Statistika pohlavního styku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Statistika pohlavního styku, tedy údaje týkající se pohlavního styku,v pochází obvykle z informací získaných sexuology a psychology.

Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.

V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože. Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[1]

Ve většině severoamerických a evropských států platí, že mladí lidé mají svůj první pohlavní styk obvykle mezi 14 až 20 lety, průměrně okolo 17. roku.[2] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[3]

Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[2]

Statistické informace[editovat | editovat zdroj]

Jako následek ekonomického poklesu během posledních dvaceti let japonští muži ztratili sexuální sebedůvěru a odvahu najít si partnera.[4] Polovina Japonců a 45 procent všech sezdaných lidí totiž připustilo, že v předchozím měsíci neměli pohlavní styk.[5] Pohlavní styk vůbec nikdy nezažila čtvrtina třicetiletých Japonců. Z respondentů 21 procent dotázaných mužů uvádělo příliš velkou únavu po práci. Asi 25% žen uvedlo, že sex je otravný, 18 procent z pohlavního styku cítilo přílišnou únavu. Asi 16 procent mužů s pohlavním stykem přestalo, když jejich žena porodila.[5] Pokles porodnosti a projevy asexuality v japonské společnosti v 21. století jsou v této souvislosti označovány syndrom celibátu.

Alfred Kinsey ve svých proslulých studiích (Kinseyho zprávy) popsal v statistikách 1,5 % Američanů jako „kategorii X“, osoby, které nemají žádné sexuální kontakty.[6]

Délka[editovat | editovat zdroj]

Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene označovanou zkratkou IELT (z anglického Intravaginal Ejaculation Latency Time). Trvání IELT nad 7 minut nemá za následek zvýšenou incidenci koitálního orgasmu.[7]

Ve studii téměř 500 párů z Británie, USA, Španělska, Turecka a Dánska byly měřeny časy IELT pomocí elektronického zařízení obsahující stopky. Výsledky[8] shrnuje následující tabulka:

země počet párů průměr ± SD [minuty] medián [minuty]
Dánsko 80 8,6 ± 6,8 6,5
Španělsko 84 5,2 ± 1,7 4,9
Turecko 124 6,6 ± 6,6 4,4
Spojené království 116 11,6 ± 8,4 10,0
USA 70 10,8 ± 9,5 8,1

Průzkumu názorů 50 sexuálních terapeutů z USA a Kanady ukázal, že za krátkou považují terapeuti délku styku pod 1-2 minuty (průměr 1,25 min), za dostatečnou 3-7 minut (průměr 4,91 min), za optimální 7-13 minut (průměr 8,00 min) a za příliš dlouhou 10-30 min (průměr 19,96 min).[9] V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [10], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu [11][8]

Pohlavní styk v mytologii: Jupiter a Junona

Frekvence[editovat | editovat zdroj]

Podle studie z roku 2011 je frekvence sexu hlavním faktorem v celkové sexuální spokojenosti, a tato zase jedním z klíčových faktorů celkové spokojenosti se vztahem.[12]

Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[3] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[3] Srovnáním počtu styků zaznamenávaných průběžně za určitou dobu s udaným počtem styků za tutéž dobu při retrospektivním odhadu však vyšlo najevo, že muži i ženy (a ženy více než muži) počty souloží nadsazují o 13-32 %. To znamená, že skutečné hodnoty mohou být zhruba o čtvrtinu nižší než v dotaznících udávané.[13]

Podrobnější data z finského výzkumu na vzorku 3189 mužů ve věku 18-48 let ukázal, že během posledních 2 let:[14]

  • 07,9 % mužů vaginální sex nemělo
  • 12,2 % mužů udávalo soulož v průměru méně než 1× za měsíc
  • 18,2 % mužů udávalo soulož v průměru 1-2× za měsíc
  • 23,5 % mužů udávalo soulož v průměru 1× za týden
  • 27,5 % mužů udávalo soulož v průměru 2-3× za týden
  • 07,6 % mužů udávalo soulož v průměru 4-6× za týden
  • 02,2 % mužů udávalo soulož v průměru 1× denně
  • 00,7 % mužů udávalo soulož v průměru 2-3× denně
  • 00,2 % mužů udávalo soulož v průměru 4× a vícekrát denně

