Regia Marina |
| Typ | těžký křižník |
| Lodě | 2 |
| Zahájení stavby | 1925 |
| Spuštění na vodu | 1926–1927 |
| Uvedení do služby | 1928–1929 |
| Osud | potopeny |
| Nástupce | třída Zara |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 10 344 tn (standardní) 13 334 tn (plný) |
| Délka | 196,96 m |
| Šířka | 20,6 m |
| Pohon | 4 turbínová soustrojí 12 kotlů 150 000 hp |
| Rychlost | 35 uzlů |
| Posádka | 723 |
| Výzbroj | 8× 203mm kanón (4×2) 16× 100mm kanón (8×2) 4× 40mm kanón (4×1) 4× 12,7mm kulomet 8× 533mm torpédomet |
| Pancíř | 70mm boky 50mm paluba 100mm věže |
| Letadla | 1× katapult 3× hydroplán |
Třída Trento byla první třída těžkých křižníků italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1929–1943. Některé prameny do této třídy řadí také pozdější těžký křižník Bolzano. Na základě třídy Trento byly rovněž vyvinuty argentinské těžké křižníky třídy Veinticinco de Mayo.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. Jejich stavba byla zahájena v roce 1925 a dokončeny byly v letech 1928–1929.
Jednotky třídy Trento:
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| Trento | 1925 | 4. října 1927 | 3. dubna 1929 | Dne 15. června 1942 potopen britskou ponorkou HMS Umbra. |
| Trieste | 1925 | 24. října 1926 | 21. prosince 1928 | Dne 10. dubna 1943 potopen v přístavu La Maddalena na Sardinii spojeneckým letectvem. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj tvořilo osm 203mm/50 kanónů ve čtyřech dvoudělových věžích, které byly rozmístěny po dvou na přídi a zádi trupu. Děla měla dostřel 27 500 metrů. Doplňovalo je šestnáct kanónů sekundární ráže 100 mm a protiletadlová výzbroj v podobě čtyř 40mm kanónů a čtyř 12,7mm kulometů. Plavidla také nesla čtyři dvojité torpédomety a jeden katapult se třemi hydroplány.
Pancéřování bylo poměrně silné. Boky kryl pancéřový pás o síle 70 mm, který shora uzavírala pancéřová paluba o síle 50 mm. Čela dělových věží měla sílu 100 mm. U následující třídy Zara bylo pancéřování ještě zesíleno, u posledního italského těžkého křižníku Bolzano, se konstruktéři k tomuto řešení vrátili. Pohonný systém tvořila čtyři turbínová ústrojí ve dvou strojovnách, které pohánělo dvanáct kotlů umístěných po čtyřech kusech ve třech kotelnách. Nejvyšší rychlost dosahovala 35 uzlů.
Operační nasazení[editovat | editovat zdroj]
Trento byl nasazen v červenci 1940 v bitvě u Punta Stilo, oba křižníky také bojovaly v listopadu 1940 v bitvě u mysu Spartivento. Během britského útoku na Taranto v listopadu 1940 zasáhlo Trento letecké torpédo. Oba křižníky také bojovaly v Bitva u Matapanu v březnu 1941. Dne 21. listopadu 1941 Trieste těžce poškodila torpéda britské ponorky HMS Utmost.
V prosinci 1941 se Trento účastnil první bitvy u Syrty a stejný křižník bojoval i v druhé bitvě u Syrty v březnu 1942. V červnu 1942 se Trento účastnil bojů spojených s britskou Operací Vigorous a byl zde dne 15. června 1942 nejprve poškozen leteckým torpédem britského bombardéru Bristol Beaufort, startujícího z Malty a o několik hodin později potopen britskou ponorkou HMS Umbra.
Trieste kotvil v přístavu La Maddalena na Sardinii, když ho 10. dubna 1943 potopila spojenecká letadla. Po válce byl sešrotován.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BRESCIA, Maurizio. Mussolini's Navy: A Reference Guide To The Regia Marina 1930–1945. Barnsley: Seaforth Publishing, 2012. ISBN 978-1-84832-115-1. Kapitola Trento class, s. 72 až 75. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. 374 s. ISBN 80-206-0357-3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Trento na Wikimedia Commons
