Stordabrua

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
most Stordabrua
most Stordabrua
most Stordabrua
Základní údaje
KontinentEvropa
StátNorskoNorsko Norsko
KrajHordaland
Komunikaceevropská silnice E39
Dopravasilniční
Přesúžinu Digernessundet
Norsko
Otevřen2000
Souřadnice
Parametry
Typvisutý most
Materiálželezobeton
Délka1078 m
Šířka13,5 m
Max. rozpětí677 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stordabrua je silniční visutý most v nejbližším okolí města Leirvik v obci Stord v norském kraji Hordaland. Spolu s dalším visutým mostem Bømlabrua, s trámovým mostem Spissøybrua a s podmořským tunelem Bømlafjordtunnelen je součástí dopravního projektu Trekantsambandet spojujícího ostrovy Stord a Bømlo s pevninskou částí Norska.

Původní plány na spojení ostrovů vznikly v 60. letech a zahrnovaly stavbu pontonového mostu přes Stokksundet. V roce 1973 obecní rady obcí Bømlo, Stord a Fitjar začaly s plánováním stavby pontonového mostu mezi lokalitami Sørstokken a Foldrøyholmen, později bylo kvůli výstavbě letiště Stord lufthavn v lokalitě Sørstokken od plánování upuštěno. Po několika změnách polohy mostu bylo v 80. letech rozhodnuto o stavbě projektu Trekantsambandet; od roku 1988 podporovaly jeho výstavbu obecní rady a v roce 1991 ji schválila i norská vláda[1]. Stavba mostu se nakonec začala 20. února 1999, hlavní pylony byly dokončeny 25. září 1999[2] a otevřený byl současně s tunelem Bømlafjordtunnelen 27. prosince 2000[3]. Celkové finanční náklady na výstavbu mostu činily 442 mil. NOK.

Celková délka mostu je 1078 m a hlavní visuté pole s délkou rozpětí 677 m} patří k nejdelším v zemi. Šířka mostovky je 13.5 m, pylony jsou 97 m vysoké. Do 30. dubna 2013 bylo na mostě vybírané mýtné[4].

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stordabrua na slovenské Wikipedii.

  1. HAUGE, Stanley. Under fjord – over flu. Bergen: Eide, 2001. ISBN 82-514-0627-7. S. 59. (norsky) 
  2. HAUGE, Stanley. Under fjord – over flu. Bergen: Eide, 2001. ISBN 82-514-0627-7. S. 100. (norsky) 
  3. HAUGE, Stanley. Under fjord – over flu. Bergen: Eide, 2001. ISBN 82-514-0627-7. S. 104. (norsky) 
  4. Morten ble historisk bilist - igjen [online]. NRK. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]