Četnost pohlavních styků je nejvyšší v prvních dvou letech vztahu, poté klesá.[15] Kromě délky vztahu má na pokles vliv také věk muže.[16] Data z finského výzkumu zaměřeného na frekvenci soulože ve střední a pozdní dospělosti podává následující tabulka:[17]

Muži Ženy
45-54 let 55-64 let 65-74 let 45-54 let 55-64 let 65-74 let
Alespoň 1 soulož za poslední týden 64 % 45 % 23 % 49 % 25 % 10 %
Žádná soulož za poslední rok 05 % 13 % 24 % 10 % 25 % 52 %

Ženy měly méně pohlavních styků díky tomu, že podstatně častěji než muži byly bez partnera, příp. měly ve zkoumaném časovém období méně sexuálních parterů než muži.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sexuální chování české populace
  2. a b Reissing, E., Andruff, H., & Wentland, J. (2012). Looking back: the experience of first sexual intercourse and current sexual adjustment in young heterosexual adults. Journal Of Sex Research, 49(1), 27-35. doi:10.1080/00224499.2010.538951
  3. a b c Weiss, P., & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR. Sexuologický ústav 1. LF UK a VFN Praha.
  4. Sexuální zdrženlivost Japonců začíná znepokojovat tamní vládu [online]. česká televize [cit. 2015-07-03]. Dostupné online. 
  5. a b Japonci vymírají. Mladé přestává zajímat sex [online]. [cit. 2015-07-03]. Dostupné online. 
  6. Jak se žije asexuálům. www.maxim.cz [online]. [cit. 2015-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-04. 
  7. Kolomazník, M. (2005). Předčasná ejakulace. SOLEN.
  8. a b Waldinger, M. D., McIntosh, J., & Schweitzer, D. H. (2009). A Five-nation Survey to Assess the Distribution of the Intravaginal Ejaculatory Latency Time among the General Male Population. Journal Of Sexual Medicine, 6(10), 2888-2895. doi:10.1111/j.1743-6109.2009.01392.x
  9. [Corty, E. W., & Guardiani, J. M. (2008). Canadian and American sex therapists' perceptions of normal and abnormal ejaculatory latencies: How long should intercourse last?. Journal Of Sexual Medicine, 5(5), 1251-1256. doi:10.1111/j.1743-6109.2008.00797.x]
  10. Weiss, P. & Zvěřina, J. (2009). Sexuální chování v ČR: srovnání výzkumů z let 1993, 1998, 2003 a 2008
  11. Sung Chul, K., Deok Hyun, H., & Sung Won, L. (2011). The Diagnostic Value of the Premature Ejaculation Diagnostic Tool and Its Association with Intravaginal Ejaculatory Latency Time. Journal Of Sexual Medicine, 8(3), 865-871. doi:10.1111/j.1743-6109.2010.02151.x
  12. Smith, A., Lyons, A., Ferris, J., Richters, J., Pitts, M., Shelley, J., Simpson, J. (2011). Sexual and relationship satisfaction among heterosexual men and women: the importance of desired frequency of sex. Journal Of Sex & Marital Therapy, 37(2), 104-115. doi:10.1080/0092623X.2011.560531
  13. Gillmore, M., Leigh, B. C., Hoppe, M. J., & Morrison, D. M. (2010). Comparison of daily and retrospective reports of vaginal sex in heterosexual men and women. Journal Of Sex Research, 47(4), 279-284. doi:10.1080/00224490903050584
  14. Jern, P., Santtila, P., Johansson, A., Varjonen, M., Witting, K., von der Pahlen, B., & Sandnabba, K. (2009). Subjectively measured ejaculation latency time and its association with different sexual activities while controlling for age and relationship length. Journal Of Sexual Medicine, 6(9), 2568-2578. doi:10.1111/j.1743-6109.2009.01360.x
  15. Samson, J., Lévy, J. J., Dupras, A., & Tessier, D. (1991). Coitus frequency among married or cohabiting heterosexual adults: A survey in French-Canada. Australian Journal Of Marriage & Family, 12(2), 103-109.
  16. BREWIS, A., & MEYER, M. (2005). Marital coitus across the life course. Journal of Biosocial Science, 37(4), 499-518.
  17. Kontula, O., & Haavio-Mannila, E. (2009). The impact of aging on human sexual activity and sexual desire. Journal Of Sex Research, 46(1), 46-56. doi:10.1080/00224490802624414

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]