Třída Amphitrite (1914)
| Třída Amphitrite | |
|---|---|
 Andromaque | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Francouzské námořnictvo |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 8 |
| Zahájení stavby | 1911–1912 |
| Spuštění na vodu | 1914–1916 |
| Uvedení do služby | 1915–1918 |
| Osud | 1 potopena 7 vyřazeno |
| Předchůdce | třída Gustave Zédé |
| Nástupce | třída Bellone |
| Technické údaje Amphitrite | |
| Výtlak | 414 t (na hladině) 609 t (pod hladinou) |
| Délka | 53,9 m |
| Šířka | 5,4 m |
| Ponor | 3,3 m |
| Pohon | 2 diesely, 2 elektromotory, 2 lodní šrouby |
| Rychlost | 12–13 uzlu (na hladině) 9,5 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 1300 nám. mil při 10 uzlech (na hladině) 100 nám. mil při 5 uzlech (pod hladinou) |
| Posádka | 29 |
| Výzbroj | 8× 450mm torpédomet (8 torpéd) |
Třída Amphitrite byla třída ponorek francouzského námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1915–1935. Za první světové války byla ztracena ponorka Ariane. Ostatní dosloužily do poloviny třicátých let.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy. Jejich stavba byla odsouhlasena v programu pro rok 1909. Vyvinuty pod vedením M. Huttera na základě ponorek třídy Brumaire. Do jejich stavby se zapojily loděnice Arsenal de Rochefort v Rochefortu, Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu a Arsenal de Toulon v Toulonu. Do služby byly přijaty v letech 1915–1918.[1]
Jednotky třídy Amphitrite:[1]
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Amphitrite (Q094) | Arsenal de Rochefort | 1911 | 9. června 1914 | 1915 | Vyřazena 1935. |
| Astrée (Q095) | Arsenal de Rochefort | 1912 | 6. prosince 1915 | červen 1918 | Vyřazena 1928. |
| Artémis (Q096) | Arsenal de Toulon | 1911 | 14. října 1914 | 1915 | Vyřazena 1927. |
| Aréthuse (Q097) | Arsenal de Toulon | 1912 | 20. dubna 1914 | 1916 | Vyřazena 1927. |
| Atalante (Q098) | Arsenal de Toulon | 1912 | 14. dubna 1915 | 1915 | Vyřazena 1931. |
| Amarante (Q099) | Arsenal de Toulon | 1912 | 11. listopadu 1915 | září 1918 | Vyřazena 1925. |
| Ariane (Q100) | Arsenal de Cherbourg | 1911 | 5. září 1914 | 1915 | Dne 19. června 1917 poblíž Bizerty torpédována a potopena německou ponorkou SM UC 22. |
| Andromaque (Q101) | Arsenal de Cherbourg | 1912 | 13. února 1915 | 1916 | Vyřazena 1931. |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky měly dvouplášťový trup. Nesly osm 450mm torpédometů. Jednotlivé pohony se lišily použitými diesely. Pohonný systém Amphitrite tvořily dva diesely MAN/Schneider o výkonu 800 hp pro plavbu na hladině a dva elektromotory o výkonu 700 hp pro plavbu pod hladinou. Lodní šrouby byly dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 12–13 uzlů na hladině a 9,5 uzlu pod hladinou. Dosah byl 1300 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 100 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou.[1]
Modifikace[editovat | editovat zdroj]
Výzbroj ponorek Amarante a Astrée byly po spuštění odvlečeny do Le Havre a dokončeny jako minonosné ponorky. Jejich výzbroj tvořil jeden 75mm kanón, osm 45Mmm torpédometů a dále miny.[1]