Třída Tide (1954)
| Třída Tide | |
|---|---|
_underway_c1982.JPEG) RFA Tidepool (A76) | |
| Obecné informace | |
| Uživatelé | Royal Fleet Auxiliary Australské královské námořnictvo Chilské námořnictvo |
| Typ | tanker |
| Lodě | 6 |
| Osud | vyřazeny |
| Předchůdce | RFA Olna (A216) |
| Nástupce | třída Ol |
| Technické údaje první skupina | |
| Výtlak | 15 000 t (standardní) 25 941 t[1] 16 800 DWT[2] |
| Délka | 177,8 m |
| Šířka | 21,64 m |
| Pohon | 2× převodová turbína, 3× kotel |
| Rychlost | 17 uzlů |
| Dosah | 8500 nám. mil při 13 uzlech |
| Posádka | 205 |
| Výzbroj | 6× 40mm kanón |
| Technické údaje druhá skupina | |
| Výtlak | 27 840 t (plný)[2] 18 900 DWT[2] |
| Pohon | 2× převodová turbína, 2× kotel[2] |
| Posádka | 110 (RFA) + 24 (Fleet Air Arm)[3] |
| Letadla | 2–3× vrtulník[3] |
Třída Tide byly tankery Royal Fleet Auxiliary, podpůrné složky britského královského námořnictva. Byly to první tankery speciálně navržené a postavené pro službu v britském královském námořnictvu.[3] Jejich úkolem bylo zásobování válečných lodí královského námořnictva při operacích na širém moři. Třída konstrukčně vycházela z britského druhoválečného tankeru RFA Olna (A216).[2] Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy.[1] Zahraničními uživateli třídy byla Austrálie a Chile. Všechny již byly vyřazeny.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
_comes_alongside_the_Chilean_tanker_Almirante_Jorge_Montt_(52)_in_1991.jpeg)
Celkem bylo postaveno šest tankerů této třídy.[1] První čtyři jednotky postavily britské loděnice Harland & Wolff v Belfastu a Swan Hunter & Wigham Richardson ve Wallsendu. Roku 1953 byly založeny kýly prvních tří tankerů a stavba čtvrtého byla objednána. Tato první trojice dosloužila v průběhu 70. let 20. století a zmíněný čtvrtý kus byl předán Austrálii jako HMAS Supply.[2]
Později byly u loděnicě Hawthorne Leslie v Hebburnu objednány ještě dva vylepšené tankery Tidespring a Tidepool, jejichž trupy byly na vodu spuštěny roku 1962.[2] Tato plavidla pomohla nahradit vyřazované tankery třídy Wave.[2]
Jednotky třídy Tide:[1]
| Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|
| RFA Tidereach (A96) | 2. června 1954 | 30. srpna 1955 | Vyřazen 1978, sešrotován. |
| RFA Tideflow (A97) | 30. srpna 1954 | 25. ledna 1956 | Vyřazen 1975, sešrotován. |
| RFA Tidesurge (A98) | 1. července 1954 | 30. srpna 1955 | Vyřazen 1976, sešrotován. |
| RFA Tide Austral (A99) | 1. září 1954 | 28. května 1955 | Tanker stavěn pro australské námořnictvo, ale kvůli nedostatku personálu byl zpočátku zapůjčen RFA jako Tide Austral. Až roku 1962 byl zařazen do australského námořnictva jako HMAS Supply (AO195).[2] Vyřazen 1985, sešrotován. |
| RFA Tidespring (A75) | 3. května 1962 | 18. ledna 1963 | Vyřazen 1991, sešrotován. |
| RFA Tidepool (A76) | 11. prosince 1962 | 28. června 1963 | Zařazen Chile jako Almirante Jorge Montt (52). Vyřazen 1997, sešrotován. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
_underway_c1962.jpg)
První skupina[editovat | editovat zdroj]
Plavidla měla zesílený trup umožňující operace v severských oblastech. Nesla lodní a letecké palivo, maziva a omezené množství dalších zásob, které předávalo pět zásobovacích stanic. Tři na levoboku sloužily primárně zásobování letadlových lodí a další dvě byly na pravoboku.[3] Obrannou výzbroj tvořilo šest 40mm kanónů Bofors. Pohonný systém tvořily tři kotle Babcock and Wilcox a dvě převodové turbíny Parmetrada o výkonu 15 000 shp, pohánějící jeden lodní šroub.[2] Nejvyšší rychlost dosahovala 17 uzlů. Dosah byl 8500 námořních mil při 13 uzlech.[1]
Druhá skupina[editovat | editovat zdroj]
Poslední pár se lišil větším výtlakem a instalací modernějšího zásobovacího vybavení. Byl vybaven přistávací plochou a hangárem pro dva vrtulníky Westland Wessex. Nová byla rovněž dílna a garáž pro vozidla, kam bylo v případě potřeby možné uložit třetí vrtulník.[3] Pohonný systém byl rovněž upraven, plavidla měla pouze dva kotle Foster Wheeler.[2]
Operační služba[editovat | editovat zdroj]
Tankery Tidespring a Tidepool byly roku 1982 nasazeny ve falklandské válce. Tidespring se podílel na znovuobsazení Jižní Georgie, kam přepravil 42 příslušníků Commandos. Plavidlo následně sloužilo k ubytování argentinských válečných zajatců.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Class Tide Replenishment Oiler [online]. Worldwarships.com [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l RFA Tide replenishment oiler [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-10-18]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e Tide Class Fleet Tankers [online]. Royal Fleet Auxiliary Historical Society [cit. 2016-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-29. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Tide na Wikimedia Commons
