Svatý Václav (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý Václav
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Délka104 minut
Žánryhistorický film
filmové drama
dobrodružný film
válečný film
Scénář a režieJan Stanislav Kolár
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleZdeněk Štěpánek, Jindřich Edl, Theodor Pištěk, Bohumil Heš, Jan Stanislav Kolár, Josef Rovenský, Gustav Svojsík, Jan W. Speerger, Dagny Servaes, Věra Baranovskaja, Josef Loskot, Máňa Ženíšková, Jaroslav Marvan a další ...
HudbaOskar Nedbal, Jaroslav Křička
KameraKarel Kopřiva, Jan Stallich, Otto Heller, Václav Vích, Jindřich Brichta
Výroba a distribuce
Premiéra4. duben 1930
Svatý Václav na FPČSFD
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdeněk Štěpánek jako svatý Václav ve stejnojmenném filmu, 1929

Svatý Václav je český němý černobílý film z roku 1930. Představuje první snímek o svatém Václavovi. Natočen byl na přelomu let 1929/1930 při příležitosti svatováclavského milénia, jeho premiéra proběhla 4. dubna 1930,[1] kdy již byly v Československu uváděny první zvukové filmy. Titulní roli vytvořil Zdeněk Štěpánek. Režisér Jan Stanislav Kolár natočil výpravný historický obraz, jenž byl nejnákladnějším snímkem, u nás dosud vyrobeným. Na strahovské pláni byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné při natáčení tisícihlavým komparsem. Na vysoké úrovni obrazu se podíleli kameramani Otto a Heller, Karel Kopřiva, Jan Stallich a Václav Vích. Němá verze byla doprovázena živou filmovou hudbou skladatelů Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, při premiéře ji hrál čtyřicetičlenný orchestr řízený dirigentem Janem Elsnicem. Koncem roku 1930 byla vytvořena ozvučená verze filmu s nahranou hudbou a film byl znovu uveden do kin.[2] V roce 2009 objevil muzikolog Viktor Velek v archivu Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha neúplný a neuspořádaný notový materiál k původní hudbě, která byla 80 let považována za ztracenou. Partituru nově zrekonstruoval dirigent a skladatel Jan Kučera, 28. září 2010 ji v obnovené premiéře provedl se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a následně natočil na DVD.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V historickém kontextu československé i české kinematografie šlo o první pokus natočit historický velkofilm na nějaké závažné společenské téma. Film měl ve své době velkou publicitu, mimo jiné také proto, že peníze na jeho výrobu byly získány výhradně z veřejné sbírky - šlo tedy fakticky o nekomerční záležitost, v té době velmi ojedinělou a poměrně unikátní. Na stavbu dřevěných staveb v exteriéru tehdy také zcela netypicky a ojediněle přispěl i československý stát, na 40 vagónů dřeva tehdy věnoval 1 milión československých korun. Tehdy šlo, mimo jiné, také o to, že v roce 1929 proběhly velké státní oslavy svatováclavského milénia, za účasti prezidenta republiky T.G. Masaryka, neboť datum 28. září 929 bylo tehdy považováno za datum úmrtí knížete Václava.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Štěpánek svatý kníže český Václav
Jan W. Speerger kníže český Boleslav, Václavův bratr
Věra Baranovskaja kněžna česká Ludmila, Václavova a Boleslavova bába
Dagny Servaes kněžna česká Drahomíra, Václavova a Boleslavova matka
Jindřich Edl stařešina Čechů
Theodor Pištěk velekněz z pohanské doby / vladyka Košvan, velitel stráží / hodující vladyka
Bohumil Heš kníže velkomoravský Svatopluk
Gustav Svojsík svatý věrozvěst Metoděj
Jan Stanislav Kolár kníže český Bořivoj, Ludmilin muž
Jiří Steimar kníže český Vratislav, Václavův a Boleslavův otec
Josef Loskot vladyka Skeř
Máňa Ženíšková Radmila, Skeřova dcera
Anita Janová Přibyslava, Václavova a Boleslavova sestra
Josef Rovenský barbar, zajatec na Velehradě
Emil Focht správce hradu Podiven
Jindřich Lhoták kněz boleslavský Krastěj
Josef Novák vladyka Hněvsa
Jan Marek vrah Česta, člen Boleslavovy družiny
Vladimír Majer vrah Týra, člen Boleslavovy družiny
F. X. Mlejnek vrah Tuža, člen Boleslavovy družiny
Václav Vydra král východofranský Jindřich I. Ptáčník
Karel Schleichert vévoda Arnulf Bavorský
Raymond Guérin princ Gero, Jindřichův synovec
Otto Zahrádka kníže Radslav Zlický
Vladimír Slavínský vladyka Vojemír
Jaroslav Vojta biskup řezenský Tuto / vladyka Klen
Alois Charvát slepý věštec s varytem
Jaro Hykman pacholík z Tetína
Emil Dlesk Gomon, vrah na Tetíně
Přemysl Pražský Tuna, vrah na Tetíně
Eduard Šimáček žebrák boleslavský
Jaroslav Marvan kníže slovanský, Přibyslavin muž
Nája Reti Soběslava, dívka z Ludmiliny družiny
Fred Bulín kněz Chrastěj
František Kovářík arabský kupec s látkami
Anna Turečková žena vladyky Klena
Saša Dobrovolná matka vladyky Klena
Josef Šváb-Malostranský klerik na říšském sněmu
Růžena Gottliebová dívka z Ludmiliny družiny
Věra Hlavatá dívka z Ludmiliny družiny
Ludmila Dostálová dívka z Ludmiliny družiny

Tvůrci a štáb[editovat | editovat zdroj]

Jan Stanislav Kolár režie
Oskar Nedbal hudba
Jaroslav Křička hudba

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Svatý Václav (St. Wenceslas) [online]. Nfa.cz [cit. 2012-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. Jas. 21. 11. 1930, roč. 4, čís. 47, s. 12. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Knihy
  • Kolektiv autorů. Český hraný film I. 1898-1930. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 1995. 285 s. ISBN 80-7004-082-3. 
Články
  • Anon. Život svatého Václava ve filmu. Lidové noviny. Brno: Pavel Váša, 5. duben 1930, roč. 38, čís. 175, s. 5. 
  • Anon. Slavnostní premiéra filmu "Sv. Václav". Večer. Praha: Roln. tiskárna, 5. duben 1930, roč. 17, čís. 80, s. 2 (příloha). 
  • SVOBODOVÁ, Františka Heda. Svatý Václav. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 5. duben 1930, roč. 70, čís. 94, s. 5. 
  • LINHART, Lubomír. Svatý Václav. Rudé právo. Praha: Viktor Stern, 6. duben 1930, roč. 11, čís. 82, s. 5. ISSN 0032-6569. 
  • SMRŽ, Karel. Svatý Václav. Rozpravy Aventina. Praha: Aventinum, 10. duben 1930, roč. 5, čís. 28, s. 335. Dostupné online. 
  • PAUR, František. Svatý Václav – kulturně výchovný film?. Národní osvobození. Praha: Pokrok, 13. duben 1930, roč. 7, čís. 102, s. 4. ISSN 1804-9168. 
  • TAUSSIG, Pavel. Stoletý pražský kinematograf 19: Svatý Václave!. Večerník Praha. Praha: Pragoprint, 4. srpen 1998, roč. 8, čís. 149, s. 13. ISSN 1210-1117. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]