Silniční most v Lokti (okres Sokolov)

Silniční most v Lokti
Silniční most v ulici T. G. Masaryka v Lokti
Základní údaje
Stát	Česko Česko
Číslo mostu	209-SO010a
Komunikace	T. G. Masaryka
Doprava	silniční
Přes	údolí řeky Ohře
Architekt	Adolf Benš
Projektant	Václav Janák
Otevřen	1936
Souřadnice	50°11′14,57″ s. š., 12°45′8,89″ v. d.
Parametry
Typ	obloukový most
Materiál	železobeton
Délka	116 m
Šířka	9,86 m
Výška	17,5 m
Pilíře	2
Mapa
Loket
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silniční most v ulici T. G. Masaryka je železobetonový obloukový most z roku 1936, překlenující údolí řeky Ohře v Lokti v okrese Sokolov v Karlovarském kraji, na silnici II/209. Návrh architektonické podoby mostu se třemi oblouky je dílem architekta Adolfa Benše.

Historie

V Lokti jsou přes řeku Ohři už v pozdním středověku písemně doloženy mosty Horní a Dolní. Spojení Robičského předměstí s protějšími svahy nad řekou umožňoval na místě dnešní lávky dřevěný most zvaný Röhrsteig, který je doložen už k roku 1637. Druhý, rovněž dřevěný most zvaný Kaisersteig na konci Zahradní ulice později zanikl. V polovině 18. století zde možná stával i barokní kamenný obloukový most. Roku 1835 byl na místě dnešního mostu postaven řetězový most císaře Ferdinanda, po kterém byla přes centrum města odkloněna císařská silnice z Chebu do Karlových Varů, která původně město míjela. Řetězový most byl pro špatný stav v roce 1928 uzavřen a v roce 1931 zbořen. Doprava z Chebu do Karlových Varů byla převedena na Janský most u porcelánky koncernu Epiag, vzdálený více než jeden kilometr.

Ministerstvo veřejných prací se rozhodlo řetězový most nahradit a na podobu nového mostu vypsalo soutěž. Z té vyšel jako vítězný návrh architekta Adolfa Benše. Technický projekt stavby vypracoval inženýr Václav Janák, stavbu provedla firma Jakuba Domanského v letech 1934 – 1935.

Popis stavby

Železobetonový obloukový most o třech polích je 116 m dlouhý a jeho hlavní oblouk s elipsovitou klenbou má rozpětí 74,6 m a vzepětí 17,5 m. Krajní pole mají půlkruhovou klenbu a po jejich stranách vedou schody ke břehům řeky Ohře. Mostní konstrukci tvoří dva pásy vetknutých betonových oblouků, nesoucích mostovku pomocí svislých stojek. Ty byly zakryty teracovými deskami s pemrlovaným povrchem, což je podle odborníků v kontrastu s historickou zástavbou na jeho předmostí. Vozovka se nachází ve výšce 21,27 m nad hladinou řeky a volná šířka mostu mezi zábradlími je 9,86 m (6 m činí vozovka a 2 x 1,93 m chodníky).

Současnost

Most je v současné době dochován téměř v původním stavu, svými parametry ale slouží pouze pro osobní automobily. Těžší vozidla musí používat okružní komunikaci kolem města, která převádí silnici I/6 přes nový obloukový most postavený v roce 1975 severně od Lokte.

Spor o vlastnictví mostu

V jednotné evidenci mostů BMS je most veden pod číslem 209-SO010a, tedy jako by patřil k silnici II/209 a do správy KSÚS Karlovarského kraje, ačkoliv silnice přes centrum města nevede a míjí jej na severovýchodní straně. Na oficiální veřejné mapě Silniční a dálniční síť ČR však tento most ani po něm vedená komunikace evidovány nejsou, fyzicky most není označen standardními tabulkami s evidenčním číslem.

Most vlastnil Karlovarský kraj, uzavřel však v březnu 2009 s městem Loktem smlouvu o smlouvě budoucí, protože město připravilo projekt, který zahrnoval opravu mostu, stavbu parkoviště a rekonstrukci amfiteátru. Smlouva byla podmíněna tím, že město získá na projekt evropskou dotaci z ROP Severozápad, o kterou požádalo a která mu byla ve výši 37,8 milionů Kč odsouhlasena. Nové vedení města pod vedením starosty Zdeňka Bednáře v roce 2013 však zjistilo v původně již odsouhlaseném projektu nedostatky a nesrovnalosti, kvůli kterým by čerpání dotace bylo neoprávněné, a kvůli tomu i kvůli napjaté finanční situaci projekt zastavilo a dotaci odmítlo, dotační úřad pak městu i písemně potvrdil, že finanční podporu nebylo možné na rekonstrukci mostu použít, a dotaci o 8 milionů snížil. Kraj však trval na tom, že podmínka smlouvy byla naplněna a mimo to most není součástí silniční sítě, ale vede po něm jen místní komunikace. Město se snažilo dohodnout na kompromisu, aby se na opravě mostu společně podílely kraj i město, ale kraj tento návrh odmítl. Náměstek hejtmana tak v lednu 2013 zastával názor, že vlastnictví mostu bude muset určit soud. Vedení kraje podniklo kroky k podání žaloby na město. V dubnu 2013 byly obě strany sporu přesvědčeny, že jsou v právu a soudní řízení vyhrají. 8. listopadu 2013 se žalobou začal zabývat okresní soud v Sokolově. Soud nakonec v prosinci 2013 rozhodl, že si kraj musí most nechat ve svém vlastnictví. Soud rozhodl na základě skutečnosti, že město nepočítalo s přispěním tak vysoké částky z vlastního rozpočtu, protože obvyklý příspěvek z fondů ROPu činí 85 % celkových nákladů na akci.

Galerie

• 
  Most přes Ohři v ulici T.G. Masaryka
• 
  Pohled na most z hradní věže

Odkazy

Literatura

• HLUŠIČKOVÁ, Hana. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II.díl (H – O). Praha: Libri, 2001. 598 s. ISBN 80-7277-044-6. 
• KUČERA, Václav. Architektura inženýrských staveb. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978-80-247-2504-8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu silniční most v Lokti na Wikimedia Commons
• Encyklopdie mostů (Loket) Archivováno 24. 12. 2015 na Wayback Machine.

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Doprava