Třída Foca
| Třída Foca | |
|---|---|
| Obecné informace | |
| Uživatel | Regia Marina |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 3 |
| Osud | 1 ztracena 2 vyřazeny |
| Předchůdce | třída Adua |
| Nástupce | třída Marcello |
| Technické údaje | |
| Výtlak | 1305 t (na hladině) 1625 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 82,85 m |
| Šířka | 7,17 m |
| Ponor | 5,2 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 16 uzlů (na hladině) 8 uzlů (pod hladinou) |
| Dosah | 8500 nám. mil při 8 uzlech (na hladině) 106 nám. mil při 4 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 60 |
| Výzbroj | 1× 100mm kanón 4× 13,2mm kulomet (4×1) 6× 533mm torpédomet (8 torpéd) 36 min |
| Ostatní | operační hloubka ponoru 100 m |
Třída Foca byla třída oceánských minonosných ponorek italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě v italském námořnictvu byly v letech 1937–1947. Účastnily se bojů druhé světové války. Jedna byla ve válce ztracena. Byly to poslední postavené minonosné ponorky italského královského námořnictva.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Ponorky postavila italská loděnice Tosi v Tarentu. Do služby byly přijaty v letech 1937–1939.[1]
Jednotky třídy Foca:[2]
| Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Atropo | 1937 | 20. listopadu 1938 | únor 1939 | Vyřazena 1947. |
| Foca | 1936 | 26. června 1937 | listopad 1937 | V říjnu 1940 ztracena z neznámé příčiny poblíž přístavu Haifa. |
| Zoea | 1936 | 5. prosince 1937 | únor 1938 | Vyřazena 1947. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky nesly šest příďových 533mm torpédomety se zásobou osmi torpéd. Torpédová výzbroj byla omezena, takže ponorka ještě pojmula až 36 min. Ty byly uloženy na zádi. Dále nesly jeden 100mm/43 kanón a čtyři 13,2mm kulomety. Kanón byl původně umístěn v zadní části věže a byl kryt štítem. Pohonný systém tvořily dva diesely Fiat o výkonu 2880 bhp a dva elektromotory Ansaldo o výkonu 1250 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 16 uzlů na hladině a 8 uzlů pod hladinou. Dosah byl 8500 námořních mil při rychlosti 8 uzlů na hladině a 106 námořních mil při rychlosti 4 uzly pod hladinou.[1] Operační hloubka ponoru dosahovala 100 metrů.[2]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Během služby původní kanón nahradil nový 100mm/45 kanón umístěný na hlavní palubě před věží.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d GARDINER, Robert. Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921. London: Conway Maritime Press, 1985. Dostupné online. ISBN 978-0-85177-245-5. S. 305. (anglicky)