Skleněná elektroda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Argentchloridová referenční elektroda (vlevo) a skleněná pH elektroda (vpravo)

Skleněná elektroda je typ iontově selektivní elektrody vyrobené z dopovaných skleněných membrán citlivých na specifický iont.

Druhy elektrod[editovat | editovat zdroj]

Téměř všechny komerčně dostupné elektrody reagují na ionty s jednotkovým nábojem H+, Na+, Ag+. Nejčastějšími skleněnými elektrodami jsou pH-elektrody. Pouze několik chalkogenidových skleněných elektrod je citlivých na ionty s vyššími náboji Pb2+, Cd2+.

Existují dva hlavní sklotvorné systémy:

  • křemičitá skla s matricí složené z molekulární sítě oxidu křemičitého s přídavkem oxid kovů jako Na, K, Li, Al, B, Ca, atd.
  • chalkogenidová skla s matricí složenou z molekulární sítě tvořené AsS, AsSe, AsTe.

Interferující ionty[editovat | editovat zdroj]

Díky iontově výměnné povaze skleněných membrán může docházet k interakci ve výměnných centrech skla s dalšími ionty v okolí a může tak dojít ke změně lineární závislosti měřeného elektrodového potenciálu na pH či jiných elektrodových funkcích.

Interferenční efekty jsou popsány semiempirickou Nicolsky-Eisenmanovou rovnicí, která je rozšířením rovnice Nernstnovy:

kde E je elektromotorické napětí, E0 standardní elektrodový potenciál, z náboj iontu, a aktivita, i daný iont, j interferující iont a kij je selektivitní koeficient.

Příklad interferenčního efektu Na+ na a pH-elektrodu:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glass electrode na anglické Wikipedii.