Rydbergova konstanta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rydbergova konstanta je fyzikální konstanta pojmenovaná po švédském fyzikovi Johannesu Rydbergovi. Představuje nejvyšší možný vlnočet (převrácená hodnota vlnové délky) elektromagnetického záření, které může vyzářit nejjednodušší atom – atom vodíku – v limitě nekonečné hmotnosti jádra.

Rydbergova konstanta a další příbuzné konstanty, jako Rydbergova frekvence, Rydbergova energie a Hartreeova energie mají zásadní význam ve spektroskopii.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Definiční vztah a hodnota Rydbergovy konstanty je

kde je konstanta jemné struktury, je hmotnost elektronu, je rychlost světla ve vakuu, je Planckova konstanta.

Její hodnota je[1]

Příbuzné konstanty[editovat | editovat zdroj]

S Rydbergovou konstantou úzce souvisí tzv. Rydbergova frekvence, což je největší možná frekvence světla, které může vyzářit atom vodíku. Její hodnotu dostaneme násobením Rydbergovy konstanty rychlostí světla[1]

Další úzce související veličinou, užívanou v atomové fyzice je tzv. Rydbergova energie[1]

kde J značí jednotku joule, eV je elektronvolt. Významnost této konstanty se projevuje i v tom, že její hodnotou je definována speciální fyzikální jednotka energie (není jednotkou SI), používaná v atomové fyzice a spektroskopii, zvaná rydberg (značka "Ry"):

Dvojnásobek Rydbergovy energie se nazývá Hartreeova energie (značka Eh)[1]

Další vztahy[editovat | editovat zdroj]

Rydbergova konstanta resp. Hartreeova energie může být vyjádřena také následujícími vztahy.

a

kde

Druhá rovnice je důležitá, protože jde koeficient energie atomových orbitalů atomu vodíku: .

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rydberg constant na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Fundamental Physical Constants; 2022 CODATA recommended values. NIST, květen 2024. Dostupné online, PDF (anglicky)

Související články[editovat | editovat zdroj]