Servul
| Servul | |
|---|---|
| Narození | neznámé |
| Úmrtí | kolem roku 590 |
| Svátek | 23. prosince |
| Uctíván církvemi | Římskokatolická církev |
| Atributy | chromý žebrák u dveří kostela |
| Patronem | invalidů, tělesně handicapovaných osob |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Svatý Servul († 590) byl italským dobrodincem, žebrákem, jehož existenci dokládá jeho současník, jeden z největších papežů prvních století svatý Řehoř I. Veliký.
Život[editovat | editovat zdroj]
Zmínky o životě svatého Servula se dochovaly v přepisu jednoho z kázání z chrámu sv. Petra papeže Řehoře Velikého (dílo: Homilie sv. Řehoře I.), a také v jeho díle Dialogy. Servul byl od narození ochrnutý následkem obrny. Pečovala o něj matka a bratr. Následkem postižení nemohl pracovat, proto žebral v předsíni římského kostela sv. Klimenta. Veškeré finanční prostředky, které vyžebral dělil na tři díly: první pro sebe, druhý vyhradil pro ty, kteří na tom byli hůř než on a třetí určil na nákup knih - navzdory tomu, že byl negramotným. Svatý Řehoř o něm píše takto[1]:
| „ | Koupil si Písmo svaté, a když k němu přišel nějaký kněz, poprosil ho, aby mu z něj předčítal. | “ |
Tímto způsobem se naučil texty nazpaměť a žádný z negramotných lidí neznal Písmo tak jako Servul.[2]
Proslul také jako dobrodinec. Pomáhal poutníkům, poskytoval jim pohostinství, stejně jako lidem bez domova. Žil tak v nepřetržité společnosti lidí. Papež Řehoř Veliký vypráví, že když Servul cítíl blížící se smrt, požádal své přátele a všechny, jimž poskytoval nocleh, aby s ním zpívali žalmy. Spolu s nimi zpíval ještě slabým hlasem církevní hymny, zatímco někdo recitoval modlitby. Během toho však náhle všem přítomným pokynul, aby byli tiše se slovy, že slyší znít zpěv z nebe. V okamžiku ticha, které nastalo, skonal. Přesně v tento moment pokoj zaplavila silná vůně. Papež zároveň dosvědčil existenci také jeho žijícího bratra, který potvrdil, že Servulovo mrtvé tělo provázela ona příjemná vůně až do jeho pohřbení.[2][3]
Odkaz v umění[editovat | editovat zdroj]
Život sv. Servula zachycuje jedna z fresek v bazilice svatého Klimenta v Lateráně.[4]Dále je možné jeho podobu nalézt na mozaice pocházející ze 13. století v gotické pětilodní katedrále San Giusto v Terstu. [1]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Svatí na každý den : historie, spiritualita, umění. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 4 sv. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7195-290-9, ISBN 80-7195-290-7. OCLC 693937237
- ↑ a b Životopisy svatých. catholica.cz [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ Saint Servulus of Rome, Invalid and Beggar. sanctoral.com [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ St. Servulus in Art. christianiconography.info [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.