Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Samegrelo v rámci Gruzie
Samegrelo , Samargalo , Megrelie , Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო Samegrelo ; megrelsky სამარგალო Samargalo ) je jedním z historických regionů na západě Gruzie . Je obývaná převážně národem Megrelů , kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů .[1]
V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie ) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi .
Megrelské knížectví სამეგრელოს სამთავრო
vlajka
znak
Geografie
Megrelie a další státy po rozpadu Gruzínského království
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Následující
Mapa Megrelie
Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika ). V době vrcholného středověku (11. –15. století ) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků , kterým muselo vyplácet tribut . Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů . V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem . V letech 1857 až 1867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie . Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky , která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR . Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie , ale v letech 1992 –1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii , jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.
Znak dynastie Dadianiů
Vardan I. Dadiani (legendární)
Vardan II. Dadiani (1184 –1213 )
Sergil Dadiani (1213 –1250 )
Vardan III. Dadiani (1250 –1260 )
Cotne Dadiani (1260 –1300 )
Giorgi I. Dadiani (1300 –1323 )
Mamia I. Dadiani-Gurieli (1323 –1345 )
Giorgi II. Dadiani-Gurieli (1345 –1384 )
Vamek I. Dadiani (1384 –1396 )
Mamia II. Dadiani (1396 –1414 )
Liparit I. Dadiani (1414 –1470 )
Samsan ed-Daula Dadiani (1470 –1474 )
Vamek II. Dadiani (1474 –1482 )
Liparit II. Dadiani (1482 –1512 )
Mamia III. Dadiani (1512 –1532 )
Levan I. Dadiani (1532 –1546 )
Giorgi III. Dadiani (1546 –1574 ) (poprvé)
Mamia IV. Dadiani (1574 ) (poprvé)
Giorgi III. Dadiani (1574 –1582 ) (podruhé)
Mamia IV. Dadiani (1582 –1590 ) (podruhé)
Mamuka I. Dadiani (1590 –1611 )
Levan II. Dadiani (1611 –1657 )
Liparit III. Dadiani (1657 –1658 )
Vamek III. Dadiani (1658 –1661 )
Levan III. Dadiani (1661 –1681 )
Levan IV. Dadiani (1681 –1691 )
Giorgi IV. Čikovani (1691 –1715 )
Kacia I. Dadiani (1704 –1710 )
Bedžan Dadiani (1715 –1728 )
Otia Dadiani (1728 –1744 )
Kacia II. Dadiani (1744 –1788 )
Grigol Dadiani (1788 –1791 ) (poprvé)
Mamuka II. Dadiani (1791 –1793 )
Tariel Dadiani (1793 –1794 ) (poprvé)
Grigol Dadiani (1794 –1802 ) (podruhé)
Tariel Dadiani (1802 ) (podruhé)
Grigol Dadiani (1802 –1804 ) (potřetí)
Levan V. Dadiani (1804 –1840 )
Nino Bagrationi (1804) (regent)
Nikoloz Dadiani (1804) (regent)
Čkondideli Bessarion (1804) (regent)
Beri Gelovani (1804) (regent)
David Dadiani (1840 –1853 )
Nikoloz Dadiani (1853 –1867 )
Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) (regent)
Grigol Dadiani(1857–18??) (regent)
Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) (regent)