Strusiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Strusiv
Струсів
Strusiv – znak
znak
Strusiv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastTernopilská
RajónTernopilský
Strusiv
Strusiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha3,526 km²
Počet obyvatel1 501 (2001)
Hustota zalidnění425,7 obyv./km²
Správa
Adresa obecního úřadu48127, с.Струсів
Telefonní předvolba+380 3551
PSČ48127
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strusiv (ukrajinsky Струсів, polsky Strusów) je vesnice (dříve městys) v Ternopilském rajónu Ternopilské oblasti na Ukrajině. Leží na severozápad od města Terebovlja a protéká jí řeka Seret.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1434, kdy se vesnice nazývala (přibližně) Pidbohorodyče (Pidbuhorodyčyn, Pidgorodyče, Pidgorodyšče). Na počátku 16. století město převzalo název od svých majitelů - šlechtického rodu Strusů (polsky Strusiowie).

V roce 1921 zde žilo 2412 obyvatel,[1] po 2. světové válce se populace zmenšila kvůli Holocaustu, při kterém zahynulo mnoho zdejších Židů, a odsunu Poláků do Polska kvůli posunu hranice.

Od roku 2009 se z iniciativy místní samosprávy ve vesnici nachází pomník předsedy Organizace ukrajinských nacionalistů Stepana Bandery,[2] který ale byl v roce 2013 poškozen vandaly.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wg publikacji: Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej - Tom XV - Województwo Tarnopolskie, Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, Warszawa 1923
  2. Pomniki Bandery (j.ukr)
  3. Акт вандалізму над пам’ятником С. Бандері у селі Струсів (фото + відео). strusiv.org.ua [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-17. 
  4. Замок в селе Струсов
  5. Roman Aftanazy: Dzieje rezydencji na dawnych kresach Rzeczypospolitej. Województwo ruskie, Ziemia Halicka i Lwowska, T. 7, wyd. 2 przejrzane i uzupełnione, Zakład Narodowy im. Ossolińskich. Wrocław, Warszawa: 1995, s. 186-190.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]