Slavoboj Tusar

Slavoboj Tusar
	Slavoboj Tusar
Narození	17. října 1885 ; Jizbice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	9. října 1950 (ve věku 64 let) ; Praha; Československo
Povolání	malíř, kaligraf, typograf a grafik
Manžel(ka)	Marie Majerová (1922–1931);
Příbuzní	Vlastimil Tusar bratr;
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavoboj Tusar (17. října 1885 Jizbice – 5. října 1950 Praha) byl český grafik, typograf, knižní grafik, ilustrátor, exlibrista, písmař, kaligraf. V letech 1928–1945 byl ředitelem tiskárny Melantrich v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1910–1912 studoval na UPŠ v Praze, roku 1914 na AVU tamtéž v ateliéru grafiky Augusta Brömseho. Absolvoval kurz úpravy knih u Methoda Kalába a Františka Kysely. Byl ředitelem nakladatelství Melantrich a Neubertových grafických závodů v Praze.

Jeho bratrem byl politik a odborář, meziválečný předseda vlády Vlastimil Tusar. 17. října 1922 se oženil se spisovatelkou Marií Majerovou, byl její druhý manžel.^[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Realizované typografické písmo Slavoboje Tusara, odvozené z geometrických tvarů kruhu a čtverce, bylo představeno na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži (1925) v knize Richarda Weinera Ulice–Boulevard (Tusarovu antikvu později digitalizoval František Štorm^[2]). Zpočátku se zabýval drobnou grafikou, plakátovou tvorbou, ilustrací, až později se zaměřil na typografickou a polygrafickou práci. Byl velmi zaujat rozmáhající se masovou kulturou, publikoval stati o reklamě a věnoval se plakátové tvorbě, pro niž volil méně konzervativní formu písma, než tomu bylo u tvorby knižní. Je autorem několika knižních a plakátových písem (např. písmo pro nakladatelství Melantrich, 1922; Monotypové písmo, 1926; Dvoucicerové písmo, 1930). Publikoval odbornou stať O amerických tiskárnách (1926).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Sňatek. Národní listy. 18. 10. 1922, s. 2. Dostupné online.
↑ Tusarova Antikva

Literatura[editovat | editovat zdroj]

PAVLIŇÁK, Petr (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Slavoboj Tusar na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Slavoboj Tusar
Slavoboj Tusar v informačním systému abART
Tusar, Slavoboj na stránkách Středočeské vědecké knihovny v Kladně
Lege Artis: Tusar
Identifont: Slavoboj Tusar, ukázky písma
Klingspor Museum: Slavoboj Tusar, písma
Luc Devroye, Slavoboj Tusar
Portrét Slavoboje Tusara, Tvar 3, 1950, s. 251

[1] Sňatek. Národní listy. 18. 10. 1922, s. 2. Dostupné online.

[2] Tusarova Antikva

[1]

[2]